Velká samota
Kristin Hannah
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421597/bmid_velka-samota-imA-421597.jpg
5
855
855
Rok 1974. Ernst Allbright se z bojů ve Vietnamu vrací domů jako jiný člověk. Je neklidný, trpí nočními můrami, nedokáže si udržet práci. Když mu řízením osudu spadne do klína chata na Aljašce, rozhodne se, že se tam i s celou rodinou přestěhuje. Divoká, krásná a nezávislá země se jim má stát novým domovem, kde budou konečně spokojeně žít. Také třináctiletá dcera Leni doufá, že společný nový začátek alespoň trochu zklidní bouřlivý vztah jejích rodičů. Po příchodu na Aljašku se zprvu zdá, že se jejich nové útočiště a společenství místních drsných a silných mužů a ještě silnějších žen skutečně stane lékem na všechna jejich trápení. Když však přijde zima, Ernstův psychický stav se prudce zhorší a rodina Allbrightových se začne nezadržitelně rozpadat. Spolu s další vánicí zasáhne Leni a její matku poznání, před kterým tak dlouho zavíraly oči: v okolní divočině je nikdo nezachrání, pokud jim má někdo pomoct, musejí to být ony samy. Velká samota je úchvatný příběh o lidské křehkosti a houževnatosti, o nádherné, ale nesmiřitelné přírodě, která měří všem naprosto stejným metrem.... celý text
Přidat komentář
Úžasná kniha. Příběh ze života, bez příkras a hodně drsný. Výstižný příklad jak může změna psychiky člověka destruovat celou rodinu až do základu. Řekla bych, že takových osudů je spousty, jen se o nich příliš nepíše a v televizních nikdy nekončících seriálech neuvidíte. Tady prožijete opravdu bolest a strach z toho co ještě může přijít na dalších stránkách. Možná, že by se spoustu věcí nemuselo stát, kdyby Cora byla silnější osobnost, nenechala se tolik ovlivňovat a manžela donekonečna neomlouvala. Ale lidé jsou v realitě všelijací, mají různé povahové vlastnosti, genetické předpoklady a nesou si i zátěž z dětství. Je otázka jak jsou s tím pak schopni naložit, jednoduše odsoudit nelze nikoho. Takže za mě osudy postav bez problému uvěřitelné. Romantické pasáže knihu skvěle emočně vyvažují a prostředí divoké Aljašky se všemi krásami i nástrahami navozuje husí kůži. Rozhodně doporučuji.
Moc krásná a přitom tak moc těžká kniha, plná nádherné přírody, dobra v lidech, ale také strašné bolesti, nespravedlnosti, strachu a zla. Tolik jsem se u ní naplakala, jak se osudy hlavních hrdinů dotkly mého srdce. Přiznám se, že jsem při čtení této knihy udělala něco, co nikdy ne, musela jsem prostě nahlédnout pár stránek napřed a aspoň odtušit, jak to bude pokračovat, abych byla vůbec schopná číst dál a nést tíhu příběhu.
Velká samota se vám dostane pod kůži, dotkne se srdce a duši vezme na výlet do divoké krásy aljašské přírody, kde lidská soudržnost definuje život.
Ach jo, zlatá nálepka bestseller mě zase nalákala a podvedla... Z hlediska lexika a příjemně plynoucí, nikde neškobrtající, syntaxe, je ta kniha opravdu dobrá a čte se krásně, ale to téma je tak vážné a těžké, že by se o něm nemělo číst tak snadno!! Mělo by to sakra bolet, měli byste z každého slova cítit tu tíhu, depresi, tu bezmoc...a ono nic! A navíc ta romantická linka plná kýče (představte si růžového jednorožce, který se k vám snese z nebe za doprovodu duhy a jak vás na konci ze svého rohu zasype srdíčkovými konfetami) zničila veškeré šance na slušné hodnocení. Bohužel.
Opravdu krásný příběh, u kterého mi ukápla slza. Slavíka to sice nepřekonalo, ale i tak byla knížka velmi čtivá a těšila jsem se na každou stránku.
Další z knížek, na kterou jsem narazila tady na databázi. Děj je zasazen do krásné a divoké přírody Aljašky. Musím se přiznat, že jsem se do knihy ze začátku nemohla vůbec začíst, neustále jsem ji odkládala, ale po překonání cca prvních 150 stránek, se příběh rozjel a čtení šlo samo. Knihu jsem odložila teprve až jsem ji dočetla do konce, někdy v 1 hod ráno. Pak jsem, ale nemohla usnout, jelikož jsem neustále přemýšlela nad osudem jednotlivých postav. Na jednu stranu člověk kroutí hlavou, co vedlo absolutně nezkušené a dle mého názoru i dosti nepoužitelné rodiče Leni do tak divoké krajiny. Na druhou stranu vidina lepšího a nového života je celkem u rodiny s danými problémy k pochopení.
Příběh je napsán velmi pěkně a příroda Aljašky je zde popsána do posledního detailu. Co se týče jednotlivých postav mě asi nejvíce vytáčela Cora, která vystavila svoje dítě přihlížet tomu všemu, čeho byl otec Leni schopen. Neustálé výmluvy a omluvy, byly někdy až k naštvání. Bohužel péče o válečné veterány v 70. letech byla nulová, kdyby se otec Leni léčil mohlo být vše jinak. A možná nejspíš ne, jelikož jeho arogance a paranoia byly chvílemi až neúnosné. Samotný příběh Leni byl napsán velmi hezky a daný konec příběhu byl celkem předvídatelný.
Knihu určitě doporučuji přečíst.
Velice čtivá kniha. Ani chvilku jsem se u ní nenudila a musela jsem stále číst.
Velice emotivni čtení plné dobrodružství a zvratů
Kniha se mi líbila i když by její název mohl být : Jak mi matka zničila život.
Od začátku mi slabožská Cora byla nesympatická a mé sympatie si nezískala ani závěrečnými gesty a bolestnou smrtí.
Pořád se na něco vymlouvala a přitom měla rodiče,kteří by jí všechno odpustili a vzali by ji zpět.Její manžel byl sice veterán z války,ale stačí to na omluvu?Jeho žárlivé scény určitě nebyly důsledkem postraumatického syndromu,podle mě to byl špatný člověk už před tím.
Jinak kniha se četla lehce a velmi rychle i přes svých 500 stran.
Dlouho trvalo než jsem našla knihu, která by mi dala víc než příběh. Kontrast mezi lidmi z civilizace a lidmi z divočiny se mi moc líbil. Popis drsné přírody Aljašky s jejími polárními dny a nocemi... Jako bych tam byla s nimi.
Skvělá kniha!! Patří k těm nejlepším, co jsem četla. Na takové se jen tak nezapomene. Už dlouho jsem nečetla knihu, od které jsem se nemohla odtrhnout, a u které bych na konci prolila tolik slz.
I když jsem si to nechala řádně projít hlavou, nemohu hodnotit více než 3* (možná bych s postupem času hvězdy dále ubírala). Příběh z aljašské divočiny to byl sice poutavý, ale... chyběla mi více propracovaná charakteristika postav, popsání motivů jejich jednání. Takto jsem jen do poloviny knihy četla o opakujících se "náladách" otce... děj si nikam dál neposouval. Od zhruba třetí třetiny se vše začalo komplikovat, nicméně pro mě zase neuspokojivým způsobem, který nakonec skončil překombinováním dějových zvratů, aby skončil formou červené knihovny.
Autorce se nepodařilo mě přesvědčit, že to s námi celou dobu myslela vážně...... možná kdyby tam jen bylo více "té Aljašky", nebo hlubšího ponoru do jednotlivých vztahů. Takhle ve mně přetrvává jen dojem snahy o citové vydírání čtenáře.
Dobrá, spíše dámská, kniha, uvěřitelně vystavěný příběh a hlavně velice poutavé, netradiční prostředí.
Tak takhle jsem si u konce knížky dlouho nepobrečela. Příběh je super, kniha mě chytla vlastně okamžitě. Celou jsem ji přečetla za dvě noci, nešlo přestat číst. Vystihla naprosto atmosféru Aljašky, její náročnost, jak můžou nelehké situace zapůsobit na psychiku. Postavy krásně vykreslila a co se mi líbí nejvíc, že Kristin Hannah se nesnaží dělat přeslazené happy endy, které by knihu zkazily, naopak jsou dokonalou tečkou za dokonalou knihou.
Tak tohle byla jednoznačně jedna z nejkrásnějších knížek, které jsem četla. Už dlouho se mi nestalo, že bych u nějaké knížky tak často brečela, že by mi postavy tolik přirostly k srdci, že bych jejich příběh prožívala tak silně. Autorka má nádherný sloh, začtete se a už vás to nepustí. I přes tu délku mě hrozně mrzelo, že už jsem na konci. Popisy Aljašky byly dechberoucí, hned bych se tam jela podívat. Doporučuji a ráda se k této knížce někdy vrátím.
Štítky knihy
láska Aljaška příroda rodina 70. léta 20. století domácí násilí posttraumatická stresová porucha váleční veteráni
Autorovy další knížky
| 2016 |  Slavík |
| 2019 | Velká samota |
| 2022 | Čtyři vichry |
| 2022 | Děvčata z Firefly Lane |
| 2000 |  Andělské vodopády |
(SPOILER) Toto byla pecka!
Já už ji dočetla docela dávno,ale pořád mi doznívá v hlavě... Bylo to fakt mrazivé a nebylo to zdaleka jen těmi teplotami na Aljašce samotné....
Leni byla statečná holka a její chlapec úžasný, první léta byla pro Leni vlastně ještě hračkou, sama to, ale chudinka netušila....
Zamotalo mi to hlavu a proniklo do duše, nejdříve mě napadala otázka co vše láska vydrží?
Potom přišel šok jak šíleně propastné sociální rozdíly v USA jsou.....
Pak velký smutek z toho, jak se rodiče Cory ke všemu postavili a dceru kvůli lásce odepsali...
Mně osobně se hrozně líbil vztah Cory a Leni a Cory nátura. I Když je Cora kritizovaná já ji měla hrozně ráda i víc než Leni a pak i slza ukápla, opravdu skvělé, Ernesta mi bylo líto, ale i ty šílené zážitky mu nedávají právo ubližovat své rodině....Zeď je pro mě po dočtení opravdu jako děsivé slovo.....
Po přečtení se mi, ale utvrdilo, že člověk by měl dělat především to za čím ho táhne srdce i když si to tím třeba udělá těžší.
Nikdy nevíte co bude zítra....
Děkuji Coro....