Vigilie

04.06.2024

Řekl bych, že se autor v těchto povídkách teprve hledal. Pozdější práce se mi zdají lepší, hlavně naplněné nadějí. A to zde dost chybí. Nejsem si jist, zda jsem přišel na hlavní myšlenku těchto povídek které jsou hodně, opravdu hodně depresivní. Stěžejní je dle mého mínění povídka "Rozárka Lukášova", která ukazuje, že i velmi bídný život může být velmi hluboký a naplněný, pokud je provázen modlitbami a vírou v Boha. Ostatní povídky jsou většinou velmi kontrastní, vesměs ukazují bídu a bezvýchodnost jakýchkoliv lidí, jejichž život není provázen vírou a modlitbami. (Reakce na prvorepublikový odklon od římkokatolického křesťanství?) A čím jsou tito lidé bídnější a opuštěnější, tím horší a bezvýchodnější je jejich stav, a to dokonce pokud jsou hmotně zajištěni. Např. povídka "Čí bude vítězství?" je přímo ukázkou zoufalství nepožehnané lidské práce. Přestože jsem jako čtenář naplněn soucitem s těmito lidmi, nemohu nevidět jejich tragičnost a jakousi zoufalost, do které se tito lidé sami ženou. A to jsou dost nepříjemné pocity.
Pokud od Jana Čepa nic neznáte, doporučuji touto knihou nezačínat. Než se do ní dáte, přečtěte si raději autorův román "Hranice stínu", nebo knihu "Modrá a zlatá", potom "Vigilie" snesete lépe.