Velké maličkosti
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/349796/bmid_velke-malickosti-2Kx-349796.jpg
4
1370
1370
Ruth je zkušená sestra pracující na novorozeneckém oddělení. Svého syna vychovává sama, neboť je vdovou po válečném hrdinovi. Nyní stojí před soudem, protože ji obvinili ze smrti novorozence – syna bílého amerického fašisty. Ruth je totiž černoška. Je však v tomto případu důležité, jakou má kdo pleť? Nebo je to jenom zástěrka pro předsudky a přesvědčení, které řídí životy nás všech?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , Ikar (ČR)Originální název:
Small Great Things, 2016
více info...
Přidat komentář
Další naprosto skvělá kniha této autorky. Mohu jen doporučit. Po přečtení jako vždy ve mne dobíhají rozporuplné pocity a jsem nucena přemýšlet nad naší společností a nad tím jak vše funguje respektive nefunguje. Jsem pasivní rasista??? .....
Silné téma (jako obvykle), skvěle zpracované (také jako obvykle). Perfektně vykreslené postavy, poutavě podaný základní problém. S hlavní postavou a jejím počínáním jsme v mnoha okamžicích měla problém, ale samotné téma mnou rezonuje. Člověk se nad tím (a nad sebou) chtě nechtě musí zamyslet - jak to vlastně máte? Je vůbec možné nebýt rasistou? Teď už si nejsem jistá....
Asi my belosi nikdy nedokazeme plne pochopit otazku rasove diskriminace. Na druhou stranu, i kdyz se snazime byt otevreni, tak druha strana k nam predsudky ma, ze je mame my... myslim, ze v CR se cernochum spatne nezije, i jsem to slysela z nekolika zdroju, ze rasisti nejsme. Samozrejme zalezi kus od kusu. I tak pro me toto tema bylo tezke, tezko pochopitelne, docela me vycerpavala ta nenavist... kazdopadne se kniha cetla dobre a dej utikal. Nepochopila jsem ale, proc Ruth lhala a ve svem lhani pokracovala. Vazne jsem to nepobirala. A na zaver mi prisla upjata, vztahovacna a divim se, ze to dopadlo jak to dopadlo.
Jodi P.se pomalu stává "mojí autorkou". Zatím 3. kniha, ale určitě ne poslední. Líbí se mi její snaha najít a vykreslit pravdivě a uvěřitelně charakter postav. Přiblížit myšlenkové pochody, nebát se citlivých témat, odborných pasáží, skrytých "předsudků". Doporučuji!
Pro mě tohle není Jodi Picoult, jak ji znám. Možná to vysvětluje její poznámka na konci knihy: chtěla jsem napsat zoufale knihu o rasismu. A to je přesně to - tak zoufale chtěla, tak zoufale tlačila na pilu, až to přehnala.
Nádherná kniha s nelehkým tématem. Krásně se četla, a rozhodně vede k zamyšlení.
Kniha se mi moc líbila, trpěla jsem spolu s hlavní postavou, když zažívala bezpráví. Picoultová je prostě moje srdcovka a do svých knih vždy vkládá maximální úsilí.
Přečteno jednim dechem....asi za 3 dny....Moc jsem byla zvědavá, jak to nakonec dopadne....Svědomí nebo příkaz? Jsem bývalá zdravotní sestra....a mam naprosto jasno v tom, že já bych neposlechla....a snažila se dítě zachránit....Krásná kniha.....
Jodi Picoultová je jednou z mých nejoblíbenějších autorek. Žádná její knížka není šlápnutí vedle. Velké maličkosti jedním slovem bomba. Rasová otázka je choulostivým tématem, který rezonuje nejen Spojenými státy. Jodi ji dokázala velice citlivě a věcně popsat ze tří pohledů - afroamerické porodní sestry Ruth, její právní zástupkyně Kennedy, která je bílé barvy pleti a konečně Turka, typického skinheada a představitele "bílé síly". Ujišťuju vás, že knížku neodložíte, dokud ji nedočtete dokonce. Jodi píše bravurně, dokáže vás vtáhnout do děje, za hlavní postavy byste dýchali. Po dlouhé době perfektní knížka!
Skvělá kniha, kde je hlavním tématem rasismus. Jde o působivě napsaný příběh, kde se objevuje násilí, strach i bezmocnost. Ale to vše se ještě v dnešním světe bohužel děje. Opravdový čtenářský zážitek.
Skvělá kniha mé oblíbené spisovatelky. Emocionálně zpracované téma rasismu, který mi není vlastní. Doporučuji přečíst.
Jodi Picoult je proste sazka na kvalitu. Opet narocne a skvele zpracovane tema,i kdyz mezi me nejoblibenejsi knihy od teto autorky se nezaradi. Tema rasismu zpracovane na 1,jen pro me v nasich podminkach hure predstavitelne,ale vlastne mi zase trochu otevrelo oci,s jakou samozrejmosti clovek zije s tim,ze je bily a jak narocne muze pro nekoho byt,ze ma jinou barvu pleti,prostredi USA vse samozrejme umocnuje. Kniha je to narocnejsi,ale i tak velmi ctiva a urcite se cloveku zaryje do hlavy.
Další silné téma, které Jodi bravurně zpracovala. Je smutné, že i v současné době se stále setkáváme s tak silnou rasovou nesnášenlivostí.
Ruth, skvělá máma, pečlivá sestra musí bojovat za spravedlnost proto, že má jinou barvu kůže.
Kapitoly, které vyprávěl Turk, plné nenávisti k barevným, se mi četly o něco hůř, byly pro mě nepoživatelné. Vyprávění Ruth a její právničky Kennedy mě bavily o moc víc.
Krásná kniha, ale tu poslední Turkovu kapitolu si Jodi mohla odpustit. Za mě za jedna! (Teda za pět..hvězdiček.)
Opět skvělá Jodi Picoult! Nedokážu sice posoudit a popravdě ani nevím, jak to v Americe úplně chodí mezi "černými" a "bílými", ale při čtení téhle knížky jsem přesvědčená, že to "takhle" prostě je. Vypravěči příběhu černoška Ruth, naprosto bezchybná a obětavá zdravotní sestra, nekompromisní americký fašista Turk a Ruthina právnička Kennedy. Každý má svůj svět a představu o něm. A teď! Při čtení jsem opravdu měla pocit, že to každý jeden z nich vypráví. Kdo má zkušenosti s touto spisovatelkou, ten ví, o čem mluvím. Já prostě nevím, jak jinak bych to vyjádřila.
Téma rasismu, které rezonuje společností (pro mě hlavně rozvířenou aférou okolo fotbalu a Slavie) se pro mě dostalo na úplně jinou úroveň. Hlásíme se k antirasismu, ale jeho každodennost si podle mě těžko dovedeme představit. A to nemáme skoro žádné historické zkušenosti jako otrokářství, gheta, služebnictvo.
Kniha zajímavá, dobře čtivá. Překvapil mě způsob jak probíhá výběr soudní poroty, trošku zklamal Hollywodský konec knihy
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
Kniha, která ve čtenáři vyvolá spoustu emocí. Kniha, ve které je toho spoustu k zamyšlení – přiměla mě k přemýšlení nad tím, o kolik to máme my bílí lidé v životě jednodušší, než lidé jiné barvy pleti. Celá kniha je vyprávěna z pohledu tří osob. Právnička Kennedy mi byla velice sympatická. Číst pasáže z pohledu Ruth, o tom co cítí a jaký je její život, je ohromně zajímavé. I když teda musím říct, že mi místy už trošku lezlo na nervy, jak si Ruth každou, byť sebenevinnější poznámku vztahovala na sebe, že je mířená proti ní. Turk a jeho žena mi byli od začátku hodně nesympatičtí. Části vyprávěné z pohledu Turka jsem chtěla mít rychle za sebou. I když na konci mě Turk překvapil. Silná kniha, se silným tématem, kterou stojí za to si přečíst. V mysli ji budu mít ještě dlouho.