Vidění
Vilma Kadlečková
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/501148/bmid_videni-GG9-501148.png
4
352
352
Když se össenská Loď vynoří z R-A prostoru mrtvá, pro Össeany je to důvod ke smutečním obřadům – a pro Pozemšťany drama. Členové posádky, kteří katastrofu přežili, mají být obětováni. Církev se nehodlá vzdát tisíciletých tradic kvůli životům několika lidí z planety, která se jim podřizuje čím dál víc. Skutečně budou Pozemšťané mlčet i tentokrát? Copak nikdo nedokáže Össeany zastavit? Lucas Hildebrandt pokusy o záchranu ignoruje. Necítí se jako hrdina, který by měl jednat: je jen stínem svého dřívějšího já, zbavený vůle, závislý na össenských drogách, vyhořelý. Sám už od sebe nic nečeká. A přesto je to právě on, kdo dokáže postřehnout podstatné věci. Uvědomuje si projevy yantrünu, Vidění, Čtvrté složky Pětice. Tuší, že smrt Lodi je předzvěstí mnohem zásadnějších změn – změn, vůči kterým jsou Pozemšťané slepí. Hrozba, o které se mluví v össenských Knihách, je tady. Tam ve vesmíru už to začalo. Druhé vydání, tentokrát v pevné vazbě, obsahuje navíc mapu pozemských habitatů.... celý text
Přidat komentář
Čtvrtá část mě překvapila tím, jak se dynamicky rozběhla. Děj má větší spád, různé linky se začínají propojovat a finále knihy je prostě strhující. Netrpělivě vyhlížím závěrečný díl.
Docela by mě zajimalo jak to dopadlo s dopisem co poslala Fiona Lucasovi.. Nějak mi přijde, že to z textu vypadlo a Lucas na to nezareagoval.
Pro mě nejlepší díl společně s jedničkou..děj se posunuje dopředu a je vidět, že se blížíme..
Celkově bych z pentalogie vyrobil trilogii, aby to bylo o něco přehlednější. Občas jsem netrpělivě přeskakoval některé dlouhé monology, v kterých se nic moc nedělo.
Taky nemám rád slovo psychotronika a minimálně z úst osseanů bych ho vyškrtl.
Termín protonace zase miluju a těšim se najeho další užití...
jen tak dál...
Další část příběhu za mnou a stále tápu v neznámu. Vůbec netuším, co z toho vzejde. Překvapil mě nový postoj Pinkertýnky a také mám zvláštní pocit z Aš~šáda, který mi dřív připadal jako spasitel světa a teď mám pocit, že si jen zachrańuje svůj vlastní zadek...
Děj graduje a velkolepé finále se blíží. Hvězdovládci přicházejí, Vesmír se mění. Vilma Kadlečková nepolevuje ve svém tempu a svoje masterpiece vede, dle mého, k pompéznímu zakončení. Nezbývá nic jiného, než jen pokorně dočkat času a těšit se na závěrečný pátý díl...
Zpočátku se děj šine jen velmi pozvolným tempem. Na to, že se celá série pomalu schyluje ke konci, jsem čekal na pěti stech stranách více událostí. Dočkal jsem se ale až na posledních 100 stranách, kdy se všechno konečně dává do pohybu...a to hned na několika místech současně...:o)
Zápletka se zase o něco víc rozbujela, všechny postavy jsou na tom dost bledě, jsem moc zvědavá k jakému druhu apokalypsy to celé směřuje...
V mezičase jsem přečetla i povídky které se k této knize vztahují a byly napsané dříve, a připadá mi že přispěly k pochopení děje v této knize.
Vilma Kadlečková udržuje v tomhle příběhu stále neuvěřitelně vysokou laťku. Po kapkách nám dávkuje odhalení některých záhad z minulých dílů, přidá pár záhad nových (co to vlastně odhalila Julie Lothová?), ale co přesně se stalo před čtyřmi roky mezi Lucasem a loděmi, co to vlastně tam venku začalo, kdo má nyní u sebe Akkütlixův klíč, jaké jsou záměry Aš~šáda, to si pochopitelně nechává na poslední díl. Čtvrtý díl mi přišel lehce nepřehledný (stejně jako druhý), proměna Pinky nevěrohodná, pár věcí nelogických (což nemusí být nutně autorčina chyba, že...). Nicméně už se moc a moc těším, jak si to dám před vyjitím posledního dílu celé znovu a pak to završím Hlasy a hvězdami.
Tak pomalu se nám blíží finále. Sice už malinko něco tušíme proč různé postavy jednají tak, jak jednají. Ale čuchám tady velké věci, na které se už těším.... Kdypak že má vyjít ten poslední díl? ;)
I ve čtvrtém dílu zůstává hlavní zápletka naprosto tajemná. Nedovedu fakt odhadnout, jak se vlastně celý příběh nakonec vyvine. Nedovedu pořád ještě odhadnout ani to, kdo je vlastně hodňák a kdo je zlák! A to prosím nejde o pochyby týkající se jedné postavy – týká se to prakticky všech. To bych opravdu nečekal, že lze vést příběh tak nepředvídatelně ještě ve čtvrtém dílu.
Takže i čtvrtý díl si dovolím doporučit. Myslím, že jsem se stal naplno fanouškem.
Štítky knihy
vesmír mimotělní zážitky mimozemské civilizace náboženský fanatismus Země (planeta) mimozemšťané psychotronika, parapsychologie kosmické lodě lety do vesmíru argenitový vesmír (fiktivní vesmír)
Autorovy další knížky
| 2013 |  Jantarové oči |
| 2016 | Hlasy a hvězdy |
| 2013 | Led pod kůží |
| 2014 | Pád do temnot |
| 2014 | Vidění |
V žánru sci-fi toto mám načteného hodně málo, takže až na výjimky neposoudím, kde a nakolik se asi autorka inspirovala, každopádně na plnokrevné scifko je Mycelium podle mě málo technické a fungování světa tak klouže spíš do fantasy. Z fantasy jsem naopak zvyklá na mega ságy a propletence, ale ta spletitost Mycelia je prostě úžasná a podmanivá (audio verze je možná bezpečnější - radši nic nedržet v ruce, vlákna prorůstají ze stránek! :-))
Předepisovala bych i jako léčivku pro multi-kulti nadšence, aby si zapřemýšleli, kam až by nás přehnané ústupky cizí kultuře mohly zavést (než budou na Marsu efektně smeteni)...
Občas mě trochu rušily projevy "ženského" stylu psaní, ale mám radost, že autorce i Argu tahle trošku nepředvídatelná záležitost dopadla tak skvěle, a těším se na velké finále!