Velká samota
Kristin Hannah
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421597/bmid_velka-samota-imA-421597.jpg
5
894
894
Rok 1974. Ernst Allbright se z bojů ve Vietnamu vrací domů jako jiný člověk. Je neklidný, trpí nočními můrami, nedokáže si udržet práci. Když mu řízením osudu spadne do klína chata na Aljašce, rozhodne se, že se tam i s celou rodinou přestěhuje. Divoká, krásná a nezávislá země se jim má stát novým domovem, kde budou konečně spokojeně žít. Také třináctiletá dcera Leni doufá, že společný nový začátek alespoň trochu zklidní bouřlivý vztah jejích rodičů. Po příchodu na Aljašku se zprvu zdá, že se jejich nové útočiště a společenství místních drsných a silných mužů a ještě silnějších žen skutečně stane lékem na všechna jejich trápení. Když však přijde zima, Ernstův psychický stav se prudce zhorší a rodina Allbrightových se začne nezadržitelně rozpadat. Spolu s další vánicí zasáhne Leni a její matku poznání, před kterým tak dlouho zavíraly oči: v okolní divočině je nikdo nezachrání, pokud jim má někdo pomoct, musejí to být ony samy. Velká samota je úchvatný příběh o lidské křehkosti a houževnatosti, o nádherné, ale nesmiřitelné přírodě, která měří všem naprosto stejným metrem.... celý text
Přidat komentář
Tak tahle knížka je teda superčtivá :) Vlastně mě bavila od prvních vět. Moc se mi líbilo, jak je tam popsaná atmosféra a život na Aljašce, umíte si to fakt živě představit. A přitom zrovna ta Aljaška mě na knize zprvu odrazovala! Té čtivosti taky hodně dopomáhá to, že je knížka plná zvratů. Člověk chce číst pořád dál a dál, aby se dozvěděl, jak to všechno skončí. A to mě baví. Takže ve zkratce u mě-skvělá oddechová kniha na pár večerů :)
Kdybych mohla tak dám klidně deset hvězdiček. Knížka je nádherná. Odehrává se v prostředí divoké Aljašky. Je plná dramatických zvratů a nedá se přestat číst. Za mě rozhodně hezčí než Slavík a určitě by stála i za zfilmování. Všem doporučuji.
Kniha vypráví příběh jedné rodiny, kde se otec vrátí po několika letech z války z Vietnamu a zanechalo to na něm následky. Trpí nočními můrami a dlouho nevydrží v žádné práci a tak se rodina stále stěhuje.
Leni je malé děvče, které je stále ve škole ta nová a tak nemá kamarády. Jednoho dne přijde dopis, kde je psáno že tatínek téhle rodiny zdědil po svém kamarádovi, který umřel v zajetí ve Vietnamu srub na Aljašce.
Otec se hned proto nadchl, ostatně jako normálně pro všechno. Rodina se přestěhovala a začala žít úplně nový život na úplně odlišném místě. Museli se naučit lovit zvěř, žít bez elektřiny, teplé vody, naučili se pěstovat rostliny a zeleninu aby se uživili. Učili se žít v drsné přírodě, kde každou chvíli hrozilo že vlci sežerou jejich zvěř a oni sami nebudou mít co jíst nebo že Aljaška zabije je samotný.
Leni začala chodit do místní školy Kde jsi našla svého prvního kamaráda v životě. Život na Aljašce byl najednou jednodušší, když ho bylo s kým sdílet. Rodina hned zapadla mezi místní obyvatele a konečně někam patřily. Jenže je při dlouhých zimních nocí se tátovi noční můry začaly zhoršovat a on se měnil před očima nebo byl vždy takový?
Kniha se mi četla skvěle, styl jakým to bylo psané mi vyhovoval.
Postavy jsem si hned zamilovala a měla jsem pocit že jsem jednou z nich a sice němý pozorovatel, ale vtažena do děje a jejich životů. Stali se z nich mí sousedé, přátelé a rodina.
Moje druhá kniha od této autorky a mohu říct že se mi tato líbila mnohem víc než její předchozí kniha slavík.
Knihu hodnotím jako velmi povedenou, kterou bych s klidným svědomím doporučila naprosto všem.
Snad poprvé, co jsem si dal k napsání komentáře dlouhou pauzu, protože vlastně nevím, co napsat. Perfektně vyprávěno, mírně plošší charaktery postav, stále mi trochu chybělo postavám víc porozumět. Jak se bude děj odvíjet bylo dost předpokladatelné a trochu jsem se nemohl smířit s nelogičností zásadních rozhodnutí, ačkoliv bylo zřejmé, kam to povede, ovšem motivace postav k těmto rozhodnutím byly jasně ozřejmené a svým způsobem pochopitelné. Jinak knížka je opravdu super, bavila mě od začátku, v jedné fázi mě opravdu pohltila tak, že se nedalo odtrhnout a finále smutné i šťastné dohromady a hlavně skvělé. Neubráním se srovnání se Slavíkem, jenže Slavík má u mě navrch prostě jen samotným tématem, které je mi v knihách blízké, takže to není v mém případě moc fér srovnání. Obě knížky jsou jasně pětihvězdičkové, ale Slavík byl prostě lepší.
Jedním slovem super. Opět úžasná kniha této autorky. Po přečtení Slavíka mě ani ve snu nenapadlo, že stejný autor je schopen napsat ještě jeden úžasný (i když úplně z jiný) příběh. Obě knihy u mě patří k těm, na které nikdy nezapomenu.
Nádherný, nezapomenutelný příběh. Nádherně popsány krásy Aljašky. Hlavní hrdinky statečné zeny. První kniha u které jsem brečela a stala se mnou srdcovkou.
Četla se mi dobře, děj zajímavě plynul. Ach ten popis Aljašky, přírody.... Zkoušela jsem si to představit a asi bych to nezvládla. Nevím, jak moc je člověk v dnešní digitální době schopen se odpojit, to asi schopen je, ale na jak dlouho a žít tak, že si skutečně zajišťuje potravu. Hodně moc mě štvala ta maminka, ten vztah byl pro mě rušivý element. Mně ten dej knihy svým pozvolným spádem hodně připomínal tu zimu tam. Líbila se mi, s Lenou jsem se na hodně věcech shodla, přesto není to pro mě topovka.
Je tezke se vypsat z neceho, co jste docetli dnes rano v 6 hodin. Z neceho, co vas totalne zasahlo. A co to bylo ? Zasahla me nadherna a kruta aljasska priroda. Zasahnul me ten silny pribeh , tak krasny, dojemny, ale i smutny.Pribeh plny dobrodruzstvi, sily a odvahy, ale take pribeh plny bolesti a v neposledni rade plny lasky. Lasky, ktera dovede byt tak sladka, ale take bolestiva. Nekdy nestaci poslouchat jen sve srdce, nekdy je dobre ridit se i rozumem.V tomto pribehu mame ruzne podoby lasky, materskou, rodicovskou, lasku mezi dvema mladymi lidmi, je tu laska pochroumana pobytem a navratem z valky ve Vietnamu, laska k prirode a k mistu, kde zijete. Knihu velmi doporucuji, a radim k tem nejlepsim, co jsem letos zatim cetla.
"Priroda nas neklame,
to my klameme sami sebe."
Jean-Jacques Rousseau
Úžasná kniha, doporučuji ke čtení! Drsná Aljaška, láska, vztahy - krásný příběh.
Knihu jsem přečetla skoro jedním dechem. Krásný i když místy drsný příběh zasazený do Aljašské divočiny. Určitě stojí za přečtení.
Po přečtení Slavíka jsem se rozhodla přečíst ještě další knihy od Kristin. Velká samota je překrásný příběh z drsné a divoké Aljašky. Příběh Lenory a Cory je neuvěřitelný, strašně těžký a zároveň opravdu nezapomenutelný...Dlouho jsem u knížky nebrečela. Ke konci této knihy hned několikrát. Slavíka i Velkou samotu zařadím mezi své TOP knihy. Opravdu nezapomenutelné..doporučuji..
Velká samota=Aljaška
Aljaška nevytváří charakter, jen ho odhaluje... aljašská temnota odhaluje temné stránky osobnosti člověka.
Po Slavíkovi druhá kniha autorky a mohu říct, že mne kniha hodně bavila. Autorka toho Leni i Coře naložila opravdu hodně. Nezapomenutelný příběh ❤
Veterán z války ve Vietnamu má psychické problémy. Když zdědí bydlení na Aljašce, okamžitě vše sbalí a bez jakýchkoliv znalostí se stěhují... život se třináctileté Lenoře a jejím rodičům smrskne na zabezpečení jídla a tepla na zimu...
Zároveň na ně číhá nebezpečí, které je blíž, než si myslí...
Příběh v krásné přírodě o lásce a nenávisti, o strachu a naději ❤
Doporučuji přečíst. Jediné, co musím vytknout, je velké množství chyb, ale... prostě ten příběh je tak úžasný, že na chyby zapomínám.
Dlouho mi u knihy neukápla slza. Této knize se to povedlo hned několikrát,hlavně ke konci. Pěkný příběh. Kniha je skvěle napsaná,tak se čte sama. Aljaška byla popsaná tak,že máte chuť zbalit kufr a hned se vydat na cestu. Rozhodně doporučuji si toto dílo přečíst.
Velká samota - i tak se dá nazvat život na Aljašce ....
Aljaška sněhobílá, vzdálená, drsná, nekompromisní i nebezpečná .... a ještě více ....
A tak s napětím sledujeme příběh jedné rodiny - Albrightových - i zde postupně narůstá napětí, které vyústí v dramatické finále ....
Otevírá se zde otázka následků vietnamské války - a Cora s Leni mohou být rády za přátelství Velké Marge - kamarádství bez velkých slov, ale za ni mluví činy ....
Kniha, na kterou jsem čekala a která nezklamala - doporučím ke čtení.
" Aljaška nevytváří charakter - jen ho odhaluje " .... o tom kniha píše.
Ernst je veterán z Vietnamu a vrátil se jako jiný člověk, poznamenán válkou. Nedaří se mu najít a udržet práci a myslí si, že odstěhováním mimo dosah civilizace, bude zase všechno jako dřív. Odstěhuje se tak i se ženou a svou dcerkou na Aljašku. Zprvu se zdá, že je vše na nejlepší cestě, ale postupem času se Ernestovi začne samota zajídat, protože jsou věčně bez peněz, živoří a víceméně se nudí a tím se jeho deprese začnou vracet a stupňovat. Svou malost a neúspěch si začne vybíjet o to více na své manželce, čemuž dcerka bezmocně přihlíží. Velká samota je krásný příběh o drsném životě na Aljašce, lidských vztazích a bezmocnosti dítěte. Rozhodně doporučuji přečíst, protože zaručuji, že Vás nenechá četba chladnými. Škoda jen, krapítek zrychleného konce, nebo . . . ne?
Jo! Jo! Jo! Představa, že budu bez dechu číst téměř 500 stránkový úžasný příběh z Aljašky, tak bych řekla nikdy a to bude nuda. Ještě teď mi buší srdce, jedním slovem bomba!
Nádherná kniha, ve které se setkáme s krutostí, odvahou, silným přátelstvím, obrovskou láskou, smutkem a odpuštěním lidí v životě na drsné a krásné Aljašce.
Nejlepší kniha, kterou jsem v poslední době četla. Téma mě moc bavilo, úžasný příběh (nemusím knihy z válečného období, takže Slavík mne prozatím minul) a kniha se četla sama. Dávám plný počet *
Velmi poutavý příběh Leni, z které vyrostla velmi silná žena. A není se co divit, pokud se někdo může zamilovat do drsného života na Aljašce, nemůže být slaboch. Moc se mi líbil popis krásné, i když drsné přírody, vztahy mezi obyvateli, kteří neváhají kdykoli podat pomocnou ruku. Mrazilo mě, když přicházela zima a tma a otce dostihlo jeho prokletí z Vietnamu. Konec mě trochu zklamal, v příběhu o drsné Aljašce bych čekala i drsný konec.
Štítky knihy
láska Aljaška příroda rodina 70. léta 20. století domácí násilí posttraumatická stresová porucha váleční veterániAutorovy další knížky
| 2016 |  Slavík |
| 2019 | Velká samota |
| 2022 | Čtyři vichry |
| 2022 | Děvčata z Firefly Lane |
| 2000 |  Andělské vodopády |
Možná bych měla ke knížce nějaké malé výhrady, ale musím říci, že mě naprosto pohltila, nemohla jsem přestat číst. Takže musím dát plný počet hvězd.