Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek XVII., 1948–1956
Jiří Pernes
Velké dějiny zemí Koruny české série
< 21. díl
Tak hladký průběh převratu v roce 1948 nečekali ani komunisté. Prezident Beneš se nakonec veškerému nátlaku podvolil a většina zákonodárců, včetně členů demokratických stran, nové pořádky posvětila. Akční výbory jako hlavní prostředek „očištění“ společnosti se ukázaly jako nesmírně efektivní, propaganda fungovala, volby na konci května toho roku se podařilo zmanipulovat. Puč příliš nezkomplikovala ani smrt Jana Masaryka, který byl vzdor zakořeněným mýtům ochotný s KSČ spolupracovat a podle některých aktérů dokonce snil o roli hlavy státu. A přece tu bylo něco, co komunisté podcenili: mocenská gravitace Moskvy. Stála za první lží nového režimu, když Klement Gottwald ještě jako předseda vlády veřejně odmítl kolektivizaci zemědělství. Tvrdá sovětská linie razící doktrínu zostřování třídního boje však stála i za politickými procesy a zejména za militarizací ekonomiky, jež stáhla Československo v padesátých letech do hluboké hospodářské krize. Jak platilo ještě v osmdesátých letech, také politické uvolnění muselo být inspirováno Kremlem. A tak zlom nastal Stalinovou smrtí, shodou okolností bezprostředně následovanou smrtí Gottwaldovou. Silová konfrontace ustoupila „soupeření idejí“, ekonomická křivka se obrátila a režim se stabilizoval. ISBN 80-7185-264-3 (soubor)... celý text
Přidat komentář
Až nakažlivě čtivé, což u odborné literatury nebývá vždy obvyklé, a lze-li to vůbec posoudit, i objektivní vylíčení důležité etapy našich novodobých dějin.
Moje první velké dějiny přečtené komplet. Pernes udělal velkou knihu a myslím, že se o ní bude ještě hodně dlouho mluvit. Vychvalil bych asi všechno. Autor popisuje všechny důležité okolnosti. Líčí všechny aktéry a kupodivu ani nepoužívá v jiných současných knihách tvrdý antikomunismus. Tím nemyslím, že by nebyl kritický, jen je kritický ke všem stejně, což vysoce oceňuji. Za mě po dlouhé době plný počet.
Ke knize a všem ostatním ze série se budu často vracet. Jak málo toho pořád vím... Tak rozsáhlé dílo nečtu podle kapitol, ale vybírám si, co mě zrovna zajímá. Mám téměř celý komplet, je tedy z čeho.
Co se týče zhodnocení obsahu, tak lze odkázat na to, co napsal APO73 a JamesCZE. Na tento díl jsem se těšil dlouhá léta a nezklamal mě. Opravdu je jen škoda, že nejdříve nevyšel díl, který se věnuje letům 45_48. Knize nelze nic vytknout, kdyby byla o trošku tlustší tak by mi to ani nevadilo .)
Drobný postřeh - přijde mi že období 1948-1953 bylo věnováno mnohem více stránek než letům 1954-1956. Ale asi to má logiku s ohledem na “hutnost” událostí.
8 klíčových let na 679 stranách. Plastických. Se všemi příslušnými valéry. Podle mne jedno ze životních děl historika Jiřího Pernese.
Je osvobozující, což jsem si při četbě uvědomoval každou druhou stránku, že dnes můžeme číst bez zábran, náznaků a metafor o tomto patrně nejdramatičtějším období poválečné historie. Pernes líčí nastolování komunismu (v této první fázi stalinismu) v podstatě jako detektivku. Je to příběh boje o moc, o tom, jak obelstít "starou, demokratickou garnituru" (jako E. Beneše, J. Masaryka, ČSSR, národní socialisty apod.), nechat zdání právního jednání, nechat vmanipulovat národy republiky do vlastní vize, jak se devótně při každém kroku dívat na Východ (a pokud možno být po sebemenším signálu nespokojenosti ještě tvrdší, než by byla Stalinova říše sama) a také o tom, jak tato jednolitá představa kolektivního vlastnictví v praxi prostě nefungovala. Nejen Stalinova a Gottwaldova smrt a odhalení kultu osobnosti, ale obecně zadření tohoto makabrózně rozjetého mechanismu donutilo komunisty (Chruščevem počínaje a Antonínem Novotným konče) přeci jen tu praxi změnit, protože byla neudržitelná. Směrem dovnitř (člověk si ani neuvědomuje jak katastrofická byla životní úroveň a realita každodenního přežívání) i ven (od Jugoslávie až po vztah k Západu).
Oceňuji velkou plastičnost. Příběh tu není zjednodušen, velmi detailně rozebírá i formování československého exilu i vnitřních odbojových skupin (Hory Hostýnské, Světlana, Černý lev 777, bratři Mašínové), přičemž se zamýšlí i nad důvody, proč tento třetí odboj prostě neuspěl. Plastický je text i díky množství pramenů, se kterými pracuje, oživením jsou příslušné citáty z deníků spisovatele Čestmíra Jeřábka a lékaře Josefa Charváta (možná až příliš časté). Plastičnost vystupuje také díky naprosto detailnímu líčení některých událostí (smrt a zejm. pohřeb Jana Masaryka, Gottwalda, organizace likvidačních akcí typu Akce K), kde to někdy až vzbuzuje dojem, jakoby byl čtenář u toho díky Pernesovi téměř přítomen jako očitý svědek. Za důležitý považuji kontext, se kterým autor neustále pracuje - vztahuje naše dění ke k SSSR, ke společnosti i k různým názorovým křídlům v KSČ, snaží se také pojmenovat i myšlenkovou proměnu československých komunistů v průběhu těchto let, což je obzvlášť těžký úkol, neboť je téměř pro složitost a členitost neuchopitelná. V tomto detailním líčení a kontextech pak vyvstanou některé osobnosti možná v intenzivnějším světle, než byly známy dosud (Lev Sychrava, Augustin Schramm, Bohumil Laušman, Vlado Clementis, Alexej Čepička, Otto Schling apod.), pro mne asi největším citovým překvapením byl Rudolf Slánský, který byl obětí zrůdného kafemlýnku, který nejen pomáhal sestrojit, ale fanaticky jej každodenně naolejovával. Vlastně mi ho přestalo být líto.
A ještě jednu věc musím pochválit - nezaujatost. Samozřejmě, že základní ideové (ideologické) hledisko je to dnešní, tj. komunismus jako zločinný režim, který postupně (násilím) proměnuje (tj. likviduje) jednotlivé složky společnosti - od hospodářství, přes kulturu až po všechny typy svobod. Ale zároveň je v Pernesovi hluboká zvídavost, jakoby samotného ho zajímá, jak se výše zmíněný mechanismus nastavoval, co všechno to ovlivňovalo, a jak na to společnost i jednotlivci reagovali. Zdržuje se jakýkoliv hodnocení (typicky u části o odbojové skupině bratrů Mašínů), všechny aktivity skupin a jednotlivců, kteří s nastolovaným režimem nesouhlasili, líčí ve stejné podrobnosti, ale jako fakt.
Takže vřele doporučuji, klíčových 8 let naší republiky, ze kterých jsme se dodneška nevzpamatovali, v pěkné vazbě a v rámci jednoho z nejdůležitějších polistopadových nakladatelských činů - Velkých dějin zemí koruny České.
Konečně tahle poměrně velká kniha dočtena.
Kniha začíná instalací komunistické moci v ČSR, popisuje tedy jak se šířila komunistická moc od "shora dolů" od vlády až po poslední vesnice, od velkých fabrik, přes ty menší až po posledního zemědělce. Kniha se také věnuje ovládání tělovýchovných jednot (např. Sokol) komunisty. Další části knihy jsou věnovány např. čistkám ve straně, kolektivizaci, zbrojení v ČSR a preferenci těžkého průmyslu, což vedlo k totálnímu nedostatku všeho, od jídla (dokonce i základních potravin jako chléb, mléko a pod.), přes oblečení až po výpadky elektřiny. Další části popisují co se dělo po smrti Stalina a Gottwalda, měnovou reformu a prostě vše ostatní podstané do roku 1956. Samozřejmostí jsou i části věnované exilu a odboji.
Kniha se mi velmi líbila, na své poměry jsem ji přečetl velmi rychle i přes její velikost a dané, velmi smutné, období. Svým pojetím a stylem napsání zapadá do dané ediční řady Velkých dějiny od Paseky.
Hned na začátku mě ale zklamalo, že kniha vůbec neobsahuje popis kritických únorových dní, ale popisuje až to, co bylo potom. Chápu, že se tomu bude věnovat svazek, který vyjde příští rok a bude se věnovat rokům 1945 - 1948, ale alespoň základní shrnutí by tam být mohlo. Ocenil bych i slovník pojmů, někdy bylo problém si uvědomit, co znamená např. zkratka KSSS a podobně. Knize by i slušel alespoň nějaký základní popis jednotlivých vrstev české politiky, aby člověk při čtení věděl, jaký je např. rozdíl mezi politbyrem, ÚV KSČM a podobně. Jistě, člověk, který v té době žil jako dospělý, zná spoustu z toho a nic podobného nepotřebuje. Ale člověk mladší, který toho moc o této době ještě nenačetl, tak musí případně hledat informace na Internetu, nebo prostě informaci brát jak je. Jednou větou si tedy myslím, že kniha nepočítá se čtenářem začátečníkem, ale s takovým, co žil za socialismu nebo už má něco načteno. Jinak nemám moc co knize vytknout.
Excelentní práce. Kniha poutavě a uceleně vypráví o prvních letech komunistické nadvlády. Pochopení pomáhá zasazení do mezinárodního kontextu. Zásadní sdělení, které jsem si odnesl je, že sovětskou intervencí od podzimu 1948 začala mnohem ostřejší politika, než původně měla KSČ v úmyslu. Naopak po roce 1953 sovětské zásahy napomohly částečnému uvolnění šroubů.