Velký Gatsby
Francis Scott Fitzgerald
Velký Gatsby vyšel poprvé roku 1925. Za autorova života nebyl příliš populární, dnes však patří k nejznámějším a nejčtenějším dílům moderní americké literatury. Jazzová hudba, stejně jako příběh o vášni a tragické lásce je evidentně nadčasový
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , OdeonOriginální název:
The Great Gatsby, 1925
více info...
Přidat komentář
Nejprve jsem viděla film, ale knihu jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít. Četla jsem nový překlad od Martina Pokorného, jenž mohu jen doporučit. Fitzgeraldův barvitý styl vyprávění a hlavně popisů je pro mě jako zjevení v dobrém slova smyslu. Některé poetické věty jsem si četla vícekrát, abych si je pořádně vychutnala. Už chápu, proč je Velký Gatsby řazen mezi tři největší americké klasiky. Příběh jsem sice znala už z filmu, ale kniha se v jistých částech liší a samozřejmě knižní podoba mu dává nový rozměr. Nejsympatičtější postavou je pro mě rozhodně vypravěč Nick, který se charakterem a nezištností výrazně liší od nablýskaného a falešného světa. Z tohoto románu jsem nadšená!
Docela zklamání, na knihu jsem se těšil, jazzová éra v USA má svoje kouzlo...Kromě poslední třetiny se v toho knize moc neděje, ty úžasné večírky působí jako navoněná nuda. Hrdinou knihy je pro mne muž s brýlemi, ale kousek Gatsbyho má v sobě každý, kdo někde začínal znovu, od nuly.
Podruhé a pravděpodobně ne naposled. Tenhle příběh jsem si oblíbila už když jsem ho četla poprvé (asi v 15) a teď (22) jsem si to jen potvrdila. Za velmi povedený považuji rovněž film s Leonardem. Toto dílo má zkrátka co nabídnout a těch, co to nevidí, lituji :)
Konečně jsem sehnala tuto knížku a s radostí se do ní pustila. Po první stránce jsem ale přestala mít chuť to číst, nevím proč, ale nemohla jsem se přinutit pokračovat:( Takže se cítím leda tak zklamaná..
Odkud jen začít? Celý příběh rozhodně dokázal od začátku zaujmout díky tajemnosti postavy Jaye Gatsbyho a atmosféře "jazzového věku". Večírky, zábava a snobové - to je jádrem této knihy. Každopádně je to i krásná ukázka (nejen tehdejší) společnosti. Autor naznačuje, jak se lidé navzájem dokáží využít pro vlastní potřeby a nakonec se stáhnout zpět do svého světa, bez trochy citu či empatie. Už tyto předměty k zamyšlení jsou jedním z důvodů, proč si stojí za to knihu přečíst.
Obsahově se jinak čte velmi dobře už jen díky autorově talentu barvitě vyjádřit atmosféru jednotlivých situací.
Filmy jsem viděla oba, oba se mi líbily. knihu jsem četla ve čtrnácti a čekám na druhý pokus. Na radu učitelky si tak ještě pár let počkám, protože nejlepší čas na čtení této knihy je prý dvacátý rok života.
Tahle kniha mě zklamala, čekal jsem víc (a to jsem ještě neviděl film). Dialogy jsou nudné snobácké tlachy a osobnost Gatsbyho nehraje tak velkou roli, jak bych si představoval. Škoda.
Nevím, co jsem od knihy čekal. Možná mě pomýlily náhodou zahlédnuté ukázky z nejnovějšího filmu a dojem, že by se zpracováním mělo jednat o styl Vlka z Wall Street. Když se tedy objevila možnost, sáhl jsem po tomto klasickém díle!
V půlce se Velký Gatsby začal jasně vykreslovat jako Velká Fňukna.
Hezky popsané je chování žen z vyšší společnosti, kde bylo in chovat se okázale znuděně a sršit hloupými nápady, leč roztomile stylisticky a intonačně podanými, až se to dalo považovat za rozkošné.
Dalším poučením je to, že peníze mají rády peníze a pevného zázemí se jen tak snadno nevzdává.
Šlo o zajímavou knihu. Téměř vše v ní bylo zajímavé, paradoxně kromě samotného Gatsbyho, který, i přes všechny vydělané peníze, hluboko uvnitř zůstal (nebudu vyzrazovat) - řekněme, stejným jako byl v mládí.
Sice kniha se čte velmi dobře, ale mám pocit, že kdybych neviděla film, přišla by mi nudná. Mohla bych zapojit svojí fantazii, takhle jsem si přehrávala scény z filmu, ale přesto myslím, že pouze se svojí fantazií by kniha zkrátka byla nudnější. Například večírek u Gatsbyho, který naprosto zbožňuji z filmu, je velkolepý a naprosto luxusní, nebyl v knize tak skvěle popsán, aby jste si ho mohli živě představit. Zkrátka film udělal z knihy trošku víc a nebýt něj, tak je Velký Gatsby průměrná kniha s tendencí nudit v některých kapitolách.
Je to silný příběh, ale citově na Vás zapůsobí více film a i k postavám si lépe vytvoříte určitý vztah, ať už pozitivní, nebo Vám naopak budou pít krev. Přesto přečtení knihy nelituji, a myslím, že tuto klasiku by si měl přečíst každý.
Je to příběh o pravé lásce, o americkém snu a naději. Ať už je Gatsby kdokoliv, dědic s vysokým vzděláním, nebo zloděj a podvodník, vy si ho zkrátka oblíbíte. Je to snílek, který věří, že se mu splní to, po čem touží a i když naděje je v podstatě nulová, on věří.
Tato kniha mi po složitějších dílech jako "Atlas mraků" přišla vhod, skvěle jsem si odpočinul na pár hodin čtení a příběh mě zasáhl že na něj musím myslet do teď.
Na několikátý pokus mi povedlo toto léto Gatsbyho přečíst. K tomuto románu jsem si nikdy cestu nenašla a asi ani nenajdu. Bohužel
Gatsby mě niják nenadchnul. Třičtvrtě knihy se děj pouze vlekl. Nic zásadního se nedělo a už jsem chtěla knihu odložit. Ale nakonec jsem jí dočetla. Asi posledních 20 stran bylo nejzáživnějších. Ale očekávala jsem víc.
Brilatně sepsaný příběh o zničení a zadupání amerických snů. K této knize mám velmi blízký vztah a to z mnoha důvodů, ale za ten nejdůležitější považuji fakt, že se v samotném Gatsbym vidím. Má tendenci nepouštět se poslední naděje, byť je již dávno zavrhnutá a má skoro nulové procento na vítězství. A ač se ke svému jmění dostal nelegálními způsoby, neznamená to, že je jeho charakter špatný. Šel za svými cíly a sny, které už dávno měli svůj závěr, ale on stále věřil. A to je to co mě na této knize nadchlo nejvíce. Ta přesná lidskost, jaká by měla být. Lidé se bojí lítat ve výškách a být naprosto otevření a upřímní hlavně sami sobě. Gatsby je velký z jednoho prostého důvodu. Vše co dělal, co utvářel, každý svůj počin, dělal pro někoho. Pro lásku. To je to co dnešní svět nezná a co může být vykresleno pouze v knihách. Kniha si ode mě zaslouží pět hvězdiček nejen za příběh, ale i za slohové vyjádření.
Tak mám dvě knihy, které se nedají srovnat, a stejně je stále vduchu porovnávám - Gatsbyho a Forsythy. Obě jsou dobovou sondou. Obě miluju, protože je to velké vyprávění (Forsythi větší). Obě knihy sledují vývoj hrdinů (Forsythi ve více liniích). Fitzgeraldovo ztraceněgenerační hledání mi bylo blízké v patnácti. Galsworthyho hledající opovržení ve dvaceti. Do obou jsem dospěla ve třicítce.
Gatsby mi dal sílu čekat od života to nejhorší a být příjemně překvapena, pokud se to nestane.
Forsythi mi umožnili pochopit, že život jde dál, i když všechno stojí za h*o.
Děkuju za Gatsbyho a nemůžu jinak, než tam nasolit pětku.
Děkuju i za Forsythy a čím víc hvězdiček, tím víc Adldas.... teda spokojenost:-D
Zajímavá kniha, kde člověk čeká a čeká na rozuzlení. Neschopnost postav dobrat se závěru je malý vroubek na jinak dobré reputaci knihy.
Ne moc zajímavé čtení. Čekala jsem od knihy více. Nudný popis života Nicka - vypravěče. Když byl na scéně Gatsby s Daisy a Tomem, byl příběh docela zajímavý, jinak nic moc.
Krásná knížka, která se po nudném úvodu čte velmi dobře. Začátek není, tak zajímavý, ale jakmile se na scénu dostaví sám Gatsby je příběh mnohem strhující, zajímavější a lepší. Nejvíce se mi líbily pasáže, ve kterých byl Gatsby s Daisy nebo s Nickem. Krásným příběh o jedné velké lásce, která prohrála na úkor bohatství, přepychu a velkého pokrytectví.
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura angličtina dvojjazyčná vydání 20. léta 20. století rozhlasové zpracování americké rományAutorovy další knížky
2019 | Velký Gatsby |
2009 | Podivuhodný případ Benjamina Buttona / The Curious Case of Benjamin Button (dvojjazyčná kniha) |
1979 | Velký Gatsby / Poslední magnát |
1992 | Krásní a prokletí |
1976 | Něžná je noc |
...a tak nějak nevím, co si o tom vůbec myslet..