Vesnice
Jaroslav Kratochvíl
Hutný a zkratkovitý výraz v povídkách, míšení lyrických dojmů a drastickými kontrasty sociálními, vymykají popisnosti "žánrových" obrázků tehdejší vesnické prózy, silně idealizujících, respektivně směřujících k ruralismu. Knihu těchto povídek napsal v letech 1911- 14, nakladatel tehdy vrátil tyto povídky nečtené, takže vyšly až o deset let později, tedy v r. 1924.... celý text
Přidat komentář
Pěkně napsané příběhy,dobře se četly,ale všechny smutné a pesimistické. Prostě ta doba taková byla,tehdy měli lidé spoustu povinností a jiné priority.
Jsem ráda,že jsem si tuhle sérii knížek přečetla,ale také jsem ráda,že už to mám za sebou.
Povídky z vesnického prostředí, které nás zavádějí do časů, kdy na prvním místě byla chalupa a pak teprve lidské vztahy ( ono je možné, že to někde platí pořád). Není to veselé čtení, ale taková byla doba- práce, práce a modlitby. Zábava v podstatě žádná, když byla tancovačka, tak to byla událost. Jinak hospoda ...Zajímavé je také mluva vesničanů, která je primitivní, místy až nesrozumitelná. Když to zhodnotím, tak by většina z nás s nimi neměnila.
Štítky knihy
Část díla
Autorovy další knížky
| 1958 |  Vesnice |
| 1964 | Prameny |
| 1922 |  Cesta revoluce |
| 1978 |  Pole a lesy - Dvanáct povídek z české vesnice |
| 1960 |  Frantina |
Povídky zachycují život a osudy obyvatel vesnice v době, kterou já znám jenom z vyprávění babičky a dědy. I moje maminka pracovala od 14 let u sedláka. J. K. Kratochvíl velice věrně vystihl atmosféru doby a dokázal skvěle vyjádřit pocity hlavních postav. Tak to prostě bylo. Smutné, ale povídky krásné.