Norský dandy
Jan Guillou
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/207114/bmid_norsky-dandy-207114.jpg
4
160
160
Norský dandy je příběh o geniálním mladém inženýrovi a malíři Sverrem Lauritzenovi a jeho první lásce, britském studentovi inženýrství lordu Albertu Manninghamovi. Po dokončení studií v Drážďanech se oba mladí gentlemani vracejí do Albertova rodného Wiltshiru na jihu Anglie, kde si Sverre zprvu musí zvykat na prostředí anglického venkovského panství. Po předčasném otcově skonu zdědí Albert jak jeho titul, tak zodpovědnost za celé manninghamské panství. Londýnské homosexuální kruhy jsou stále otřesené stíháním Oscara Wilda. Sverre s Albertem se přidají k tamějším umělcům a bohémům, mezi něž patří také volnomyšlenkářská skupina Bloomsbury. Sverreho umělecký talent díky okolí vzkvétá. Zatímco román Stavitelé mostů se věnoval technickým novinkám nového století, Norský dandy se točí okolo světa výtvarného umění, který byl rovněž ovlivněn představou, že po roce 1900 přijde století míru. Nikdo nemohl předvídat temné, hrozivé mraky na obzoru. Albertův a Sverreho nevinný svět krásy a umění brzy musí čelit změnám, které s sebou přináší první světová válka.... celý text
Přidat komentář
Druhý díl série Velké století nezklamal, četl se dobře, ale první díl byl dějově zajímavější.
V každém případě jdu na další díl, miluji rodinné ságy :-)
Opět moc pěkné čtení. Příběh bratra Sverreho mě sice nezaujal tak moc jako v přechozím díle příběh jeho dvou bratrů, ale i tak hezká kniha a těším se na další díl.
Série Velkolepé století je zatím velmi zdařilá, čtivá a svižná. Doporučuji všem, kteří máte rádi rodinné ságy.
Pokračování o geniálních stavitelích mostů, kteří získali vysokoškolské vzdělání v Drážďanech bylo opět velmi zajímavé. Autor se tentokrát zaměřil na malíře Sverra a jeho homosexuální vztah. Podstatná část románu se odehrává v Anglii v prostředí honosného venkovského sídla a také v prostředí evropské malířské bohémy na počátku 20. století. Druhý díl končí po 1. světové válce, kdy se bratři opět shledají, takže si určitě s chutí přečtu i třetí díl. Už teď se těším.
Autor dál skrze svou norskou rodinu monitoruje společenské, politické, technické, ale i kulturní zázemí dvacátého století.
Sverre žil životem dandyho, ale dandysmus jako životní styl je tak odtržený od běžného života,že jsem s knížkou měla trochu problém. Ale dočetla jsem. Závěr knihy je dramatičtější. Ani jemu a ani jeho přátelům se nevyhne první světová a ukončí jejich sladké zahálení. A to ještě netuší, že poválečné přerozdělení poraženého Německa zadělá na nový válečný konflikt. To je můstek do třetího dílu, ve kterém druhá světová dá dvacátému století číselný parametr : 60 miliónů obětí. Který z bratrů nebo jejich synů to bude ?
Norský Dandy žije na rozdíl od svých bratrů docela jiný život, v docela jiném prostředí a s docela jinými záměry. Popravdě řečeno mě ta anglická smetánka a její "starosti" dost dráždily, ale za jejich mravy autor nemůže, koneckonců zřejmě jen reflektoval další tvář tehdejší reality (odtržené), ať už jde o směšně upřímný debatní kroužek z Bloomsbury, život rozežrané zbohatlické šlechty nebo předhippiesovské zastánce volné lásky. Co mě velmi mile překvapilo byla reflexe tehdejšího moderního umění, která se v románu objevuje. Skvěle začleněno do kontextu doby a já se těším na třetí díl :)
Tak jsem měla pravdu. Jak jsem si u prvního dílu stěžovala, že mi tam něco ke spokojenosti chybí, tak právě tohle bylo TO něco. Život zhýralé anglické šlechty ve stínu umění a války, byl pro mě opravdovým zážitkem. (jo prej džentlemani - opět velmi pobavila slova Albieho babičky o tom, že všichni gayové jsou vlastně zastydlí puberťáci a vůbec to jak pragmaticky všichni k tomuto tématu přistupovali - dělej si co chceš, ale dědice prostě zplodit musíš) A všechny ty odkazy na neznámé zavrženíhodné malíře v čele s Monetem a nějakým tím Španělem jménem Pablo (!), válečná propaganda psaná autory takových literárních hrdinů jako byl Sherlock Holmes, lehké otření se o Winstona Churchilla, nenávist a linčování, pacifisti a jejich marný boj i ten hořký konec všech těch obrazů, to mě prostě neskonale bavilo.
Ale stejně se mě nejvíc dotklo to zjištění, že Albie a Oskar se pohybují ve stejném koutu Afriky a co všechno by to mohlo nakonec znamenat. (opravdu mi v tu chvíli přejel mráz po zádech)
Takže nevím jak vy, ale já se opravdu začínám těšit jak s rodinou Lauritzenových prožijeme druhou světovou válku.
PS: Nedalo mi to a mrknula jsem se na pár obrazů Hanse Gudeho - a musím uznat, že v jeho podání jsou Norské fjordy, jezera a hory téměř tak dokonalé jako Nový Zéland v podání Petera Jacksona.
Rozhodně vlažnější než Stavitelé mostů. Četlo se to sice stejně lehce, ale dějově to nebylo tak napínavé. Navíc si myslím, že téma homosexuálních vztahů nemusí úplně každému čtenáři sedět. Zatímco ve Stavitelích mostů válka nemilosrdně zasáhla do děje a brala si vše, co jí stálo v cestě, v Norském dandym se první světové autor dotýká jen okrajově.
Kniha vlastně plynula bez nějakého zásadního děje. Vše se točilo kolem umění a lehkomyslného životního stylu. Sem tam dějem proplula nějaká známá osobnost typu Johna Maynarda Keynese nebo Henriho Mattise. Jediné pohnutí jsem pocítila až v úplně posledních odstavcích knihy a to je na tak dobré dílo poměrně málo.
Musím souhlasit s Lolilou, že tento díl se nečetl, tak jak se četl první díl. Trošku mě tady chybí to třaskavé napětí a nejistota, jaký bude další vývoj.
Ve druhém díle, je to prakticky kronika života v anglii před a v průběhu 1.světové války. Ano jsou i zde silné motivy, setkání s obrazy, které čeká velmi zajímavý a pro mě naprosto nečekaný osud. Ano je to i ukázka toho, jak se strašně bojíme odlišností, a nemusí to být jenom u lidí, i když tady je to jasně dáno přístupem k sexuální otázce, dvou mužů.
Přes pozitiva, je zde x plochých míst, nicméně třetí díl je zakoupen, tak vzhůru na něj.
Tento diel je iný ako prvý, ale nehodnotila by som ho ako slabší. Zobrazuje prostredie Anglicka pred 1.svetovou vojnou prostredníctvom tretieho brata Sverreho a jeho "neprípustného" vzťahu. Zaujímavé sú časti týkajúce sa výtvarného umenia. Je to určite iné čítanie, na aké som doteraz bola zvyknutá - iný pohľad na udalosti v tomto období.
Oproti prvnímu dílu je tento docela slabota. Až na posledních pár stranách (které mohly být i delší) se něco děje. Jinak nemastné neslané. Další díl ale i tak hodlám číst.
Milá, odpočinková četba, která mě zaujala především svým prostředím. Příběhy Albieho a Sverreho mě někdy pobavily, někdy nudily, a celkově se mi zdálo, že se kniha nevyvíjí téměř žádným směrem, kromě toho, že sleduje životy dvou milenců období za obdobím. Teprve až poslední kapitoly mě přesvědčily, abych knize dala 4 hvězdičky. V budoucnu si ji možná ještě někdy přečtu.
V dalším díle norské ságy o třech sourozencích, kteří se po studiích, dotovaných dobročinným spolkem,stali stavebními inženýry, se autor věnuje nejmladšímu z bratrů, který se vystudovanému oboru nevěnuje. Žije v Anglii na panství svého životního druha a snaží se uplatnit jako malíř. Autor provází čtenáře prvními desetiletími dvacátého století jednak v Norsku, Německu, v německé kolonii v Africe a v tomto díle v Anglii, kdy se více věnuje uměleckým kruhům , názorům vyšší společnosti na odlišnou orientaci některých jejích příslušníků, jejich filozofickým úvahám a první světové válce, která celou společnost tvrdě zasáhne.
Četla jsem v únoru 2016. Podle mých poznámek:
Z prostředí homosexuálního páru v Anglii na počátku 20. stol. Zajímavé, i politické souvislosti, o válce, o uměleckých směrech.
Se zájmem jsem přečetla, i když je to z kruhů lidí pro mne velmi vzdálených.
I tohle pokračování příběhů prvního dílu mne dostalo - nostalgicky dekadentní příběh a navíc umně propletený s reálnými ději, které jsou leckdy jen stylově drobně naznačeny. Prostě tuhle sérii chci číst dál...
Druhý díl je opravdu naprosto odlišný od prvního a s tím jsem i počítala, proto na rozdíl od většiny čtenářů mě nezklamal, ba právě naopak.
Život na začátku 20.století v uměleckých kruzích může nadchnout asi jen málokoho. Kniha není nijak obsáhlá ani výpravná, zato skýtá časté náměty k zamyšlení. Prostě jiný Guillou než je většina jeho čtenářů zvyklá.
Už se těším na pokračování a opět očekávám změnu.
Druhý diel je venovaný najmladšiemu z bratov. Jeho osud sa vyvíja diametrálne odlišným smerom a preto je v knihe oveľa viac filozofických úvah ako v predošlom dieli.
Pro mě naprosto vý jimečná kniha. Obdivuji, jak autor dokázal vystihnout úplně odlišnou atmosféru prvních let dvacátého století a její postupné houstnutí až k válečným létům.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) homosexualita aristokracie, šlechta 20. století xenofobie nacionalismus kolonialismus dandysmus LGBT, queer, LGBT+ Britské impériumAutorovy další knížky
| 2014 |  Stavitelé mostů |
| 2010 | Cesta do Jeruzaléma |
| 2014 | Norský dandy |
| 2010 | Templář |
| 2015 | Klapky na očích |
Nečetla jsem první díl ani třetí, jen tento. Společenský román, příběh ne zcela obyčejných lidí. Napsáno čtivě, emoce nechyběly, ale jazyk samotný mě úplně neuchvátil. Proto ubírám jednu hvězdu. Bylo to ale hezké vyprávění, těšila jsem se vždy, až zase sednu ke knize. Mrzí mě ten konec. Doufala jsem se Sverrem.