Věrnost
Františka Pecháčková
https://www.databazeknih.cz/img/books/79_/79367/bmid_vernost-bjj-79367.jpg
4
20
20
Román "Věrnost", horoucí příběh lásky a nenaplněné touhy, je zasazen do podmanivé přírodní scenérie moravských Kopanic na svazích Bílých Karpat. Mladičká Magdalienka se zamilována do dvou mužů: do ohnivého a vzpurného Jury, synu gazdy, a do poctivého chudáka Michala. Jak tyhle vztahy dopadnou?
Přidat komentář
Je to překrásně napsáno, jazykem něžným a poetickým. Kniha umí vtáhnout a nechat v sobě čtenáře prožít kus venkovského osudu se všemi radostmi i strastmi tvrdého a chudého života. Přestože strázně a překážky jsou tvořeny hlavně lidmi samými, neobjevuje se v příběhu žádné čistokrevné zlo. Laskavost a soudružnost lidí je zde dojemně samozřejmá, ale nenudí. Pro mě skvělý návrat do dávných dob ,který pročistí hlavu od moderní současnosti.
Úvodní a závěrečná část knihy byla nejpoutavější a nejdramatičtější. Dílo je vcelku nadčasové, pokud se žena zamiluje do jiného, nikdy to nedělá dobrotu. Líbila se mi nářeční slova, části krojů a kopaničářské zvyky, na tom celém je asi kniha založená. Děj nejde nijak dynamicky vpřed, prostřední část trochu stagnuje a vcelku nic podstatného se tam neděje, ale jinak charakteristiky hlavních postav zajistily vcelku čtivý celek.
Příběh nemanželské dcery Magdalienky, která poslechne matku a nedá se svést řečičkami a dvořením gazdova syna, a raději se vdá za chudobného čeledína. Autorka věrně popisuje drsný život v pohorských vesnicích, boj o přežití, umírání i smrt. Silné jsou scény s dětmi, které kosí nemoc, i tragický osud Magdalienčiny kamarádky Marienky. Podařené jsou i charaktery hlavních postav Magdalienky, Jury i jeho matky, která se snaží synův vztah k Magdalience překazit. Nezapomenutelná je i jednooká Terezka a stařenka Burdová, která se stará o opuštěné nemanželské děti a sirotky. I když román poprvé vyšel již v roce 1944, je stále čtivý a inspirující.
Autorovy další knížky
| 1978 |  Věrnost |
| 1944 |  Čarovná zahrada |
| 1974 | Sedmikrásný čas |
| 1970 | Vůně chleba |
| 1982 | Jeden krásný rok |
v podstatě můžu podespat Cori a Ivaksu..nalezena v knihobudce. A s chutí jsem si početla. Poezie, romantika, nostalgie...Františka Pecháčková vás na ty kopanice fakt dostane. Fakt tam funíte do kopce, otíráte pot z čela. Voní země, maliník odře nohy, šumí listí. Život těžký a přitom tak krásný. Láska kvete všude.. I na chudých chaloupkách. Děti se rodí, umírají, podobně dospělí...někdy je potřeba na poslední cestou přebrodit závěje...a někdy jsou ty závějě mezi lidmi.
Krásný příběh o naplněné/nenaplněné lásce. Poslušnosti. Víře. Přírodě. I jsem tu slzu utřela...doporučuji :)