Velký Gatsby
Francis Scott Fitzgerald
https://www.databazeknih.cz/img/books/76_/76983/velky-gatsby-76983.jpg
4
4569
4569
Příběhem člověka, který se nevybíravými prostředky snaží dostat mezi horních deset tisíc, aby získal bohatou dívku, odhaluje Fitzgerald mravy a názory vysoké buržoazie USA, její psychologii a společenské vztahy.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1960 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
The Great Gatsby, 1925
více info...
Přidat komentář
Medový grand úlu doby. Dvorní miláček. Módní čaroděj. Korunní princ salonní opulence. Stratég interpretace vlastní existence. Vábivý klasik smetánky. Shakespeare vyšších sfér. Světák, snílek, šibal, pohádkář. Sladká jahoda v šampaňském, které se rozlévá na jevišti, společnosti zlatých manýr, den co den...
Kdybych měl tuto knihu nějak označit, tak bych řekl asi tady toto: Dekadentní bohémství a snobská lenost.
Rozhodla jsem si ji přečíst, protože je považována za kultovní klasiku. Ale zklamala mě hned po pár stranách. Táhlý děj, vlastně nijaký; charakter postav je vesměs stejný, někdy nepochopitelné jednání - viz Daisy v závěru. Taky jsem musela několikrát číst konec, nešlo mi na mysl, kdo je vlastně mrtev. Kdo ví, možná je to také překladem... Nicméně ještě že vznikl v roce 2013 úžasný film, a troufám si tvrdit, že poprvé je lepší než knižní předloha. Kdo jiný by byl dokonalejší Gatsby než Leonardo Dicaprio?
Americký sen vysvléknutý donaha. Výsměch červené knihovně. Postavy, se kterými bych si asi neměla moc co říct? Úchvatná výpověď o dekadentním divadle jazzového věku 20 let. Určitě přeceňovaná klasika, kterou česká mentalita nemusí snadno přijmout. Barvitý jazyk pro pozlátko prázdnoty, který může oslovit a usnadnit pochopení? Příliš nehladí po duši, spíš navozuje melancholii. Lze potkat hluboké myšlenky, které však snadno zanikají v cinkotu sklenek a šumu večírkových tlachů plných peněz.
Asi záleží na povaze čtenáře a ochotě dát si práci s nahlédnutím k čemu se přikloní.
P.S. Film je podobně poloprázdný, a z hlediska trpělivosti vyčerpávající, ale pro některé scény stále stojí za shlédnutí při žehlení třeba :o)
Na to, jak je populární film, mi kniha připadala velmi nezáživná, rozvleklá a nudná. Vzhledem k tomu, že prakticky třetina je jen o Nickovi a jeho návštěvách u Daisy a Gatsby se do děje dostává jen velmi pozvolna, se z počátku ani nedá poznat, že on je skutečná hlavní postava. Zajímavá začne být až ve druhé třetině, kdy se dá již vytušit nějaká akce. Velmi mě zklamalo, že se přes mnoho náznaků nedozvídáme nic o Gatsbyho temné minulosti.
Moje očekávání to splnilo. Taková oddechovka i když k zamyšlení. O lásce, ke které se upínáme a opět nás zraní. O lásce k penězům, která je větší než láska k milovanému člověku. Obraz tehdejší doby, která nebyla tak dokonalá, jak se nám někdy snaží vnutit. Prostě peníze kazí charakter.
Budu parafrázovat jednu filmovou, pohádkovou, hlášku...tohle je klasika dcero, tohle musí znát každý.
Mistrně napsaný romám o lži, nenávisti, naději, lásce, povrchnosti...o životě.
Tohle je prostě Velký Gatsby.
Zajímavý příběh Jaye Gatsbyho vyprávěný jeho přítelem Nickem. Musím říci, že jsem knihu přečetla jedním dechem. Jediný co mi kazilo čtenářský požitek byl fakt, že jsem již dříve viděla filmové zpracování tudíž jsem věděla moc dobře co se stane.
Kniha byla velmi pekně napsaná..... Hodně mě zaujala a musím říct, že se mi zalíbila...
Kniha je psaná velmi čtivě, ale obsahově mě velmi nudila. Vůbec jsem se příběhu nechytla a nezajímalo mě, co se postavám děje. Kromě Nicka, vypravěče, mi nikdo sympatický nebyl. Ke konci už to bylo lepší a samotný konec mi přišel příhodný, ale celkově mě to nenadchlo a vracet se nejspíš nebudu. Jen mi vrtá hlavou, co je na této knize tak skvělého, že jde o jednu z těch knih, kterou by každý za svůj život měl alespoň jednou přečíst.
Děj je naprosto jednoduchý, pravděpodobně nemůže ani moc překvapit. Co na knize ale cením nejvíc jsou úvahy a hluboké myšlenky, které vyznívají nejvíce ve starém překladu. Nový překlad už dle mého názoru jde hodně mimo techniku FItzgeraldova psaní.
Proti Gatsbymu jsem slyšel spoustu negativních ohlasů, ale mě se líbil po celém svém rozsahu, obě části knihy do sebe nějak zapadaly. Žádné geniální veledílo jsem v něm ale neobjevil.
Obsahuje spoilery!!!
Příběh o Jayovi Gatsbym znám už skoro nazpaměť. Knihu jsem četla teď podruhé a film jsem také viděla několikrát. Musím říct, že tentokrát jsem si čtení užívala více. Líbil se mi autorův krásný, bohatý jazyk. Musím uznat, že se jedná o velice kvalitní a díky svému příběhu nezapomenutelnou knihu.
V knize je perfektně vykreslena společnost té doby, míněno jazzový věk a dobu rozkvětu. New York lákal mladé lidi, aby si pořádně rozjeli kariéru, nabízel jim spoustu možností a zaslepoval je tou vizí úspěchu. Byl to ten americký sen, který spoustu lidí táhl do Ameriky za vizí lepšího života, ovšem později každý pochopí, že to byla jen falešná naděje.
Je tu vidět kontrast bohatství oproti osobnímu štěstí. Gatsby byl sice bohatý, ale to mu bylo k ničemu, když postrádal tu věc, která by mu dodala smysl života – lásku. Na jeho postavě je také vidět, jak světová válka ničila osobní životy vojáků – byli potom zdrceni, nevěděli co se životem – zde autor promítl své vlastní pocity, což svědčí o tom, že patřil do ztracené generace.
Při čtení jsem občas zapomínala na skutečnost, že Daisy má malou dceru – v příběhu žádnou úlohu nehrála a ani tu nevystupovala. Přišlo mi zvláštní, že se v tehdejší společnosti v těch vyšších vrstvách najímaly chůvy a rodiče spíš tím životem svých dětí tak proplouvali, než aby se nějak aktivně podíleli na jejich výchově.
Jay Gatsby jakožto hlavní postava je zpočátku velmi tajemný a pro všechny je tak trochu oříšek. Následně se o něm čtenář začíná dozvídat zajímavé věci, včetně toho jeho největšího a nejdůležitějšího tajemství – láska k Daisy. Je až dojemné, že všechno, čeho dosáhl, udělal pro ni, aby ji zabezpečil a nabídl ten nejlepší život. Naprosto chápu, proč Daisy napadlo s ním někam utéct a začít s ním odznova někde daleko. Je však zbabělé takhle před vším utéct a vůči všemu, co Gatsby vybudoval, nefér. To je však taková Daisyina vlastnost – nejradši by utekla před všemi problémy, což se ukáže také na konci, když srazí Myrtle a Gatsbymu potom ani nezavolá.
Významnou úlohu tu hraje motiv zeleného světla, které svítilo na Daisyině mole. Pro Gatsbyho představovalo naději, možná vzpomínku na ty staré časy strávené s Daisy po boku a možná i tu vysněnou, avšak nesplnitelnou budoucnost s ní – proto k němu Gatsby stále vzhlížel, to světélko se pro něj stalo důležitým bodem.
Nick po Gatsbyho smrti zjistil, jak ta společnost funguje, že je to všechno vlastně jedna velká přetvářka a faleš. Zklamala ho jak Daisy v tom, že nepřijela na Gatsbyho pohřeb, tak i všichni ti hosté, kteří navštěvovali jeho sídlo kvůli večírkům – všechno si brali, ale nic nedávali na oplátku. Takhle ta společnost ale zkrátka fungovala.
Na konci knihy je užita krásná metafora, že "plujem vpřed, loďky proti proudu, bez ustání stahované k minulosti" – to znamená, že se nedokážeme odprostit od minulosti, lpíme na ní; ta nás stále nějak ovlivňuje, přejeme si, aby se minulost opakovala, přestože se zkrátka opakovat nedá, což například Gatsby nepochopil a stále měl tu neutuchající naději, že všechno bude tak jako dřív. Nedokázal se pohnout vpřed a to byl jeho největší problém.
Příběh se mi celkově hodně líbí, je dojemný, silný a nutí k zamyšlení. Nabízí také skvělé svědectví o tehdejším světě. Rozhodně jedna z knih, které můžu doporučit.
Mnohokrát citovaná klasika, nesmrtelný příběh o tom, že společenské vrstvy se mezi sebou nemíchají, protože to nemůže dopadnout jinak než hořkostí. Miluje Gatsby Daisy, nebo jen její obraz ve své mysli? Je Daisy vypočítavá, nebo jen pohodlná a rozmazlená? A nejsympatičtější je samozřejmě Nick, vypravěč, který ale není hlavní postavou děje, spíš jeho pozorovatelem. Autor používá krásné jazykové obraty, knížka patří mezi nejoblíbenější v mé knihovničce.
Vzhledem k tomu, že se kniha řadí mezi nejlepší klasiky, jsem čekala něco velkolepého. Byla jsem ale celkem zklamaná, jelikož kniha zas tak skvělá není. Místy mi děj přišel zdlouhavý a nezáživný.
Film se mi však líbil. Jeden z mála případů, kdy u mě film zvítězil nad knihou.
Moc dobře napsaný román, ale k dokonalosti tomu chybí trochu rychlejší tempo, čili lepší čtivost. Je to jen můj názor, ale já bych to maličko zredukovala a tím celý děj urychlila.
Vskutku zajímavé čtení. Ještě nikdy jsem se nesetkal s knihou podobnou této a styl Fitzgeralda mi ze začátku nevyhovoval. Poté jsem si však zvykl a byl jsem příjemně překvapen. Skvělá knížka, skvělá zápletka, skvělý Gatsby. Postavy nejsou moc sympatické (mimo titulního hrdinu a protagonistu), ale to autor ani nezamýšlel, aby takové byly, čímž dělá z knížky něco velmi poutavého. Gatsby má zajímavou atmosféru a jistou auru kolem postavy Jaye Gatsbyho. Celkově musím uznat, že mě knížka bavila. Zajímavý příběh. Možná jen konec mohl být takový víc... srozumitelný. Přišel mi takový podivný a myslím, že jej autor mohl napsat lépe (ne, jak kniha dopadla, ale jak byl konec napsán). Přesto hodnotím pěti hvězdami. Jsem rád, že jsem si tuto klasiku koupil, skvělé čtení.
Kombinace "nejdřív film a pak hned kniha" u mě fungovala perfektně. Film z roku 2013 se mi opravdu líbil a podle ohlasů jsem se bála, že kniha bude o dost horší. Nebyla. Při čtení jsem si vybavovala jednotlivé scény a přemýšlela nad tím, co sakra Gatsby vidí na té příšerné Daisy.
Fitzerald bezpochyby psát uměl - např. některé postavy (viz manželé Buchananovi) vás donutí nenávidět už prvním popisem a několika větami, které vypustí z úst. Navíc snová až magická atmosféra vyprávění (hlavně v první polovině knihy) může za to, že i když kniha místy nebyla nejčtivější, má ode mě 5*.Velký Gatsby stojí za přečtení i zamyšlení.
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura angličtina dvojjazyčná vydání 20. léta 20. století rozhlasové zpracování americké romány
Autorovy další knížky
| 2019 |  Velký Gatsby |
| 2009 |  Podivuhodný případ Benjamina Buttona / The Curious Case of Benjamin Button (dvojjazyčná kniha) |
| 1979 | Velký Gatsby / Poslední magnát |
| 1992 | Krásní a prokletí |
| 1976 | Něžná je noc |
Děj sám o sobě nebyl špatný, ale kniha mě nějak zvlášť nebavila. Postavy byly ale zajímavé, vypravěč trochu nesympatický, každopádně se v knize objevily zajímavé charaktery. Nejvíc jsem si užila ale autorův styl psaní, jeho popisy a přirovnání, některé věci opravdu úžasně vystihl a popsal krátce, ale přesto neuvěřitelně výstižně. Není to špatná kniha.