Víc než nic
Robert Wright
Logika lidského osudu. Na začátku své knihy Víc než nic si Robert Wright dává za úkol „vymezit běh historie života od prvotní zárodečné hmoty až po World Wide Web.“ V široce pojatém a nesmírně zajímavém vyprávění se autorovi daří přesvědčivým způsobem zpochybnit obvykle zastávaný názor, že evoluce a dějiny lidstva nemají žádný cíl. Obratným využitím teorie her, popisu her s „nulovým“ a „nenulovým“ součtem, odhalí sílu stojící za obecným směrem vývoje života, sílu, která biologickou evolucí vytvořila složité, rozumné živočichy a následně prostřednictvím kulturní evoluce vedla lidský druh ke stále rozsáhlejší a složitější stavbě společnosti. Autor tvrdí, že přísně vědecké zhodnocení tří miliardy let trvající historie lidstva může dát dnešku nový duchovní rozměr, a dokonce nabídnout politické rady do budoucna. Víc než nic změní naše myšlení o výhledech lidského rodu.... celý text
Literatura naučná Věda
Vydáno: 2011 , NLN - Nakladatelství Lidové novinyOriginální název:
NonZero, 2000
více info...
Přidat komentář
Hlavním tématem knihy jsou hry s nenulovým součtem (kladným). Kniha ukazuje na příkladech, že takové hry jsou v životě jednotlivce i v evoluci důležitější než hry s nulovým součtem a nakonec vyhrávají.
Opět skvělý Wright. Nějak moc se mi do knihy nechtělo, nedovedl jsem si představit o čem to bude, ale dvě předchozí byly super, tak jsem musel i tuhle. A byla taky super. Wright zde mistrně obhajuje kulturní evoluci a v podstatě vývoj celého života.
Je to sice už starší kniha a blízká minulost naplnila spíše jeho horší předpovědi, ale nakažlivý optimismus se mu upřít nedá. Zůstává ve mě i když se ho všechna možná zpravodajství snaží zničit.
Nicméně, jako u Evoluce boha, i přesto, že knihu budu doporučovat a jsem rád, že ji mám v knihovně, nedám pět*. Obhajoba boha, respektive božího záměru, na konci knihy mi k panu Wrightovi prostě nesedí. Byť i tuto část má mistrně zvládnutou, právě díky svým dedukčním schopnostem.
Tenhle Wright mě nebavil zdaleka tolik co Morální zvíře. Každopádně autor píše poutavě, myšlenka pokroku plynoucího z počtu socio-ekonomických interakcí je zajímavá, ale... prostě pro mě není tolik morálně-zvířecí ;-)