Vinnetou - Rudý gentleman

Vinnetou - Rudý gentleman
https://www.databazeknih.cz/img/books/65_/65416/vinnetou-rudy-gentleman-Zna-65416.jpg 5 652 652

Druhý díl vyprávění o velkém přátelství indiánského náčelníka Vinnetoua a jeho pokrevního bratra Old Shatternarda. Karl dostane zaplaceno za vyměřování a chce odplout domů, ale loď ztroskotá a Karl je rád, že si zachová holý život. Dostane se do New Yorku a přivydělává si jako detektiv. Bankéř Ohlert žádá o pomoc při hledání syna Williama, kterého kamsi odvedl podvodník Gibson. Stopa vede do New Orleans, kde se Karl seznamuje s Old Deathem, starým scoutem. Stopa pokračuje do Quintany. Cestou se opět setkává s Old Deathem a také s Vinnetouem, který ovšem nedává znát známost. Později v La Grange se Old Shatterhand a Old Death zúčastní boje s členy Ku-klux-klanu a pokračují v cestě do Mexika za Gibsonem. Dozvídají se o konfliktu mezi Apači a Komanči. U Komančů najdou Gibsona s Ohlertem. Tábor je napaden Apači vedenými Vinnetouem. Vinnetou chce mír, ale nakonec dá povel ke střelbě a Komanči jsou pobiti. Gibson, který uprchl, má zálusk na bonanzu, její obránci v noci omylem zastřelí Old Deatha, který je chce varovat. Gibson také padne a Ohlert je osvobozen. Mezi obránci je i Old Deathem dlouho hledaný bratr, se kterým poté Old Shatterhand putuje k bonanze, kterou Old Death svému bratrovi přenechal. ... celý text

Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: , Toužimský & Moravec
Originální název:

Winnetou, der rote Gentleman, 1888


více info...

Přidat komentář

Tazz1
14.08.2011 5 z 5

přečteno s prvním dílem skoro na jeden zátah

pet-kyval
05.12.2010 4 z 5

[010/10] Problémem druhého dílu je ‘Petrolejový princ‘. Nevím proč, ale už jako dítě jsem k této pasáži získala neuvěřitelný odpor. Těžba ropy, doupě zloduchů, ošklivé prostředí a ten prevít, který chtěl Old Shatterhandovi sebrat jeho věrného koně jménem Hatátitlá a to za jakoukoliv cenu. Aura tohoto příběhu je temná jako dno sudu plného dehtu a nikdy si tak nezískal mé sympatie.

Kladem ovšem je to, že jsem se dozvěděla spoustu nových informací, zejména o vztazích mezi jednotlivými charaktery. Kdo je s kým spřízněn krví a mateřstvím a kdo nenávistí a pomstou. Harry se pro mě stal kamenem úrazu a je rovněž jedním z důvodů, proč se mi kniha tolik nelíbila. Nebyl mi prostě sympatický. Něco mě na něm neuvěřitelně dráždilo a vůbec bych byla daleko raději, kdyby se tam vůbec nevyskytoval.

Kniha je opět doprovázena ilustracemi pana Buriana a Old Death je nápodoben smrtce přesně toliko, koliko jeho jméno vypovídá. Vlastně mě vždycky nejvíce zajímaly rozličnosti v charakterech jednotlivých mužů s Old před jménem. Každý byl jiná a přitom každý se stal nějakým způsobem slavným hrdinou fiktivního divokého západu. Vidím na nich prostě něco neodolatelného a fascinujícího.

S každým dalším otočením strany jsem se pak těšila na další: ,,…hi, hi, hi,…“ a na poznámky o tom, kdo je a kdo není greenhorn. Je to tak prostoduché, až směšné, že mě to dostávalo do kolem.