Viditelná temnota: Paměti šílenství
William Styron
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/273103/bmid_viditelna-temnota-dsr-273103.jpg
4
218
218
Kniha známého spisovatele autentickým a odvážným způsobem zaznamenává jako jedna z prvních svého druhu jeho postupný propad do deprese a následnou cestu k uzdravení. Popisuje události od jeho cesty do Paříže v roce 1985, kdy se začal jeho stav povážlivě zhoršovat, a formou koláže zážitků, sebereflexí, spekulací a reportážního líčení odhaluje příčiny a důsledky deprese, poukazuje na roli této nemoci v životě jiných spisovatelů (Camus, Levi, Gary) a osobností, a vůbec otevírá mnohá do té doby spíše přehlížená témata spojená s depresí. Naléhavost umělecké výpovědi je spojena s mnoha praktickými postřehy a úvahami, a i proto se Viditelná temnota, poslední velké dílo Williama Styrona, stala svého druhu klasikou.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Zdraví
Vydáno: 2015 , PortálOriginální název:
Darkness Visible: A Memoir of Madness, 1990
více info...
Přidat komentář
Uznávám, že jsem ráda za to, že Styron tuhle knihu napsal. Rozhodně mohu se spoustou zde uvedených věcí souhlasit. Až na jednu. Úplně se vyléčit z deprese nejde u každého. A to mluvím z vlastní zkušenosti.
WS vie, o com hovori a vie, ze nadej je dolezita. Dovod, ktory ho v hodine dvanastej od planovanej samovrazdy ochranil, je krasny.
Pět hvězdiček, doporučuji všem, kteří se ocitli v klinické depresi, ale hlavně také jejich příbuzným. A dále bez komentáře. Je v tom o depresi snad vše.
Literárně vynikající, samozřejmě - a nadto velmi důležitá kniha. Nejen pro ty, kdo trpí depresí, ale i pro jejich okolí; pro ty intelektuálně zaměřené poskytuje dostatek záchytných bodů v životopisech slavných osobností (Camus, Gary, Levi...), pro racionalisty klinicky přesné vylíčení vlastních symptomů, těm empatičtějším popis emocí, které provázejí pád do hlubin... A to nejdůležitější sdělení: u každého má deprese jiný průběh, ale úleva je možná (třebaže ne jistá, dodávám).
Styron je skvělý spisovatel. Tuto malou knížku by měli psychiatři doporučit každému, kdo trpí depresemi.
Knížka malá rozsahem, ale pro mě obrovsky zajímavá; hledala jsem v ní podobnosti se svým prožíváním. Koho se deprese byť jen křidélkem dotkly, najde tam pasáže rezonující s jeho duševnem; jako já.
Knihu jsem si přečetla z prostého důvodu - abych srovnala svůj stav a svůj pohled na tuto nemoc s někým jiným, abych získala inspiraci, jak se o ní vyjádřit. Je to pro mě jedna z knih, které mě donutily se zamyslet a ze které jsem si vypsala opravdu hodně myšlenkových fragmentů.
Kniha o těžkých depresích, které autora dlouhodobě trápily, a ze kterých se nakonec dokázal vyléčit. Upřímnost, se kterou autor líčí své stavy, je velmi důležitá: Styron chtěl ukázat, že deprese není slabost, neschopnost nebo náladovost, ale vážná nemoc, která se musí odborně léčit, a že ani člověk, který je intelektuálně na výši a který si dokáže svůj stav uvědomit a rozebrat, si sám prostě nedokáže poradit. Takže je to kniha i o naději, protože pokud se takto nemocný člověk začne léčit, čeká ho sice těžký zápas, ale má šanci se vyléčit. Jen těch příkladů (byť dobře míněných), kdo všechno to nezvládl a skočil do výtahové šachty nebo se jinak sprovodil ze světa, je na můj vkus poněkud příliš, je vidět, že autor se svou nemocí zabýval velmi důkladně. A jen tak na okraj a mimo rámec knihy: není pravda, že deprese je čistě civilizační choroba, která dříve neexistovala. Už v úmrtních matrikách z 18. či 19. století lze čas od času nalézt jako důvod smrti (většinou sebevrahů) třeba "smrtelný smutek", "hloubavost duše", "těžký smutek" či "zádumčivost". Statistická čísla nemáme a ani je nelze zjistit, protože u řady sebevražd není bližší důvod specifikován, samozřejmě však můžeme oprávněně předpokládat, že se jednalo o nepočetné případy a že tlak naší moderní dobrotivé civilizace skutečně má na rozšíření této nemoci zásadní vliv.
Takové knihy jsou potřeba. Je sice pravda, že ani tato nedokáže zdravému člověku přiblížit hrůzy deprese, ale aspoň lidem nastíní její pravou povahu. Navíc se mi líbí, že Styron nic zbytečně nenatahuje. Takové téma se musí dávkovat po částech.
Ještě dodám, že naprosto zbytečný mi přišel doslov. Moc nechápu proč byl vůbec do knihy zařazen. Vyřadila bych ho, vadil mi.
jasná, výstižná, vlastně docela klidná kniha o depresi, která velmi dobře popisuje, jak se člověk, co touto nemocí trpí, musí cítit. Pro mě velmi silné téma.
Myslím si, že Viditelná temnota je kniha vhodná spíše pro depresemi trpícího člověka, než pro zdravého člověka. Přináší naději, soucit a pochopení, ale ne příliš dobrý popis utrpení - vlastně jen takové náznaky. Nemoc podle mě lépe popsal Ned Vizzini v románu Skoro směšná story.
Zajímavé počtení, které umožní zdravým lidem nahlédnout do mysli člověka stiženého depresí.
Kniha plná naděje. Ukazuje, že naděje na léčbu je. Jen jsem doufala ve větší náhled do myšlenek nemocných.
Musím se přiznat, že mě řada okolností nutí k tomu abych hodnotila tuto útlou knížku s respektem.Nechtěla jsem ji otevřít, protože zrcadlo je místem kam se nerada dívám, ale Styron si to zaslouží. Je v tom kus odvahy.
Moc dobře popsané projevy deprese a to, jak ji depresivní člověk prožívá. Aby taky ne, když jí autor sám trpěl. Vždycky si vybavím jeden úryvek, který depresi dokonale popisuje.
KNiha velmi dobře pojednává o tom, co je deprese a jaké má projevy. Líbilo se mi, stejně jako dr. Syřišťové, jak Styron popsal ambulantní péči u dr. Golda - k ničemu, jež mu zhoršila duševní zdraví. Někteří lidé jsou opravdu na špatném místě.
Myslím, že tak závažná choroba jako je deprese, se nedá nikdy zcela postihnout. Pro někoho jako jsem já, člověka, který ji nikdy nezažil, se to nepovedlo ani Styronovi. Začala jsem Viditelnou temnotu číst, abych pochopila - Styrona, své přátele, mnohé jiné. Nevím, zda se mi to podařilo, ale jedno je jisté - Viditelná temnota přináší naději a to je důležité.
Zajímavá kniha o boji autora s depresí, a snaží se přijít na kloub tomu, co ho do ní uvrhlo.
Rovněž se v knize zabývá podobnými případy ze světa umění.
Zvláštní doslov autorky, dr. Syřišťové, která z pozice psychiatričky má jakoby pocit, že problematice rozumí víc,než W. Styron.
Pokud by tomu tak bylo, tak co jí brání, aby rychleji vyléčila podobně postižené pacienty?
Deprese je postižení, někdo je překonává, někdo to vzdává.
Autorovy další knížky
| 2005 |  Sophiina volba |
| 1993 | Viditelná temnota: Memoáry šílenství |
| 1974 | Ulehni v temnotách |
| 1972 | Doznání Nata Turnera |
| 1965 |  Dlouhý pochod |
Upřímná a otevřená zpráva o průběhu těžké deprese, vlastně osvětová publikace - jak se uvádí v doslovu (k vydání z r. 2015), větší informovanost společnosti prokazatelně snižuje počet sebevražd u nemocných depresí. Díky autorovi ale literárně na výši a maximálně přesná. Styronovy úvahy o původu a následcích deprese jsou stále aktuální a dnes už snad méně kontroverzní, ale dokladů, že léčby duševní nemoci se není nutno bát, natož ji tabuizovat, je stále třeba. Styron knihu psal s úmyslem dodávat naději, to se mu myslím podařilo a patří mu dík.