Nové komentáře u knih Lawrence H. Staples
Vina Prométheovský úděl
„Zajímavé a velice přínosné pasáže se prolínají s pasážemi ne tak záživnými a nepříliš říkajícími. Některé metafory se zbytečně opakují. Autor se v různých přirovnáních dost vyžíval. Některé závěry mi přišli vycucané z prstu. Argumentace mi občas přišli jako když pejsek a kočička pekli dort. Tu si dopomůžu matematikou, támhle fyzikou. Autor je jistě sečtělý a chytrý.
Za nejzásadnější považuji myšlenku, že existuje dobrá vina, a že nehledě na to, co děláme, celý život vinu prožíváme. Dále je zajímavý model duše já (ego, vědomí) a Já (vědomí +nevědomí či stín). A zajímavé, že v první polovině života věříme, že já (ego) obsahuje celou osobnost, a že se podvolujeme společnosti a rodičům a neodvažujeme se hledět do stínu Krize středního věku je pak jakýmsi bodem, kdy se ucho pomyslného džbánu utrhne. Je to bod zlomu, kdy nelze předstírat že nevědomí neexistuje. Přínosná mi přijde i druhá část knihy, kde je popsáno, jak lze vině čelit. V první (obsáhlejší) části je vysvětleno, že vině musíme čelit, abychom se stali úplnými. Pro úplnost je nutné nořit se do nevědomí jako lovci perel vynášet do vědomí poklady v něm ukryté. Vina je překážka (změna tlaku), které musíme čelit.“... celý text
— Pafka643
Vina Prométheovský úděl
„K téhle knize jsem se už několikrát vrátila. Pro mě osobně nesmírně inspirativní. Kdo chce skutečně pracovat sám na sobě by tuto knihu neměl vynechat. Jistá průprava psychologií je ke čtení výhodou. Skvělé jsou jako vždy kazuistiky.“... celý text
— Aurinie.P.
Vina Prométheovský úděl
„Na knižku som sa nechal nalákať vysokým hodnotením, ale viedlo to len k tomu, že som si uvedomil rozmanitosť subjektívnych "metrov" každého čitateľa. Keď začnete s čítaním tejto knihy, budete po úvode (paradoxne úvody vždy preskakujem) a prvej kapitole - Duševný rast a vývin - veľmi príjemne prekvapený. Chuť Vás (tých trpezlivejších, ktorí to vydržia) prejde asi na 50 strane, kde si uvedomíte, že kniha už nič nové nepovie. Po stej strane, si už budete štylistickou rutinou istý a tých základných pár myšlienok budete vidieť na každej strane. Autor sa pokúšal text obohatiť kazuistikami, ktoré sú určite zaujímavé a k téme, ale neskôr tých pár stále opakuje, čím ich význam degraduje. Duchaplné úvahy, ktoré v knihe nájdete nie sú od autora, ale od C.G. Junga, pričom som si uvedomil, že práve tie mi dodávali nádej a energiu pokračovať v knihe ďalej. V pozitívnom svetle vidím šíkovný a zrozumiteľný koncept vysvetlenia viny na mýte o Prométheovi, ktorý hneď v úvode prezrádza autorov explicitný zámer, poukázať aj na konštruktívny konotát viny a pocitu hanby.“... celý text
— Mimir
Vina Prométheovský úděl
„Konvenční pohled na provinění je ten, že nám pocity viny pomáhají zůstat dobrými.
Udržují nás v rámci hranic, jež jsou považovány za přijatelné.
Může nás odradit (konvenční pohled) od toho, abychom byli zlí, když je právě toho zapotřebí.
Vyvstává problém pokud se snažíme být výlučně dobrými. Vyhýbáme se velké části našeho Já. Můžeme se tím zavděčit rodičům a společnosti, ale hřešíme proti vlastnímu Já.
Ve středním věku pociťujeme nutkání k individuaci (růstu) nejsilněji.
Buď můžeme jít dobrovolně, anebo budeme vlečeni.“... celý text
— ecila13
Vina Prométheovský úděl
„I když se kniha tváří jako odborná, je velmi čtivá i pro běžného čtenáře..tolikrát jsem se tam našla! :-)“
— Dajda
