Vila v Itálii
Julie Caplin
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/540123/bmid_vila-v-italii.jpg
4
662
662
Romantické útěky / Romantické úteky série
< 11. díl >
Lia vždy snila o tom, že navštíví tyrkysově modré pobřeží Amalfi. Tenhle její sen ale nikdy nezahrnoval setkání s vlastním otcem, o jehož existenci neměla ani tušení. Teď však stojí před branami nádherné vily v Itálii, do které ji odmítají pustit. Díky staré fotografii dokáže, že je opravdu dcerou italského herce Ernesta, a situace se změní. Otcův manažer Raphael, naprosto neodolatelný mladý muž s nepřístupným výrazem, se ji rozhodne nespustit z očí a doprovází ji na každém kroku. Kdoví o co téhle cizince s kouzelným úsměvem a nádherně vlnitými karamelovými vlasy vlastně jde. Dokážou romantické procházky a vychlazené drinky i přes počáteční rozpaky zažehnout mezi Liou a Raphem jiskru? Atmosféra je stále žhavější a není to jen kvůli horkému středomořskému slunci…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2024
,
Cosmopolis
Originální název:
A Villa with a View, 2024
Interpreti: Veronika Lazorčáková
více info...
Přidat komentář
Tohle je prostě moje quilty pleasures. A tento díl se mi líbil jako jeden z nejvíc. Je tam romantická linka jasně, ale hlavně ta úžasná atmosféra Itálie. Romantické úniky se to nejmenuje jen tak pro nic za nic. Hlavní hrdinka sympatická a moc se mi líbila změna, že hledá něco jiného než práci. Caplin se nesoustředí jen na ústřední zamilovanou dvojici, ale vykresluje i ostatní postavy a vy je vždy chcete všechny poznat. Kniha navodí příjemnou atmosféru a Vám se ani nechce do reality. Pro toho, kdo si potřebuje odpočinout od shonu a nepříjemných lidí okolo je to ideální volba.
Knihy Julie Caplinové jsou pro mě takovou milou formou úniku z každodenní reality...
Ano, člověk tu dějovou linku jednoduše odhadne, ale jednou za čas... No prostě proč si nepřečíst nějakou její novinku.
Já nedávno sáhla po Vile v Itálii a dostala přesně to, co jsem očekávala.
Milé postavy, hezkou romantickou linku a opět kouzelný popis prostředí. To je také podle mě ten důvod, proč i přes jednodušší děj po knihách Julie Caplinové sahám, opravdu mě baví, jak mě pokaždé přenese na jiné místo... No a vzhledem k tomu, jak moc mám ráda Itálii... Tak to bylo krásné
Příběh tedy hodnotím průměrně, ale prostě si nemůžu pomoct, ale díky místům, kam mě autorka pokaždé přenese, si určitě přečtu další její knihy.
Stejně jako tak polovina instagramu se samozřejmě i já chystám na autorčinu novinku Hospůdka v Praze.
“Zadíval se na ni přimhouřenýma očima. Tvářila se jako neviňátko. Seděla tam klidně jako madona a upírala na něj ta svoje krásná kukadla, v nichž se zračilo mírné opovržení, jako by ho litovala.
Tohle mě fakt baví! Je to tak blbý, až je to geniální.
Co mi ale vrtá hlavou, jako chudák holka celý měsíc tvrdě pracovala na výšivce pro restauraci! Já myslela, že taková výšivka dá zabrat třeba na pár měsíců... zvlášť v jednom člověku.
Taky mi v textu vadilo neustálé opakování toho, že Raph je zklamaný, nedůvěřivý, omlouvali ho snad na každé stránce. Hm, a navíc takový manager a profík, že si nezjistil o velevážené umělkyni její renomé. Tak určitě.
A co se týká Lii, vážně chce vztah s někým, kdo ji tak nedůvěřuje a podezřívá? No nevím, zda to je pro mladé čtenářky výchovné. Ale hlavně když si k tomu uvaříme. Ňákej charakter sem, charakter tam...
Velice milé čtení, zajímavá zápletka, Itálii miluju, a to včetně jídla, vína, kávy, lidí, památek a všeho italského, takže jsem si to opravdu užila. Jedna z lepších knih. Určitě stojí za přečtení. Těším se na Leonardův příběh v krásné Praze.
Knihy od Caplin už jsou pro mě taková sázka na jistotu. Jakmile má člověk za sebou tak tři knihy, naprosto přesně ví, do čeho jde a knihu si přečte ve chvíli, kdy na ní má tu správnou náladu a ví, že ji potřebuje.
Prostředí Itálie bylo opět nádherné a prosluněné, nechybělo pár tipů na výlety na zajímavá místa a restaurace s gurmánskými požitky.
V tomto díle mi trošku nesedli hlavní hrdinové. A to ani jeden. Ona mi přišla na svých třicet let docela nevyzrálá a zbytečně trestala své rodiče. To se ještě kombinovalo s její vytrvalostí a tvrdohlavostí, což by samo o sobě nemuselo být špatné, ale to hloubání nad tím, jaké je její postavení v rodině mi tam překáželo.
On byl klasický případ nedůvěřivého chlapa, co se schovával za masku strašně dospělého, ale ve výsledku to byl v jádru ustrašený kluk. Jeho pozadí k tomuto chování naštěstí bylo uvěřitelné a vlastně pochopitelné, ale stále se to ve mě pere s tím, že takové urputně zabejčené lidi nemám ráda.
I přes nevoli k hlavním hrdinům jsem si knihu vlastně užila a fandila jim. Dokonce se přiznám, že jsem si dlouho myslela, že partner pro hlavní hrdinku bude někdo jiný. Bavila mě dynamika velké rodiny a taky otázka toho, jaké hyeny můžou lidé být jen proto, aby si užili svých pět minut slávy.
(SPOILER)
Plus za zajímavou profesi textilní výtvarnice, mínus za nevyzrálé charaktery. Jak tu zmiňovali jiní, taky mě iritovala divná reakce hrdinky. Nějaký čas a odstup na zpracování emocí a hledání sebe sama chápu, ale takové to "už nepatřím do rodiny" opravdu spíš sedí na puberťačku, než na dospělou třicetiletou ženu. Kromě toho byla ale hrdinka poměrně sebevědomá, což bylo osvěžující, protože řada nesamostatných slepic (i když autorka doufá, že si čtenáři budou myslet opak) už mě nebaví.
Raphovu nedůvěřivost jsem asi chápala, ale v tomhle případě se jí držel tak dlouho, až to vůbec nedávalo smysl.
Samozřejmě nechyběl archetyp "zralé moudré ženy", která všemi v dobrém manipuluje, a perfektní manželství rodičů, které na potomky akorát valí budoucí traumata a pocit selhání, ale o tom ta kniha není, že. Trochu mi vadil ten vztah vůbec, resp. že nikomu nepřišlo ani trochu divné, aby spolu byli. Ano, pokrevní vazbu nemají, ale i tak je to pro mě trochu moc velký "patchwork". Že by to nakonec rodiče přijali, ok, ale vyloženě je k sobě dohazovat, to je trochu přitažené za vlasy.
Ostatní postavy vlastně až tak moc prostoru neměly, Leovi se jen připravila půda na další knihu, ani nový vztah otec-dcera se kromě jedné konverzace neřešil, škoda. Toto mohlo jít více do hloubky, nemuselo to být hned všechno sluníčkové.
Celkově hodnotím jako lepší průměr v rámci série.
Knihy Caplinové asi nikdy nebudou úplně můj šálek čaje, ale takové knížky občas přečtu, jako skoro každý žánr.
Jenže Vilu v Itáli jsem četla v létě na Amalfském pobřeží mé milované Itálie, to je pak jiné čtení, krásně jsem si to užívala. A dokonce jsem se vzdělala, v knížce jsem zjistila, že neexistuje jen můj oblíbený Aperol spritz a Hugo spritz, ale taky Limoncello spritz, a samozřejmě jsem ochutnala, mňam. Zkrátka i čtení předvídatelných romanťáren se někdy hodí,
Já jsem byla upřímně okouzlena. Většinu času jsem se u knížky usmívala, několikrát jsem se i ze srdce zasmála. Hlavní hrdinka byla stejného věku jako já, což mi bylo velmi sympatické. Líbilo se mi, jak celá dějová linka byla vystavěná a závěrečná zápletka mě příliš nepřekvapila. Možná to je za mě asi takové drobné zaškobrtnutí. I když postavám vlastně rozumím a chápu je. Spíš mě asi víc iritovala jejich vlastní předpojatost. Ale kdo by se z nás zachoval lépe, že? Věřím, že i nad mým chováním by si mnohdy čtenář, který to vidí ze všech stran, povzdechl. Rozhodně milý příběh, který pohladí a ráda se k němu budu vracet.
Knížka se mi moc líbila, četla se hezky a bylo to takové pohlazení po duši. K tomu přijemná atmosféra krásné Itálie...každý by si přál mít tak idylickou rodinu, ale věřím, že Italové to tak mají a rodina je pro ně to nejdůležitější. Příjemné oddechové čtení.
Trochu jiný román, než ostatní Romantické útěky, v jistém smyslu zralejší, což se ale nedá říct o hlavní hrdince, jak se už zmínili někteří čtenáři přede mnou.
Zase příjemné čtení, Caplin nezklamala a vystihla Itálii takřka dokonale. Příběh asi standardní, nic extra ale fajn oddechovka jako dělaná na léto.
Na české vydání mám jednu věc, a to dost chyb, které, se mi zdá, v minulých dílech nebyly.
Nenáročné oddechové čtení z prostředí Itálie; autorky tradiční romantický styl se snadno předvídatelným dějem. Čte se zlehka, příjemně; takové "dovolenkové" čtení.
Trochu mne štvaly občasné chyby v textu (v pasáži týkající se hlavní hrdinky najednou sloveso v mužském rodě atp.), což ale není chyba autorky...
Mám ráda celou sérii. Některé knihy se mi líbí více, jiné méně. Tento díl za mě patří k těm slabším. Vykreslení Itálie, spousty gastro zážitků, styl psaní.. vše je super. Bohužel celé téma hledání biologického otce není nijak nové. Navíc mi byl děsně protivný hlavní hrdina. V poslední třetině knihy už to celkem šlo, ale konec to opět zabil. Nicméně se stejně těším na další knihu.
Tento díl bych zařadila mezi ty zdařilejší útěky, zvlášť oceňuji prostředí slunečné Itálie se skvělou gastronomií a letní atmosférou. Pohodové oddechové čtení, ale jednu hvězdičku ubírám za to, jak Lia reagovala, když zjistila, že jejím otcem je Ernesto. Tak by se snad zachovala nevyzrálá puberťačka a ne zralá třicátnice. No a Raph mě taky moc neoslnil.
Další země a další příběh, kde hned víte, jak to dopadne. Ale kulisy slunné Itálie a Raph spolu s Liou se opravdu snažili, aby to nebylo tak fádní. Dokonalost Ernerstovi rodiny občas hraničila s telenovelou, ale jinak to bylo perfetto. Už se těším na další tentokráte pražskou zastávku a pokračování příběhu Leonarda.
"Poprvé se Raph cítil jako součást celku. Druhá ponožka ze stejného páru. Takhle vypadala láska?"
Další romantická oddechovka se šťastným koncem z prostředí sluncem prozářené Itálie prohřeje chmurné deštivé dny, víc není třeba psát, potěšte se sami.
Na Itálii jsem se těšila, protože je to moje jedna z nejoblíbenějších zemí , ale nakonec musím říct, že to je pro mě zatím nejslabší díl série. Ale každopádně je to další romantický útěk, takže vlastně fajn :)
O textilním výtvarnictví nic nevím, ale teď si ledacos dovedu představit. Nenásilně vloženo do románu, stejně tak i recepty. Jak to už je zvykem u této autorky, chtěla bych jet na ta místa, ochutnat místní jídla. Moc se těším na Prahu. A hlavně na vepřoknedlozelo, svíčkovou, náš chleba...
:-)
Julie Caplin nám v knihe Vila v Itálii ponúka ďalší príjemný romantický príbeh. Hlavná hrdinka hľadá nový začiatok v krásnej vile na talianskom vidieku. Autorka, známa svojimi pútavými opismi exotických miest, vytvára živú atmosféru talianskeho vidieka. Román je nielen o láske, ale aj o osobnostnom raste hrdinky, ktorá sa učí dôverovať sama sebe a otvára sa novým možnostiam. Kniha je plná emócií a ponúka príjemné čítanie pre každého, kto túži po oddychu a romantike.
Štítky knihy
přátelství láska napětí tajemství Itálie romantika vášeň
Autorovy další knížky
| 2018 |  Kavárna v Kodani |
| 2020 | Hotýlek na Islandu |
| 2021 | Chata ve Švýcarsku |
| 2019 | Cukrárna v Paříži |
| 2019 | Pekárna v Brooklynu |
Mám pocit, že autorka už ztrácí inspiraci. Poslední tři knihy ze série útěků jsem měla problém vůbec dočíst do konce. Další knihy už číst nebudu.