Vina Prométheovský úděl - Lawrence H. Staples | Databáze knih

Vina Prométheovský úděl

Vina Prométheovský úděl
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/292414/mid_vina-prometheovsky-udel-maZ-292414.png 4 10 10

Pocity viny či zahanbení prožije v životě snad každý. Pokud se ve vztahu k autoritám (ať již jsou jimi rodiče, společnost nebo Bůh) prohřešíme proti normám a pravidlům, zákonitě se dostaví pocit viny. Konvenční pohled na vinu a hřích předjímá snahu vyhnout se hříchu a následným pocitům viny tím, že zůstaneme konformní. Zkušený terapeut a jungián však tvrdí, že aby člověk mohl růst, zrát a spět k individuaci, hřešit a následně prožívat vinu je naopak nevyhnutelné. Pokání a vykoupení se pak může dostavit, pokud si ze své cesty za hranice toho, co je dovoleno, a náhradou za překonané hodnoty vydobude rovnocennou hodnotu prospěšnou nejen jemu, ale i společenství, v němž žije. Taková vina je dobrá a může mít a má v životě člověka, ale i společnosti obrovský smysl a rozvojový potenciál. Lawrence H. Staples je psycholog, zkušený psychoterapeut, člen Institutu C.G. Junga. Zvláště se zajímá o témata krize středního věku, viny a tvořivosti.... celý text

Psychologie a pedagogika
Vydáno: , Portál
Originální název:

Guilt with a Twist: The Promethean Way


více info...

Přidat komentář

Pafka643
31.12.2024 2.5 z 5

(SPOILER) Zajímavé a velice přínosné pasáže se prolínají s pasážemi ne tak záživnými a nepříliš říkajícími. Některé metafory se zbytečně opakují. Autor se v různých přirovnáních dost vyžíval. Některé závěry mi přišli vycucané z prstu. Argumentace mi občas přišli jako když pejsek a kočička pekli dort. Tu si dopomůžu matematikou, támhle fyzikou. Autor je jistě sečtělý a chytrý.
Za nejzásadnější považuji myšlenku, že existuje dobrá vina, a že nehledě na to, co děláme, celý život vinu prožíváme. Dále je zajímavý model duše já (ego, vědomí) a Já (vědomí +nevědomí či stín). A zajímavé, že v první polovině života věříme, že já (ego) obsahuje celou osobnost, a že se podvolujeme společnosti a rodičům a neodvažujeme se hledět do stínu Krize středního věku je pak jakýmsi bodem, kdy se ucho pomyslného džbánu utrhne. Je to bod zlomu, kdy nelze předstírat že nevědomí neexistuje. Přínosná mi přijde i druhá část knihy, kde je popsáno, jak lze vině čelit. V první (obsáhlejší) části je vysvětleno, že vině musíme čelit, abychom se stali úplnými. Pro úplnost je nutné nořit se do nevědomí jako lovci perel vynášet do vědomí poklady v něm ukryté. Vina je překážka (změna tlaku), které musíme čelit.

Aurinie.P.
29.10.2023 5 z 5

K téhle knize jsem se už několikrát vrátila. Pro mě osobně nesmírně inspirativní. Kdo chce skutečně pracovat sám na sobě by tuto knihu neměl vynechat. Jistá průprava psychologií je ke čtení výhodou. Skvělé jsou jako vždy kazuistiky.


Mimir
12.11.2018 3 z 5

Na knižku som sa nechal nalákať vysokým hodnotením, ale viedlo to len k tomu, že som si uvedomil rozmanitosť subjektívnych "metrov" každého čitateľa. Keď začnete s čítaním tejto knihy, budete po úvode (paradoxne úvody vždy preskakujem) a prvej kapitole - Duševný rast a vývin - veľmi príjemne prekvapený. Chuť Vás (tých trpezlivejších, ktorí to vydržia) prejde asi na 50 strane, kde si uvedomíte, že kniha už nič nové nepovie. Po stej strane, si už budete štylistickou rutinou istý a tých základných pár myšlienok budete vidieť na každej strane. Autor sa pokúšal text obohatiť kazuistikami, ktoré sú určite zaujímavé a k téme, ale neskôr tých pár stále opakuje, čím ich význam degraduje. Duchaplné úvahy, ktoré v knihe nájdete nie sú od autora, ale od C.G. Junga, pričom som si uvedomil, že práve tie mi dodávali nádej a energiu pokračovať v knihe ďalej. V pozitívnom svetle vidím šíkovný a zrozumiteľný koncept vysvetlenia viny na mýte o Prométheovi, ktorý hneď v úvode prezrádza autorov explicitný zámer, poukázať aj na konštruktívny konotát viny a pocitu hanby.

ecila13
20.10.2018 4 z 5

Konvenční pohled na provinění je ten, že nám pocity viny pomáhají zůstat dobrými.
Udržují nás v rámci hranic, jež jsou považovány za přijatelné.
Může nás odradit (konvenční pohled) od toho, abychom byli zlí, když je právě toho zapotřebí.

Vyvstává problém pokud se snažíme být výlučně dobrými. Vyhýbáme se velké části našeho Já. Můžeme se tím zavděčit rodičům a společnosti, ale hřešíme proti vlastnímu Já.

Ve středním věku pociťujeme nutkání k individuaci (růstu) nejsilněji.

Buď můžeme jít dobrovolně, anebo budeme vlečeni.

Dajda
10.10.2017 5 z 5

I když se kniha tváří jako odborná, je velmi čtivá i pro běžného čtenáře..tolikrát jsem se tam našla! :-)

Autorovy knížky

2016  81%Vina Prométheovský úděl