Viac odvahy
Lenka Vacvalová
Herečka, moderátorka a bežkyňa Lenka Vacvalová vo svojom ďalšom charitatívnom projekte beží divokými španielskymi Pyrenejami od oceánu k moru. Počas 18 dní na diaľkovej trase GR 11 prekoná 880 kilometrov a viac než 42 000 metrov prevýšenia. Dážď, sneh, silné zážitky? Áno, je to tu opäť… „Vnímam to tak, že všetky zážitky, i tie najnáročnejšie sú jednoducho súčasťou nejakej cesty. Časťou z nás, ktorá nám denne ukazuje našu nedokonalú ľudskosť. Ukazuje nám tiež, aké je ľahké stratiť nádej, či vieru. A naspäť ju i získať. Lenže, čo ak to všetko nemá len jeden cieľ? Len začiatok a koniec. Čo ak ide o niečo lepšie? Čo ak je práve to, čo potrebujeme, oveľa väčšie ako čokoľvek, čo sme kedy chceli? Ako kniha, ktorú môžeš čítať i od konca…“ Kniha voľne nadväzuje na knihu Nájdem odvahu.... celý text
Přidat komentář
Z předchozí knihy jsem byla nadšená, ale do této jsem se musela vyloženě nutit. Nebavilo. Jsem ráda, že jsem ji konečně dočetla
Autorka podnikla další přeběh, tentokrát GR11, trasu přes španělské Pyreneje až k moři, která měří 880 km. A opět to bylo skvělé čtení, plné motivace, odvahy a krásných fotografií.
Po přečtení Najdu odvahu jsem toho čekala hodně. Ale i tak mě kniha překvapila. Tolik překonání se, upřímnosti a myšlenek. I náročnost toho celého, co ne všichni vidí. Doporučuji nejen fandům Lenky, protože to změní úplně každého.
Lenku sleduji už spoustu let. Prošla jsem si i obdobím, kdy jsem ji odsledovala, protože mi přišla až hyperpozitivní a nevěřila jsem jí to. Její charitativní běžecké projekty mě ale přivedly zpět a dnes ji sleduji především jako běžeckou i životní motivaci. Nejednou mě zvedla z gauče právě myšlenka na její výkony v SNP nebo v Pyrenejích. Vlastním i první knihu od Lenky. Druhá kniha ke mne přišla tak nějak sama. Pořád jsem váhala nad jejím pořízením, ale když jsem byla na dovolené v Tatrách a uviděla ji tam v knihkupectví, hned byla moje. Právě slovenština je to, co pro mě dílo dokresluje, je to pro mne mnohem autentičtější. Jako by Lenka promlouvala rovnou ke čtenáři :) Lenka je pro mě člověk s neuvěřitelně silnou hlavou. Ačkoliv má naběhané stovky km měsíčně, stejně si myslím, že její hlava je mnohem výš a je to právě vnitřní síla a motivace, která jí i přes krvácející nohy, sedřená záda, otlučená kolena a šílenou únavu zvedne v mínusových teplotách ze spacáku a dá jí sílu běžet dalších 60 km v horách pro dobrou věc. Je mi záhadou, jak ta holka může během projektů fungovat s minimálním zázemím, spaním v zimě ve stanu bez matrace ve vysokých nadmořských výškách, bez fyzia, bez regenerace.
Knihu jsem přečetla na dvě odpoledne, střídavě koukajíc do knihy a zamyšleně pozorujíc Lomničák. Přečetla jsem ji právě v období, kdy jsem se začala zabývat seberealizací, sebeláskou a Viac odvahy mi neuvěřitelně do těchto myšlenek zapadla. Moc ráda jsem si přečetla nejenom příběhy ze zákulisí, na které není na instagramu prostor, ale i motivační hesla a myšlenky, které Lence pomáhají v plněním svých snů. Kdyby šlo, dám hvězd šest.
Knížka mě bavila a zase neskutečně motivovala a nakopla zvednout zadek a běžet :-D doprovázená krásnými fotkami z úchvatných míst, na kterých bych si také jednou přála být. Knížku si nechám ještě položenou na poličce, protože si budu ještě pročítat a ráda si připomenu některé moudra, myšlenky a motivační úryvky z knihy.
Tohle bylo opět zase skvělé. Jako první kniha, tak i tato byla plná motivace. Obdivuji, že se Lenka pouští do takovýchto ultra běhů. Vždy po přečtení a prohlédnutí knih mám chuť vidět celý svět.
Opravdu motivující kniha. Myslela jsem si, že po Najdu odvahu mně Lenčina druhá kniha už tak neosloví, ale naopak, líbila se mi ještě víc.
Musím říct, že jako Lenky fanoušek, mě kniha bavila, ale opravdu obdivuji odvahu s jakou popisuje sebe a své často drsné potřeby a nálady během cesty k cíli. Občas až nesympatický pocit, že každý ví, co právě chce a potřebuje a pocit, že ji každý rozumí, mě často až rozčiloval. V Honzovi má vážně oporu všech opor. A jak sama říká... Žádný jiný by to s ní asi nevydržel. Ale všechny ženy jsme tak trochu malicherné a plné těch nesprávných domněnek.
Knihu si podle mě nejvíc užijí Lenčini "followeři". Ale díky spoustě nádherných mouder by byla škoda, kdyby ji nevyzkoušeli i ti, kteří ji neznají. Její přeběh Pyrenejemi jsem sledovala na IG, ale až z knihy jsem zjistila, že to bylo ještě mnohonásobně těžší, než tehdy prezentovala. Co mě ale dost kazilo celkový dojem z knihy, byly časté pravopisné chyby.
V první půlce jsem si říkala, že mě tato kniha baví více, než ta předchozí. Že je zde více hor a aktuálního děje než filozofování. Ale ve druhé půlce se to zase obrátilo. Za mě až příliš motivačních a filozofických řečí, ve kterých jsem se ztrácela. Kdybych si měla vybavit dvě, tak prostě nevím. Bohužel jsem od knih čekala něco jiného. To ale nemění nic na tom, že Lenka je neuvěřitelná a obdivuhodná žena.