Viking
Edison Marshall
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/182634/viking-182634.jpg
3
46
46
Bývalý otrok Ojíř se stane jedním z vikinských vůdců. Proti Anglii vyrazí tři sta dračích lodí, ty vede on: mají nejen plenit, ale bohatou zemi natrvalo dobýt. Když mu celé vikinské vojsko provolává slávu a pokořená Anglie leží u nohou, Ojíř zjistí úděsnou pravdu sám o sobě…
Přidat komentář
Podobné příběhy mám obyčejně ráda, ale tady mi nějak nesedl styl vyprávění. A vlastně ani chování postav a zdlouhavé popisky situací. Něco tomu zkrátka chybělo a něco naopak přebývalo. Je to zkrátka přesně ten typ knihy, který by mohl být i zajímavý, ale nastalo jen zklamání. Nevrátím se k ní a nejspíš brzo zapomenu o čem vlastně byla, protože mě nudila.
je to kniha, od které člověk může odejít a zase se k ní vrátit, četla jsem ji na pokračování, ale moc mě zajímala a líbila se mi.
Knihu jsem třikrát odložila a mezitím přečetla něco jiného. Nesedl mi styl vyprávění a podle mne pomalý posun v ději. Zatím jen utvrzení, že krutost k podřízeným lidem tady byla vždy, jenom se mění způsoby. Zatím odkládám a nevím, jestli někdy budu pokračovat. Je to můj názor, nenechte se odradit.
Tato kniha je pozorudná nejen dějem ale i historii kterou se čtenář dozví mnoho zajímavých událostí,které mě poučily a ukázaly poměry které panovaly mezi vikingi.
Tak jsem se po letech vrátila ke knize, kterou jsem poprvé nebyla schopna přečíst. A ano, není to snadné čtení. Ale po krůčkách a s velkou dávkou trpělivosti čtenář příběhu přichází na chuť. Jeho hrdinou není nikdo menší, než legendární Ojíř Dánský. Pro naši kulturu jsou zvyky dávných Vikingů těžko pochopitelné, možná jsou dokonce odsouzeníhodné. Drsnost až krutost, vyvolávající hlasité pobavení chlapů se světlými vlasy, smích u umírajících druhů, lehké přijímání smrti s mečem v ruce - vždyť je přece čekají nekonečné chvíle štěstí ve Valhale! Nájezdy Vikingů do vzdálených zemí, které podle svých zvyklostí a mravů bez výčitek svědomí klidně rabují, zabíjejí obyvatele a vypalují všechno, co jim stojí v cestě. Ojíř, který si postupně z pozice otroka získává autoritu svými odvážnými činy, je v zajetí velké lásky k Morganě, pro kterou je ochoten každé oběti. Otroctví ho v jeho vikingském táboře zbavuje zajatý anglický šlechtic, který s ním má další plány. Jeho laponští přátelé jsou mu poblíž radou i skutkem, odvážná plavba neznámým mořem vzbuzuje respekt. A zázračná rybka, která ukazuje cestu? Že by kompas?? Nebudu popisovat děj, neprozradím ani konec. Jde především o souboj pohanství a křesťanství, mezi vikingskými božstvy s Ódinem v čele a jediným Bohem křesťanů.Postava Ojíře Dánského je legenda, kterou můžete navštívít v Kronborgu. Stojí v něm jeho socha. Každá země má svého pohádkového reka - my například blanické rytíře nebo Bruncvíka. Kdo se obrní trpělivostí, vychutná si krásný text v překladu Vladimíra Medka. Skvost!
Příběh Ojíře, se kterým se život nemazlil, ale postupně se dopracuje ke svému cíli. V knize nechybí typická vikingská krutost, smrt, boje, ale také láska a zajímavý konec.
Když jsem pro knihu sahal a před očima jsem měl ty negativní ovace od některých čtenářů, docela jsem se bál, ale byl to strach zbytečný. Ani mi nevadil doslovný překlad jména hlavního hrdiny, ani všechny ty krutosti. Knihu jsem si užil.
kromě toho jména Ojíř (které jsem zase ale tak nevnímala), mě ta knížka nijak neurazila. Líbilo se mi to a skvěle jsem si u toho přes svátky odpočinula.
pěkný závěr
Asi nejhorší kniha o vikinzích, ke které jsem se dostal. Celkem dobrý příběh, ale nezajímavě napsaný. I když bych se možná vsadil, že velkou část z toho má na svědomí překladatel. Co mne vyloženě iritovalo, bylo to, že přeložil i jméno hlavního hrdiny. Nebo mi chce snad tvrdit, že Ojíř je severské jméno?
Vikinga jsem dostal jako dárek... Abych pravdu řekl, tak knížka mě moc nezaujala... Občas jsou tam nějaká lepší místa, ale dle mého názoru ta horší převládají... Prostě mi to nesedlo... :-( S určitostí mohu říct, že k této knížce se již nevrátím...
Ano, ta kniha je trochu složitější na pochopení a občas se člověk v těch metaforách a velesložitých rozhovorech ztratí, ale nakonec se to dá pochopit. Viking je něco, co člověk nepochopí, když nebude chtít. Dílo odhaluje způsob života a myšlení severského národa. Ukazuje bez skrupulí, jaký byl tehdy život, ale také povahové vlastnosti, které vikingové měli. Byli sice negramotní a barbarští, ale byli schopni a ochotni tolerovat cizí víru (Eghbert) a byli to čestní a stateční lidé.
Hlavní hrdina mi celkem přirostl k srdci a byla jsem občas v šoku, co všechno dokázal přečkat a zvládnout. Na druhou stranu jsem naopak nesnášela princeznu Morganu. Ani nevím proč.
Knihu doporučím přečíst jen těm, kteří jsou ochotní přijímat dávnou realitu takovou, jaká je.
Velmi zajímavě napsaná kniha.. Příběh je psán jiným stylem, než ostatní romány. Je to poněkud náročnější na přemýšlení, jelikož 90% knihy je psané v metaforách, ale díky nim se kniha stává jedinečnější. Kdo si ji přečte, dozví se nejen něco o historii vikingů, udělá si přehled i o jejich povahách, vzájemném respektu, umění.. prostě kompletní přehled o tom, kdo vůbec vikingové byli a jak jejich život zhruba vypadal.
Dobrá kniha, možná jen děj běží až příliš rychlým tempem. Četl jsem před pár měsíci a moc mi z děje v hlavě nezůstalo.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2013 |  Viking |
| 2016 |  Pohanský král |
| 1928 | Hlas krve |
| 1928 | Trosečník v divočině |
| 1929 | Poustevník ze země obrů |
Tenhle romantický a dobrodružný příběh jsem nakonec nedočetl. Začátek byl zajímavý, ale udolali mě nekonečné a nudné rozhovory za účelem dostat princeznu Morganu do postele a o tom, zda je lepší Odin nebo Ježíš Kristus. Vývoj postav je nulový. Otrok a pasák krav mluví několika jazyky, skvěle zachází se zbraněmi a je zkušeným mořeplavcem. Třešničkou na dortu je to směšné jméno Ojíř, v originále je to Ogier.