Velké léto
Ewald Arenz
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/543237/bmid_velke-leto.jpg
4
318
318
Co se musí stát, aby se z nejhoršího léta stalo léto nejlepší? Vypadá to, že šestnáctiletý Friedrich na konci školního roku propadne. Jeho poslední šancí je reparát, což znamená obětovat rodinnou dovolenou, obětovat léto. A jako by to nestačilo, dozví se, že se musí na opravné zkoušky připravovat u prarodičů. Friedrich se zhrozí děda mu vždycky připadal přísný a odtažitý. Jedinou útěchou mu je babička Nana. A taky Beate, dívka v zelených plavkách, kterou potkal na koupališti pár dní před začátkem prázdnin. Navzdory nepříjemným očekáváním pozná v následujících týdnech dědu v úplně novém světle, vyslechne si příběh o tom, jak se jeho prarodiče ¬seznámili, a poprvé v životě se zamiluje. Zkrátka skoro dokonalé léto, nebýt Friedrichova nejlepšího kamaráda Johanna, který navenek působí pohodově a sebejistě, ale pod povrchem se ukrývá komplikovaná osobnost.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2024 , HostOriginální název:
Der große Sommer, 2021
více info...
Přidat komentář
Tak tohle jsem si fakt užila.
Zajímavě poeticky napsaná knížka, ve které narazíte i na myšlenky, u kterých se zastavíte a přitom se příběh čte tak lehce a těžko se od něj odtrhává.
Přísahám,že jsem cítila teplej letní večerní vzduch a rozpálený město.
Řadím na pomyslnou poličku oblíbených knih, který ráda přečtu i podruhé.
Ráda si přečtu podobný knížky, klidně napište zprávu! :)
Po přečtení knihy Staré odrůdy jsem zkrátka musela co nejdříve vyhledat další autorovu knihu!
A opět to byl krásný a zajímavý čtenářský zážitek. Autor má dar psát tak krásně poeticky... V této knize jsem ale, přes lehkost jakou se četla, cítila po celou dobu napětí, co se z příběhu tzv. vyklube.
Příběh vypráví o Friedrichovi, který místo dovolené s rodiči odjíždí na prázdniny k babičce a dědovi. Musí se totiž připravovat na reparát. To se Friedrichovi zdá být katastrofou. Názor ale změní, když na koupališti potká Beate, dívku v zelených plavkách, a zamiluje se do ní. Kromě učení tak tráví čas právě s ní a se svou sestrou. A taky s nejlepším kamarádem Johannem, který v sobě ale dusí tajemství, jež mu začíná zatemňovat mozek, a jež nakonec změní prázdniny úplně všem.
Mně osobně se nejvíce líbilo, jak hlavní hrdina poznával své prarodiče. Poukazovalo to na skutečnost, jak málo někdy známe své nejbližší.
Celkově jsem knihu četla s chutí a nemohla jsem se odtrhnout. Doporučuji po ní sáhnout ještě teď v létě, tak na vás atmosféra, podle mého, dýchne ještě víc!
První kniha od Ewalda Arenze, kterou jsem četla a už po pár kapitolách jsem tušila, že pan spisovatel mne zaujme.
Docela často se setkávám s tím, že čtenářům vadí hlavní hrdinové v teenagerském věku. Jasně, umí být dost otravní, mají to v popisu práce, ale tady to tak nějak nebije do očí a vlastně mi byla ústřední čtveřice dost sympatická.
Kniha má atmosféru (jako bych s nimi jezdila městem na kole a skákala z věže) i silné příběhové momenty (o smrti, manželství, rodině, lásce i zamilovanosti).
Pro někoho možná jednoduché čtení, ale bezduché rozhodně ne. Užila jsem si to moc! Zkusím i další autorovy knihy.
(SPOILER) Čtu ostatní komentáře a nevěřím vlastním očím: prý se v knize nic neděje. Do háje, co by se ještě mělo stát? Setkání se smrtí (Johannův otec, stařenka v domově), první velká láska a poznávání, že láska se může projevovat různými způsoby (příběh Nany a dědečka), bláznivé kousky a přebírání odpovědnosti za sebe, hledání cesty k dědečkovi, pochopení babiččina složitého osudu za války, kamarádova psychóza. To na jedny prázdniny není málo. Autor báječně pracuje s náznakem, kouzelné lyrické pasáže o přírodě a pocitech (konečně knížka, ve které pocity nezačínají i nekončí jen "staženým žaludkem"), patosu jen maličko, přiměřeně situaci. Pro mě také zajímavé nahlédnutí "do hlavy", který by mi asi na první dobrou nebyl dvakrát sympatický; takže dobré. A hezký postřeh: ukradené perníčky a vyrobené marcipánové kuličky (když chci dát milovanému člověku to, co má rád, to už něco znamená: že o něm přemýšlím a že jsem ochotný investovat úsilí a čas a něco se naučit).
Bohužel tato kniha mi nesedla. Asi mě nebaví, když jsou hlavními hrdiny dospívající. Líbila se mi postava dědy a babičky (Nany), ale musela jsem se nutit knihu dočíst.
Tenkrát bylo Rio symbolem toho, co mě má v životě potkat: dobrodružství. Hudba. Velká láska. Tenkrát jsem nevěděl, že to nikde, ani v Riu, najít nelze, protože to máte v sobě.
Líbilo se mi, jak autor v knize dokázal vystihnout krásnou letní atmosféru a pocity dospívajícího chlapce. Z příběhu jsem si odnesla, že i pod tvrdou slupkou se může ukrývat dobré srdce a laskavá duše. Mile a poeticky napsaný román, který je radost číst!
Zklamání z velkých očekávání. Po vynikajících Starých odrůdách mi přišel příběh i pro mládež povrchní a docela sentimentální. Linka s prarodiči nedotažená. Trochu moje chyba asi. Bylo tam pár milých i vtipných rozhovorů, ale zápletka s Johannem mi taky moc nesedla. Co se hodně povedlo bylo přemýšlení šesnáctiletého kluka, to autor vystihl dokonale a dobře tomu odpovídá interpret audioknihy.
3/3
Staré odrůdy jsem četla poměrně nedávno a moc mě zaujaly. Těšila jsem se proto, až si od autora přečtu něco dalšího. Na Velké léto jsem si nemohla vybrat lepší čas, než právě léto, neboť jsem se do příběhu dokázala vžít ještě snadněji.
I když se to zprvu nezdá, jedná se o krásný příběh o mládí, první lásce, touze, ale i zoufalství či ztrátě. Pozornost, kterou autor věnuje popisům je jedinečná, neboť si čtenář snadno dovede představit každičký popisovaný detail.
Děj se točí okolo čtyř přátel a je vyprávěn z pohledu Friedricha, jednoho z nich. Ten musí po létě složit reparát, což znamená zmeškat rodinou dovolenou a zůstat u své babičky, které říká „Nana“ a dědy, ke kterému má trochu komplikovaný vztah. Právě střed generací, duševní zdraví, manželství či první láska může být tím největším lákadlem. Ewald Arenz totiž píše hluboce i o těch nejbanálnějších záležitostech.
Osobně můžu vřele doporučit.
Celkově zklamání, pro mě nezajímavé, slabé, musela jsem přeskakovat. Atmosféra v první polovině je ovšem výborná. Konflikt ke konci je mimo, nehodí se tam.
Milá kniha. Vzala jsem si ji s sebou k moři a nelituji. Jak bylo psáno níže, nic moc se tam neděje, ani žádné zvraty, ale příběh je čtivý a moc se mi líbilo prostředí mladistvých v 70. letech - i jak mluvili, různé odkazy na filozofy, latinu a jiné jazyky. To už dnešní mládež nedělá a je to škoda. :)
Prázdninová atmosféra s vůni léta, rodiny, kamarádů a barev.
Staré odrůdy byly o krapet lepší.
Na to, že to vůbec není můj žánr, mě to docela příjemně překvapilo. V podstatě nic se tam nedělo, ale četlo se to samo a plynulo úplně lehce.
Je to takové hezké čtení. V zásadě se tam nic moc neděje, ale autor umí úžasně vystavět atmosféru. Pořád čekáte, že přijde nějaká bomba (nepřijde), ale čte se to krásně. Takhle má podle mě vypadat krásná literatura.
Krásné čtení! Úplně na mě sálala atmosféra o prázdninách opuštěného, rozpáleného města.
Byla jsem nadšená ze Starých odrůd, zde trochu zklamání. Kniha se četla dobře, ale zase nijak neoslnila.
Veľmi pekný, horko-sladký coming of age príbeh. Mohla by som mať viac výhrad, ale ak sa rozhodujem hodnotiť v rámci žánru, musím podľahnúť a dať plný počet. Je to napísané skutočne šikovne a už sa teším na Staré odrody a Lásku za mizerných dní.
Štítky knihy
přátelství německá literatura vzpomínky dětství první láska prázdniny smutek léto pro dospívající mládež (young adult)
Je to takove nic. Pusobi to tak, ze je to pribeh o nicem, ale ma to neskutecny prersah. Tezko se vyjadruje, jak to autor dela, ze uz me podruhe oslnil jednoduchosti, ktera ma hloubku jak Mariansky prikop.