Věž vlaštovky
Andrzej Sapkowski
Kdyby se toho dne po setmění někdo přikradl k chatrči v mokřinách a škvírou v okenici se podíval do světnice, spatřil by i v chabém osvětlení bělovousého starce soustředěně naslouchajícího popelavé dívce sedící na špalku u krbu… * Ciri se léčí z těžkých, téměř smrtelných zranění na samotě v bažinách Pereplutu a vypráví starému poustevníkovi o všem, co se událo od chvíle, kdy na Thaneddu prošla portálem ve Věži racka. Postupně vychází najevo, že jedinou možností, jak uniknout pronásledovatelům a dostat se domů, je projít mytickým portálem ve Věži vlaštovky. Věž však mohou spatřit jen Vyvolení…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2011 , LeonardoOriginální název:
Wieża Jaskółki, 1997
více info...
Přidat komentář
Sága o zaklínači se pomalu blíží ke svému konci a Sapkowskému to začíná bobtnat. Ne že by se snažil rozvést jednotlivé dějové linky o oblíbených postavách, on si jich ještě několik dalších přidal! Čtenář tak skáče neustále mezi různými královstvími, občas i v čase nebo si Andrzej usmyslel, že si trošku bude hrát s formou a část kapitoly tak píše Marigoldovy zápisky. Bonhart je kupříkladu zajímavý záporák, ale ono velké množství dějových linek obsahuje také spoustu balastu, který akorát zpomaluje vyprávění o Geraltovi a jeho družině, Ciri nebo Yennefer.
Předposlední a za mne doposud nejlepší díl celé ságy.
Chápu, že Zaklínač není čtením pro každého. Dokonce ani našeným zájemcům o fantasy nemusí vyhovovat podrobný, rozvláčnější styl psaní s opravdu velkým množstvím postav, ve kterých se i velmi pozorný čtenář může trochu ztrácet. Já však právě proto musím pana Sapkowského obdivovat.
Každý charakter (a že jich je) má opravdu skvěle propracovaný, prostředí velmi barvitě vykreslené, děj podrobně promyšlený. Mnozí by se od autora mohli učit.
Po předchozí výborné zkušenosti jsem opět upřednostnila audio skvěle načtené Martinem Fingerem. Každá hodina a půl cesty pěšky do práce utekla, ani jsem nevěděla jak... ;-) Vzhledem k rozsahu celé série doporučuji audio zejména pomalejším čtenářům, protože pokud chcete znát celý příběh, je opravdu nutné začít od začátku a dočíst do úplného konce. Knihy na sebe navazují, nejde o uzavřené historky a je nutné přečíst minimálně těch základních pět dílů ságy. Jedna samostatná kniha je totiž jako patnáct minut vytržených z kontextu devadesáti minutového filmu - na nic.
Výborný díl, úžasný konec, na který jsem hrozně dlouho čekala. Autor tak krásně pracuje s prostředím, že mám pocit, že tam jsem s nimi, a zná takové nuance, že je jasné, že si s přírodou rozumí - třeba scény s ledem...někteří autoři s tím pracují tak nějak prvoplánově a nekreativně, ale tady, ve finální scéně, to byla úplná poezie a dokonalost.
Strašně mě mrzí že jsem o tomto díle dlouhá léta tak pochybovala a považovala jej za malém slabší díl série. Letošní re- reading mě vyvedl z omylu. Čtu v originále a úplně mě to zlomilo, rána za ranou a naprostá změna pohledu na tento fascinující díl, svět a vůbec. Že celá sága je nebetyčně skvělá o tom člověk ani psát nemusím. Banálních 5* je strašně málo. Svět který dráždí, zneklidňuje, ale zároveň naplňuje a je jistým zázemím.
Poklona.
"Nejsem Falka... Jsem Ciri z Kaer Morhen, zaklínačka. Přišla jsem zabíjet."
Po bezchybnej piatej časti "Zaklínačská" séria ani trochu nepoľavila a kvalita sa drží rovnako vysoko ako v predchádzajúcej časti. A práve preto je toto pre mňa druhá najlepšia časť celej série (zatiaľ), hneď po Krste Ohňom.
Naozaj sa mi páči, že v predposlednej časti sa trochu zmenil štýl rozprávania príbeh sa viac vetví, už sa nezameriava iba na Geralta, Ciri a Yennefer, ale niekedy nám poskytuje aj kapitoly z pohľadu vedľajších postáv.
Okrem toho sa mi veľmi páčilo aj prelínanie minulosti a prítomnosti pomocou rozprávania príbehov - na mysli mám hlavne Ciri vo Vysogotovej chatrči. Hlavným ťahúňom príbehu je v tejto časti Ciri, kvôli čomu už nedostala toľko priestoru Yennefer... Ale to mi vôbec nevadilo, pretože spolu s Ciri je príbeh ešte o niečo zaujímavejší, ako bol doteraz a hlavne vďaka nej sme sa dočkali naozaj excelentného záveru.
Už finálna bitka na zamrznutom jazere je naozaj špičková, nechýba jej prepracovaná atmosféra, ale ani dynamika a napätie... No mňa osobne aj tak najviac odpálil úplný záver vo Veži Lastovičky, ten bol jednoducho dychberúci!
A tým pádom je pre mňa úplná samozrejmosť dať tejto časti 10/10 :-)
"Jenže smrt je prostě jen smrt a mrtvý je mrtvý. Je mu jedno, kde práchnivějí jeho kosti."
V předposledním díl Zaklínačské ságy autor trochu změnil styl vyprávění - příběh se více větví. Kromě kapitol z pohledu Geralta, Ciri a Yennefer se příběh zaměří i na spoutu dalších vedlejších postav. Hlavním tahounem děje je tentokrát Ciri, naopak Yennefer bohužel tolik prostoru nedostala. Kniha je hodně čtivá, svět i postavy jsou propracované, překlad velice dobrý a příběh výborně doplňují krásné ilustrace Jany Komárkové.
Další naprosto skvělý díl a příběh. Za mě jeden z nejlepších dílů série. Je tam opět trochu pozměněn styl psaní, což mě moc bavilo. Docela mě mrzí, že se už blížím do finále, ale jsem strašně zvědavá, jak to s Ciri, Yennefer, Geraltem a vůbec celým světem zaklínače dopadne.
Děj dospěl téměř na konec. Od silného pramene a divoké říčky jsme přes mohutný tok dospěli do delty. K osudům hlavních hrdinů se připojují další a další postavy, někdo zemře, někdo uprchne, někdo se s někým setká a někdo někoho mine. I tentokrát stránky pod rukama ubíhají jako řítící se Kelpie, rozsah bobtná, jak už se tak autorům -logií často stává, byť se v samotném ději tentokrát až tolik neposuneme. Buď jak buď, Zaklínač je pro mě pořád špička v rámci svého žánru - pěkně ostrá, dobře nabroušená, vykovaná z nejlepší trpasličí oceli.
Audiokniha: Táto časť bola pre mňa zatiaľ najlepšia a najnapínavejšia. Sledujeme ako Ciri rozpráva svoj príbeh Vysogotovi, niečo sa dozvedáme o putovaní Geralta a bohužiaľ, veľmi krátka časť je venovaná Yennefer. Taktiež mi chýbal Regis, tak dúfam, že sa s ním stretneme v záverečnej časti. Znovu sa budem opakovať, audiokniha je skvele nahovorená, doporučujem.
Nesnáze Ciri nemají konce. Dostane se do rukou krutého nájemného vraha a lovce lidí Bonharta, který ji nejdříve chce využít pro své podlé cíle ve válečné aréně, nakonec se ale rozhodne prodat ji tomu, kdo zaplatí více. Nicméně Ciri se podaří utéct a honička na ní pokračuje. Mezitím sledujeme osudy Geralta a Yennefer, kteří také nemají na růžích ustláno. Vynikající napínavé dobrodružství ve světě Zaklínače pokračuje.
Věž vlaštovky je psána velmi rozdílným stylem oproti předchozím dílům, zejména pak oproti přechozímu dílu - Křest ohněm. Místo lineárního příběhu, sledující jednu skupinku dostáváme rozvětvený příběh z pohledu hlavních, ale kolikrát i vedlejších, takřka nepodstatných postav.
Hlavní postavou nahrazuje Ciry Geralta, a narozdíl od Křestu ohněm se její příběh konečně někam posouvá. O Ciri se zde dozvídáme jak dospívá a formuje svůj charakter, ale také i její nedílné 'hmotné' rysy - odkud má jizvu, meč, černé linky atd.
Argument, že se série jmenuje zaklínač, ale zaklínač v ní není mi přijde poněkud hloupě jednoduchý. Geralt sám za sebe už nemá takovou možnost se rozvíjet a v minulém díle se mi to jednoznačně potvrdilo. Navíc Ciri je už sama zaklínačkou, ačkoliv žádnou zaklínačskou práci zatím nevykonala.
Za mě se jedná o nejlepší románový díl - forma prvních dvou povídkových dílů mi od Sapkowského pořád vyhovovala více. Velmi čtivá kniha s absencí nudných částí, ale zároveň zbytečně neuspěchaná.
I po těch, více než dvaceti, letech to má pořád šmrnc. Děj se trochu uklidní, nežene se kupředu jako splašená kelpie, ale to vůbec nic neubírá na příběhu.
Těžko se od knihy odtrhává, nutí vás číst pořád dál. Zaklínač není tolik vidět, ale osudy ostatních postav jsou neméně zajímavé.
Zase dost jiné než předchozí díl. Výrazně fragmentovanější. Zatímco předchozí "pětka" sledovala kontinuálně jednu skupinu osob, "šestka" poletuje jak vlaštovka mezi jednotlivými scénami a to i v různých časech. Podstatnou část děje popisuje navíc retrospektivně a je tak složitější na pozornost čtenáře. Ubylo i humoru (který je spojen převážně s Geraltovou kompaníí - začátek Marigoldova Půlstoletí poezie je neuvěřitelně vtipný), naopak přibývá napětí a tajemna v příběhu Ciri. Politické pozadí má také svůj význam. Je důležité číst jednu knížku za druhou, protože na sebe bezprostředně navazují, naopak samostatná četba by asi vůbec nedávala smysl.
Tak v tomto díle jsem se krapet nudila. Pořád čekám od Zaklínače víc, podle ostatních ohlasů. Možná to je ta chyba? Každopádně ke konci se nám příběh pěkně rozjel, takže jdu opět s velkým očekáváním na další díl :)
Na celé sáze je zajímavé to, jak je každý díl psaný jiným stylem (tentokrát jsme věčně nakukovali okénkem... i když vlastně ne), a taky to, že ačkoliv se to jmenuje Zaklínač, tak Geralta aby čtenář pohledal. Trpajzlíci v tomhle dílu nebyli vůbec, takže pro mě bída s nouzí. Omlouvám se všem nadšencům, protože Zaklínače uznávám jako jedno ze stěžejních děl litertury, nicméně se mnou se krutě míjí, měla jsem jí fakt číst ve dvaceti. Naštěstí pro mě už jen jeden díl...
Perfektní pokračování. Oproti minulému dílu ubylo i hluchých míst a četlo se to jedna báseň. Už se nemůžu dočkat na další díl.
Naprosto souhlasím s uživatelem Frosty128.
Už jsem z toho putování a tou spoustou odboček docela unavená a jen si tak říkám, co se bude dít v posledním díle... Snad se to zlepší a bude to zase jízda...
Mnoho lidí má v některé sáze knihu, přes kterou se nemůže dostat, pro mě to byla Věž Vlaštovky, Ciri mě začínala unavovat.
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Nakolik mi v předchozím díle vadila dějová linka s Ciri, je v tomto díle naopak Ciri a její příběh číslo jedna. Čekám, že v dalším díle se dozvím víc o Yennefer, ke které zde vyvstávají jen otázky. Politické pletichaření mne nechává chladnou, a tak mne odbočky tímto směrem moc nebavily. Jinak ale opět skvělý poslech formou audioknihy, čte Martin Finger ;-)