Velký Gatsby
Francis Scott Fitzgerald
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/141145/bmid_velky-gatsby-itm-141145.jpg
4
4581
4581
Bouřlivá dvacátá! Věk ženských lýtek zadýchaných jazzem, věk technického pokroku a propastných sociálních rozdílů, léta uvolněných mravů a prohibice. O Americe paradoxů začal Francis Scott Fitzgerald psát v polovině roku 1924. Pobýval tehdy na Francouzské riviéře nebo v Paříži, kde se scházel s Ernstem Hemingwayem, Gertrudou Steinovou a dalšími, kteří se považovali za součást tzv. ztracené generace. Velký Gatsby je v pořadí třetím Fitzgeraldovým románem. Porpvé vyšel v New Yorku v roce 1925 a byl oceněn kritiky i čtenáři. Dodnes stojí v čele literárních skvostů dvacátého století a bývá označován i za vrchol tvorby samotného Fitzgeralda.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2012 , Československý spisovatelOriginální název:
The Great Gatsby, 1925
více info...
Přidat komentář
Knížku jsem si přečetla před několika lety a nic si z ní neodnesla, jen zmatek. Cítila jsem ale, že to byla spíš má chyba a nečetla jsem jí v ten správný čas. Po té dlouhé době jsem jí dala druhou šanci a jsem za to ráda. Velký Gatsby se čte opravdu dobře, ale místy je pro mě pořád ještě trochu zmatečný. Moc mě mrzí, že nemá více stran a nedá mi tak šanci proniknout hlouběji do příběhu, do postav. Určitě by mi to pomohlo k ještě hlubšímu zážitku. Zápletka se mi moc líbila, doznívá ve mě ještě smutek a zklamání z Gatsbyho konce, ale už vím, že se ke knížce vracet nemusím, už jí můžu nechat být s čistým svědomím, že mi dala to, co měla.
Jedna z mála knih, kde mi přišlo lepší zpracování filmu než knihy. Nemohla jsem si pomoct, ale v některých pasážích, kde náš hlavní protagonista Nick vyprávěl kdo všechno byl na party, se mi tak trochu mhouřila víčka.
Příběh jako takový je velmi obyčejný, přesto hezky vyprávěný a smutný. Fitzgerald dle mého skvěle trefil historické období a ukázal nám rozdíly ve společnosti a že peníze hýbou světem - to platí dodnes.
Kdo by neznal tento příběh, je to čtivé, vzrušující největší událost té doby. Jenže mě to nijak moc nezasáhlo. Gatz byl tak odlišný, jinak smýšlel, jinak jednal, byl to snílek, který se rád uváděl ve vyšší společnosti. Já tu dobu Jazzu nijak zvlášť nemusím. Film se mi zdál poutavější, člověk na to nezapomene, ale po druhé to číst nebo vidět už nemusím.
Jedna z nejlepších knih co byla kdy napsána. Čtivý příběh, který má i nějakou hloubku - přemýšlíte o něm ještě dlouho po tom, co knihu dočtete. Krom toho perfektně vystihuje svoje historické období. Doporučuji.
Dlouho jsem chtěl zkusit nějakou knihu Fitzgeralda a nakonec sáhl po Gatsbym (snad že jsem již viděl zfilmované). Obával jsem se, že to bude buď moc umělecké a těžko čitelné, nebo prostě nějaké neobvyklé. A on je to celkem normální příběh, navíc dost krátký. Je to poměrně čtivé, ale nijak mě to neoslnilo. Ono ani to prostředí není zrovna to, co vyhledávám. Čekal jsem možná větší propracovanost (a větší délku). 70% a 4*, 16. 12. 2023.
Přečteno coby synova povinná četba na gymnáziu. No, je to asi KLASIKA, určitě to není špatné čtení, ale upřímně: kdybych nemusel, asi bych to NIKDY nečetl.
Bichla po našich, vydání, které tady není v nabídce - Odeon 1979, malé písmo, od půlky dočteno na čtečce. Skvělý příběh, čte se fajn i když pro pochopení jsem se musel občas vrátit, ale to je možná daný tím, že už su staré trilobit a sklerotik.
Skvěle napsaný příběh, který mě vůbec nezaujal. Pozdější "Něžná je noc" mi přijde mnohem poutavější
Autor má ve svém způsobu psaní něco neodolatelného. Přestože pohrdam americkými hodnotami i způsobem života (nechci to apriori jen odsuzovat, ale jsem na ně i jejich řeč jednoduše nějak alergická) a nezajímá mě ani jejich kritika, prostě mě nebaví se touto "kulturou" vůbec zabývat a autor i vypravěč se staví trochu do podobné pozice (tedy v tom odsuzování bohatých amiku). Současně ale odkrývá v díle vždy hlubší motivace, které máme všichni společné a úspěšně je tím zařazuje mezi ostatní lidi. To co jeho ústřední postavy nakonec zničí, je v jeho podání tak zásadní, společné, univerzální a politováníhodné, že jeho knihy činí psychologickými romány první kategorie. Při čtení vždy cítím silný osobní rozpor, kdy už už knihu odkládám ( viz. výše a navíc s pocitem, že je mi místy podsouván bulvár maskovaný za světovou literaturu) a přece nakonec nedokážu necist dál. Tady je osoba vypravěče zcela v podobném duchu nebo v tomto smyslu až ikonická. Obrovské morální odsouzení lidí s kterými se přátelí, inteligentní povznesenost a pohrdání jejich životním stylem a povrchními hodnotami, s tím souběžně, je také omlouvá, obhajuje, lituje, odpouští jim. Trochu tedy schizofrenicka situace, ale autentická a částečně omluvitelna (je to američan), a rozhodně čtivá.
Autorovi se podařilo skvěle vystihnout atmosféru doby a povrchnost "lepší společnosti".
I přes zřetelně popsané trpké aspekty budování amerického snu a života uvnitř jakési společenské smetánky, je síla odkazu hlavního protagonisty výjimečná. Má-li muž pocit, že již má všechno, zjistí, že bez lásky od milované ženy je od této skutečnosti stále daleko. Knihu jsem četl jako součást povinné četby a stala se mou oblíbenou.
"Když spočítat znáš hromadu svých zisků a na jediný hod vše riskovat..." (Rudyard Kipling) K některým knihám vede dlouhá cesta a některé pak člověka dlouho doprovázejí. Jako spousta věcí v životě, i Velký Gatsby potřebuje pravý čas, aby čtenář zahlédl, co se skrývá za oslňujícím pozlátkem, pod jiskřící hladinou. Říká se, že není všechno zlato, co se třpytí, ale už se neříká, co to třpytivé tedy je a jakou to má cenu. V případě Gatsbyho je za oním třpytem pokřivené zrcadlo.
Román z povinné četby, který nenadchne ani neurazí. Ve své době to bylo určitě velké dílo, ale dnes mladé zaujme spíše adaptace s DiCapriem, která se zaměřuje spíše na ony Gatsbyho večírky a pozlátko. Osobně bych byl radši, kdyby se šlo s postavami více do hloubky, aby se lépe poukázalo na povrchnost toho všeho, která tam je naznačená. S Fitzgeraldovými povídkami je to víceméně srovnatelné, témata rozebírá také pořád stejná. Ameriku jako takovou se mu ale podařilo vystihnout dobře, jelikož je pořád stejná a svou mentalitu nám skrze kulturu tlačí všude do světa.
Na klasické dílo je Velký Gatsby překvapivě čtivý a napsaný velmi moderně, díky krátkému rozsahu si dokáže jakž takž udržet dynamiku a je velmi přehledný. Velmi se mi líbila také jazyková stránka, která byla velmi květnatá a vypilovaná k dokonalosti; člověku se nabízí srovnání s (pro mne) jazykově stejně mistrným Pánem Prstenů od Tolikena, který si však liboval v popisování krás přírody. Fitzgerald zde naopak obsáhle popisuje psychiku hlavních postav a opěvuje krásu (či nekrásu) New Yorku a jeho předměstí. Obsah knihy už patří k zlatému fondu literatury příběh snílka, který je pohlcen americkým snem i vlastní láskou v člověku vyvolá přesně ten nejasný dojem, jaký má. Je tato kniha depresivní? Při popisování prázdnoty bohatých ano. Je tato kniha plná naděje? Autor zde nikdy neklesne až k misantropii a opěvuje opulentnost, takže také ano. Vlastně je ale Velký Gatsby pouze románem, ve kterém sledujeme milostný propletenec, na který se autor snaží narazit filozofický přesah pomocí přirovnávání a zveličování lidských rysů na úroveň archetypů. Je to trochu nepřijemný pocit, očekávat hlubokou a vážnou knihu a dočkat se trochu nafouklého a typicky amerického pokusu o sebekritiku, se kterým se český čtenář nemusí dokázat ztotožnit. Čekal jsem víc, čekal jsem něco jiného a to, co jsem nakonec dostal, mě přimělo k rozpačitému hodnocení. Ale také jsem si připomněl, jak jsem šťastný, že nejsem milionář.
No tak opet a zase jsem narazila na klasiku, ktera mi nic nerika :( neodlozila jsem, docetla, uniklo mi snad vse co chtel autor sdelit.
bohužel, s touto knihou jsem se zrovna nenašla. Začala jsem ji číst s nadšením, vzhledem k tomu jak velký hit to je, ale nakonec pro mě byla spíš zklamáním. Nemůžu si pocit, prostě jsem v ní nemohla najít žádný hlubší význam, nebo jakýkoliv smysl. Četla jsem pouze možná místy zajímavý příběh a to bylo vše. Čtení takového příběhu pro mě bylo ztrátou času.
Zpočátku se mi kniha nelíbila, byla zdlouhavá, nudila mě, občas jsem popravdě musela zapojit mozek při popisných pasážích... Avšak jakmile došlo ke zlomu děje, vžila jsem se do smutného osudu postav a vlastně už předtím jsem začala naopak oceňovat autorovu schopnost barvitě a zajímavým způsobem popsat například počasí; pak jsem si dovedla velmi dobře představit danou atmosféru a situaci, ve které se postavy nacházely. Závěrem, po přečtení, si myslím, že to je, jako spousta klasik, příběh popisující autorovu dobu a negativní, neměnné vlastnosti lidí. Určitě ve mně vyvolal emoce a nakonec ho hodnotím dosti kladně. Jsem zvědavá, jaký bude v porovnání film.
Těžko se ubráním srovnání knihy s filmem, jelikož knihu jsem četl až jako druhou v pořadí. Nicméně mě mile překvapila. Dle mého je o malinko lepší než film, který však nepokládám za nijak skvělý, či unikátní.
Příjemné čtení na dva dny, ke kterému už se nejspíš znovu nevrátím.
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura angličtina dvojjazyčná vydání 20. léta 20. století rozhlasové zpracování americké rományAutorovy další knížky
| 2019 |  Velký Gatsby |
| 2009 |  Podivuhodný případ Benjamina Buttona / The Curious Case of Benjamin Button (dvojjazyčná kniha) |
| 1979 | Velký Gatsby / Poslední magnát |
| 1992 | Krásní a prokletí |
| 1976 | Něžná je noc |
Tak do půlky jsem se do knížky nemohla jaksi začíst. Druhá půlka už byla lepší a více poutavá. Ale přesto se nedá říct, že by mě kniha nějak výrazně nadchla a oslovila. Taková klasika, kterou ale stojí za to si přece jenom přečíst. Autor dobře vystihl atmosféru doby i charaktery postav. Od zhýčkané Daisy, férového Nicka až po tajemného Gatsbyho. Příběh o lásce, povrchnosti, zhýralosti, nesplněných snech a tužbách, a také smrti. Ve vcelku malé knize velký děj.