Víkend v Londýně
Jan Folný (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/404591/bmid_vikend-v-londyne-jgY-404591.jpg
3
173
173
Petr sedí holým zadkem v heřmánkovém čaji a sní o divokém sexu. Marek plánuje sebevraždu. Adam chce svatbu a možná i dítě. Průměrný český muž se dožívá sedmdesáti šesti let, což znamená, že jste-li muž a je-li vám čtyřicet, nacházíte se ve druhé polovině svého života. V té horší polovině. Dostavuje se úzkost z toho, kolik vám zbývá času, kým jste se stali a kým už nikdy nebudete. Šance na změnu vám připadají mizivé a začínáte si uvědomovat konečnost svého života. A pokud máte navíc pocit, že jste v té první půlce něco zanedbali, nestihli nebo si ji dostatečně neužili, právě teď přichází poslední možnost to napravit. Tři kamarádi a bývalí spolužáci se chystají na víkendovou pařbu v Londýně, při které chtějí oslavit své čtyřicátiny. Chlast, sex, jídlo, fotbal a kecy o všem i o ničem. To všechno proto, aby zahnali společný neklid z toho, že v jejich životech nadešel čas bilancovat. Během nadcházejícího víkendu se však změní víc než jen jejich věk.... celý text
Přidat komentář
Pěkný čtivý příběh ze současnosti o třech kamarádech, kterým je 40, a jejich životních krizích, a lidech kolem nich. Nijak nepřikrášlené povahy všech hrdinů vzbuzují prožitek opravdovosti. Někdy to fakt nedopadá dobře. Z pozice čtenáře o 20 let staršího než jsou hrdinové jsem se některým životním pochybnostem a trápením hlavních hrdinů trochu usmíval - ale v dobrém.
Lepší než Od sebe k sobě. Docela reálný příběh a dalo se zde i některým postavám fandit. Divím se čtenářkám, že po takové knize sáhly. Je to pohled muže hlavně do mužského světa ikdyž tam jsou ženské postavy. Já ženskou literaturu od dob dětství a Babičky Boženy Němcoví nečtu. Zkoušel jsem ale nejde to...80%
Je to plné klišé. Je to velká napodobenina mnoha hloupých filmů a intelektuálové ji nikdy neocení a nejen oni. Nicméně to není vůbec hloupé a přečteno jsem to měl za pět dní/večerl, které jsem si náramně užil. Sedl mi autorův styl a odlehčený příběh mě neurážel.
Zajímavé, jak kniha ze začátku připomíná knihu Prvok, Šampon, Tečka, Karel, jenže...celý děj je dost ubohý, postavy teenangerů přemýšlí jak postavy dospělých, a co za jazyk to autor používá u syna hlavní postavy je neslýchané. Knihu ráda daruji za poštovné, u mě v knihovně nemá místo.
Asi to nebylo úplně špatné, jinak bych to tak rychle nepřečetla. Ve zkratce: čtivé, ale plytké zároveň. A nejsem si úplně jistá tou iritující mluvou náctiletých. Takhle vážně někdo mluví?
Je fajn narazit na knihu, která mě může seznámit s tím, co dělá mužům ve krizi středního věku ty největší vrásky. Je fajn poznat jejich starosti, nesplněná přání, touhy, problémy, prostě vše, co je sere a čím si prochází. Je fajn zjistit, že v těch hlavách mají úplně stejný bordel, jako my. Dokonce bych i řekla, že někdy možná čelí i daleko horším situacím, než my. Jinak mi to ale nic víc nedalo. Autorovu druhou knihu, Buzíčky, vychvaluju snad na každém rohu a od Víkendu v Londýně jsem tak nějak čekala, že by se mohla alespoň špičkami prstů dotknout té laťky, kterou Folný nastavil. Ale nestalo se. (A fakt si nechci rýpat, vím, jak těžké je “mluvit” za někoho jiného, ještě třeba v úplně jiné věkové kategorii, ale baví mě, jak se snad nikomu nejde trefit do mluvy teenagerů. Jo, chápu to, dost se to mění, ale prosím, on fakt někdy někdo používal slova jako: zdyndat se v klubíku, šla cvrkat, jet mastnou tyčí, kindroš, šmoulovali jsme, lásečka, sexus atd.?) Líbilo se mi ale, že byly všechny povídky součástí jednoho příběhu, to mám moc ráda. Zapůsobila na mě i nečekaná smrt jedné z postav, takové zvraty prostě můžu.
Čtyřicetiletí unfňukánci a jejich bilancování nad životem mě příliš neučarovalo. Drsný jazyk a autorův styl také ne. Čím víc jsem se blížila závěru, tím víc jsem měla pocit, že už by to stačilo. Pavlova kapitola mě znechutila asi nejvíc. Není to tak dávno, co mi bylo 17, a takto jsme s vrstevníky nemluvili ani jako ,,ze srandy".
Své nadšence si kniha určitě najde, mně bohužel na některých místech cosi scházelo, na jiných naopak přebývalo.
Možná s věkem přijde větší porozumění.
Několik čtyřicátníků zažívá rozčarování nad dosavadním životem, bilancuje a chce ještě něco zažít. Což se stane, i když v jiné podobě než by kdokoliv z nich očekával. Chvílemi jsem měla pocit, že čtu sice o třech kamarádech, ale jako by byli tímž člověkem... Možná i díky tomu mě kniha chytla a přečetla jsem ji jedním dechem (jediné dvě pasáže, které jsem protrpěla bylo vyprávění Pavla, které mi svým rádoby teenagerským jazykem těžce nesedlo, a vyprávění Peggy, které mi přišlo v kontextu celého příběhu trochu nadbytečné). Bavila mě ale celková jazyková hravost, zkoušení různých forem a jazykových poloh a taky ony drobné, a jemné narážky na nešvary dnešní doby, po kterých zůstaly otázky - je Marek pedofil a proto vede tak nešťastný život? Je Patrika obětí sexuálního dravce? A bylo tomu tak už v době, kdy Petr žil a kontroloval, co jeho děti dělají na netu? Byla Monika obětí kybersikany?
Za mě dobrá kniha na víkend.
Ze začátku mi kniha příběhem připomínala Harlovu knihu Prvok, Šampón, Tečka a Karel. První třetina knihy je vtipná a čtivá, postupně se vtipnost vytrácí a zbytek knížky už mě nebavil, ke konci jsem přeskakovala i stránky, jen abych to doklepala.
Shodou okolností jsem tuto knihu přečetla celou při cestě autobusem z Londýna, což v mých očích asi trochu zlepšuje hodnocení. Námět je zajímavý a neotřelý, některé pasáže mi ale nesedly.
Dočteno včera a pocit z knihy mám oproti včerejšku lepší, původně jsem chtěla dát tři hvězdy, ale nakonec to vidím na solidní 4. Autor postavil příběh na třech kamarádech, kteří v "polovině" svého života přemítají nad svou existencí, nad tím, kde jsou, s kým a vlastně i proč. Tato bilance kulminuje během onoho víkendu v Londýně. Zprvu mě kniha několikrát nahlas rozesmála, londýnským pobytem však příběh dostal vážnější nádech a poslední část mi přišla taková nesourodá, krapet rozháraná a asi i doztracena...Což nemusí být nutně jen negativní, jak se mi zprvu zdálo. Nyní s lehkým odstupem oceňuji originální pojetí náhledu na krizi středního věku (která je asi místy trochu i komická, ale jindy bohužel s fatálními důsledky), místy jsem, ač žena, hrdinům rozuměla,snad i proto, že jsou vlastně mými vrstevníky. Na plný počet mi chyběla větší provázanost, komplexnost. Nicméně jako kniha o vážných věcech trochu i nevážně svůj účel splnila.
První přečtená kniha od tohoto autora. Já osobně jsem byla spokojená kniha byla vtipná dobře se četla.
Tohle jsem četl opravdu dlouho, na pár měsíců jsem se zasekl v půlce a pak dočetl během jednoho dne. Kniha má spád, je smutná i humorná zároveň. Autor si hraje s jazykem- jeho styl se mění dle toho, které z postav dává slovo. Asi bych si měl přečíst ještě jednou na jeden zátah. Komorní příběh skupiny čtyřicátníků.
Tady jsem byl teda trošku jak na houpačce. Parta tří čtyřicátníků alkáč, gay a chlápek, kterej má nedostatek orálního sexu se po X letech sejdou v Londýně a jdou kalit. Někdy jsem se neskutečně tlemil a někdy mě to uhodilo do takový deprese, že až mi bude čtyřicet, tak si to snad půjdu hodit. Škoda, že se autor trošku víc nerozepsal, jak to s postavama bylo dál, ale to už je holt jeho styl a po Buzíčkách mě to vlastně ani nepřekvapuje. Četlo se to dost rychle a závěr mě teda dost překvapil.
Ze čtení jednotlivých kapitol jsem měla dost rozporuplné pocity. Ze začátku mi to přišlo trapné, pak naopak hodně vtipné, po návratu z Londýna trochu nudné a ty poslední kapitoly mi přišly úplně zbytečné. Největší problém jsem měla asi s tím, že se v druhé půlce knihy už nic mimořádného nestalo. Chyběl mi tam děj.
Moje první knížka od autora, popravdě jsem se na ni velmi těšila. Očekávání se poměrně dostavilo - do části knihy, líbil se mi styl a děj autora, poté po osudném aktu už linka pomalu uvadá.
Na Jana Folného jsem byla opravdu zvědavá, a když jsem viděla v knihovně Víkend v Londýně, sáhla jsem po něm. Ale bohužel to nebylo přesně to, co jsem čekala. Část knihy po kapitolu Neděle se mi opravdu líbila, měla šmrnc, humor, dobré dialogy. Zbytek obsahoval jen balast a byl tak nekonzistentní a zbytečný. Příliš mnoho úhlů pohledu, přílišná snaha řešit na malém prostoru osudy mnoha postav. Za mě tedy zklamání.
Strašně moc mi to připomnělo Hartlovu knihu Prvok, Šampón, Tečka a Karel, kterou jsem četla nedávno - tématem, skupinou kamarádů, střídáním vypravěčů, bilancováním nepovedených životů, očekávánou velkou jízdou... Možná i autorovým jazykem a stylem vyprávění, který je podobně působivý a příjemný ke čtení. Je to humorné i smutné, žádná přehnaně vyfabulovaná story v duchu Pařby ve Vegas, ale pohodově servírované vyprávění, které musí sednou každému čtyřicátníkovi.
Štítky knihy
homosexualita humor partnerské vztahy manželství krize středního věku představy pro muže gayové LGBT, queer, LGBT+Autorovy další knížky
| 2013 |  Buzíčci |
| 2018 | Víkend v Londýně |
| 2010 |  Od sebe k sobě |
| 2022 | Hotel Royal |
Tenhle Jan mě hodně dostal.
Myslela jsem si, že budu mít o víkendu co číst, ale tahle kniha je tak dokonalá, že stačilo středeční odpoledne.
Dokonalý.
Napadá mě... fakt stačí pomyslet si "chci víc" a je to v háji...?