Poslední deska
Andrew Cartmel
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/323655/mid_posledni-deska-yEO-323655.jpg
4
126
126
Vinylový detektiv série
1. díl >
Bydlí se dvěma kočkami, prvotřídním gramofonem, velkou sbírkou jazzových nahrávek a na živobytí pro sebe i obě ochočené šelmy si vydělává jako „vinylový detektiv“. Raritní gramofonové desky, o které sám nemá zájem, prodá se ziskem na internetu. Zkrátka poklidná, nevzrušivá existence… Jenomže pak u jeho dveří zaklepe tajemná Nevada, jejíž ještě tajemnější zaměstnavatel touží po raritní nahrávce z roku 1955. Historie desky je trochu zvláštní – vydavatel krátce před vydáním alba spáchal sebevraždu kvůli problémům s konkurencí a vydíráním… Ale je to snad důvod práci odmítnout, když je nabídka finančně štědrá a Nevada tak krásná? Brzy ovšem za podivných okolností umírá detektivův kamarád, znalec jazzu a majitel obchodu s deskami, následují další podezřelá úmrtí a dvojici se na paty pověsí nájemní zabijáci…První díl detektivní série od spoluautora scénáře legendárního seriálu Dr. Who.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2017 , Knižní klubOriginální název:
Written in Dead Wax, 2016
více info...
Přidat komentář
Milá oddechová knížka, která bavila číst. Jo, někdy se mi zasteskne po večerech strávených u gramofonu a opatrném vydávání desek z obalů.
Do super kvalitnej audiofilskej zostavy sa da utopit aj rocny obrat stredne velkych oceliarni. To uz potom tie hity Zlatej brany alebo Maxipes Fik musia zniet dokonale.
Mam rad, ked autor do knihy investuje svoje vedomosti z nejakeho zaujimaveho oboru. Ze z textu citit, ze o tom nieco aj vie. Za mna zberatelstvo celkovo je putave a viem to pochopit, sam zbieram a zbieral som vselico. Albumy nie, to ostalo pri par LP z mladosti a rozpravkove, humorne a podobne klasiky od Supraphonu a Opusu. A teda aj dva identicke gramofony Tesla NZC 300 myslim... Dva lebo jeden som zachranil, ked sa vyhadzovali veci z nasej firmy. Oba by potrebovali vymenit hnaci pas a prenosku.
Ku knihe sa vratme. Vravim, mam rad ked sa dozviem nieco nove zo zaujimaveho prostredia alebo tak, kludne by som cital o zivote banikov ak by to niekto napisal s hlbokym vhladom a skusenostami. Alebo o hubaroch, filatelistovi, detektivovi kucharovi, lekaroch, muzejnikoch, archeologoch, architektoch :) Posledni deska spada do podzanru "podivni zaujimavi detektivi" plus dve macky, ktore tu nie su take dolezite, ako v Braunovej serii "Kocka, ktera ..."
Zaroven Cartmel vypustil rozsahom vacsiu knihu ako je zvycajne zvykom u regulernych patracskych okrajovych serii. Trosku mam dojem, ze mal pripravene uz dva rozlicne pribehy, len neveril celkom v uspech a vydanie pokracovani, tak spojil a zjednotil o ake albumy slo, a urobil taky dvojdejstvovy vacsi kus. Cele to funguje, je to len moj skromny nicim nepodlozeny dohad. Cita sa to fajn, postavy su dobre napisane, sympaticke, aj kocicky potesili. Osobne mam macky rad, ale napr. u Braunovej som skoncil po druhom pribehu lebo skratka to nie je bohviako napisane. Toto ani nie je detektivka, Hlavna postava patra po vzacnom albume/albumoch a okolo neho podozrivo husto pravdepodobne prave kvoli tejto snahe mre podozrivo vela ludi. Inak.. teraz zistujem, ze si neviem spomenut na jeho meno. Hlavnej postavy. Jeezis, asi uz Alzheimer zacina uradovat. Inak keby okolo mna takto mreli ludia asi by som sa na posledneho chybajuceho Hurvinka radsej vykaslal :)
Vinylovy detektiv sa nakoniec rozrastol na celkom uspesnu seriu a celkom rad sa k nemu vratim.
(Cely zivot ked pisem, neviem ci sa to pise vinyl alebo vynil Jak si to niekde nepozriem, nebol by som si isty :)
Líbilo.
Plusy: Za prvé, vinilové desky, to je prostě moje mládí, i když dnes, přiznávám, mám hromadu vinilových desek v nástavbě ve skříni a rozhodně se k nim nechovám jako sběratel... Ale byly doby, kdy hudbu mi zprostředkovávala právě vinilová elpíčka, proti magnetofonovým páskům to byl neskutečný pokrok, dnes je nepochopitelné, jak těžko se dalo dostat k hudbě ze „Západu“; už to vypadá úsměvně, ale vozili jsme si je, tajně, třeba z Polska...
I když pamatuju ještě šelakové desky, rodiče měli starou sbírku písniček z Osvobozeného divadla a jako dítěti mi je přehrávali na kufříkovém gramofonu. Anebo Dobu kamennou Spejbla a Hurvínka, namluvenou ještě Josefem Skupou. Kde je těmhle deskám konec...? To by byl myslím taky dobrý sběratelský artikl...
Takže sběratelskou gramofonovou horečku chápu a detektivní zápletka spojená s honbou za jednou starou deskou a posléze celým souborem desek z padesátých let minulého století je dobrý nápad, včetně dvou částí knihy, gramofonově pojatých - První a druhé strany.
Za druhé, prostě vtipně chytře napsané, bavila jsem se, i přes ty hromady mrtvol...
Ale, a to už je malé mínus, prostě konec je překombinovaný, a i když můžu celé vyústění chápat jako součást vtipného nadhledu, který mě v knize moc bavil, přece jen mi zakončení připadalo poněkud přehnané, v závěru až cimrmanovsky úsměvné.
A připomnělo mi to, nikoliv tím sběratelským námětem, ale trochu zápletkou, tady zase na pozadí malování obrazů, výtečné Modré kladivo Rosse Macdonalda, čtené kdysi dávno (Třikrát soukromý detektiv Lew Archer.)
Ale doporučuju, oddechová kniha, jak se patří.
Jo, a pro mě ještě jedno plus! Kočičky, samozřejmě. :)
Už přesně nevím, proč jsem do toho šla, ale Poslední deska byla moje gusto. V jazzu plavu, ale oni ti hudební fandové jsou vesměs stejně postižení a tak jsem hltala pátrání po londýnských bazarech a blešácích a lamentování nad originály či fejky a takovou tu snobárnu až skoro autismus, který je ale hrozně roztomilý, protože když něco sbíráme, nechceme přece šunt a už vůbec ne, skrývá-li deska šifru. Navíc vypsaný a zasvěcený styl páně Cartmela se mi četl tak dobře, že si jdu hned sehnat druhou Vinylovou knihu.
Tuto knihu jsem objevila v Levných knihách a jelikož jsem velkou milovnicí hudby a detektivek, tak jsem si jí zakoupila a byla jsem zvědavá jaká bude. Ačkoliv gramofonové desky sbírám léta ,též vymetám antikvariáty a gramofon si u nás neodpočine, se mi sice tato kniha docela líbila, ale není to tak nějak můj šálek "melty".
Je to příjemné čtení, plné spíše informací o hudbě, ale docela jsem se v knize v těch informacích "ztrácela". Není to typická detektivka a ani se nedivím, že má tak vysoké hodnocení, není špatná, ale já mám raději klasické detektivky.
Knížka není typická detektivka, jedná se spíš o dobrodružné pátrání, ve kterém má své místo i trošku romantiky, dobrá káva, kočky a humor. Objeví se zde sice i vraždy, ale o jejich vyšetřování vůbec nejde. Hlavním tématem jsou vinyly a jazz a i když nejsem v této oblasti žádný odborník, bylo to pro mě příjemné a pohodové čtení, které mě vtáhlo do atmosféry sběratelského prostředí, charitativních obchůdku a mezi sběratelské nadšence.
Milá detektivka. Žádné velké bestiality. Naopak jen takové obyčejné pátraní po gramofonové desce, které se holt trochu zvrhlo :-) Báječně jsem si u toho odpočinula. Hlavní hrdina byl fakt sympaťák a jeho kočky zpříjemňovaly příběh. Nechyběl tam humor ani napětí. Prostředí sběratelských nadšenců bylo taky fajn. Celé mi to přišlo dost originální.
Líbilo se mi to moc. Je úplně nepodstatné, že to není seriózní detektivka! Crazy příběh, ve kterém mi byli všichni sympatičtí, hlavní postava a jeho domácí zvířectvo nejvíc, padouši v podstatě rovněž. Čtení pro pohodu. Vinyl! Jsem odkojena vinylem! I když jako maličká jsem Kašpárka poslouchala ještě ze šelaku. A zatímco ve většině rodin z mého okolí se z rozhlasu po drátě linula dechovka, mě od dětství v sobotu a neděli v sedm ráno budili Duke Ellington, Glenn Miller, Ella Fitzgerald a Satchmova trumpeta. Nenáviděla jsem to, chtělo se mi spát a otcův hudební koníček se mi jevil vrcholně otravným. V rané dospělosti jsem jazz a swing pochopila... Je v něm vždy dobrá nálada, svoboda, naděje, nostalgie, poetika i humor - jako v téhle knížce. Čtěte a užijte si tu atmosféru. Já už mám ve čtečce druhý díl.
Ač se považuji za milovnici detektivek, pohltila mě během prvních stránek hříšná myšlenka: vůbec by mi nevadilo, kdyby se celé pátrání omezilo jenom na ty desky. Sběratelství, hudba, vinyl, HUMOR, láska; to všechno mě i s těmi vraždami nakonec smířilo:-). Ne, ve skutečnosti považuji Poslední desku za výbornou knížku, bavila mě i napínala. (A připomněla mi, jak skvělý to byl pocit, když se mi povedl nějaký úlovek do sbírky.) Zřejmě je lepší číst tuhle knížku spíš pro jedinečnou atmosféru spojenou s pátráním po deskách, jež navíc provádí ohromně sympatický hlavní hrdina, než k ní primárně přistupovat jako k detektivce. Je to moje letošní „medailová“ knížka, možná se i dělí o zlatou s Caimhem McDonnellem.
Oddechovka s netradičním "prostředím" vinylových desek. Žádná velká literatura, ale mě to prostě bavilo. Koupila jsem naslepo i druhý díl (ještě než jsem tento dočetla) a nelituju, dám si nějakou mezičetbu a pak se vrhnu i na Všechny kočky...
Vinylový detektiv, milovník jazzu, sběratel starých desek a majitel dvou neodbytných koček se nechá přemluvit k tomu, aby našel jedno staré elpíčko, jazzovou raritu. Zatímco obchází staré bazary, kde se přehrabuje v krabicích s deskami a odkrývá roušku starého tajemství, množí se kolem něj podezřelá úmrtí i podivné nehody. Je to tak trošku jiná detektivka, než je v poslední době obvyklé. Autor se obešel bez zběsilé akce, nenajdete tu ani morbidně popsané vraždy, a přesto jsem dostal zábavné a napínavé čtení, které si udrželo mou pozornost až do poslední stránky. Jedinou výtku bych měl k cimrmanovsky zamotanému, těžce uvěřitelnému závěru.
Vinylový detektiv byla láska na první začtení. Netradiční, vymazlený, ideální kombinace vtipu a lehkého napětí. Libůstka!
Vcelku zapomenutelná detektivka. Plus: základní "vinylový" nápad, kočky, tu a tam humor, občas slušný dialog, možná dobrý playlist pro jazzové fanoušky (což nejsem schopná ani ochotná ověřit). Mínus (a to zásadní): ne každý, kdo použije za vlasy přitaženou zápletku, dvě ženy a podivné způsoby smrti pro padouchy, napíše kvalitní noir příběh (ta ambice je bohužel zřetelná až příliš). Druhý díl určitě ne...
Neohromilo, spíš nudilo: příliš zdlouhavé, předvídatelné, s mnoha opakováními (což autor ještě podtrhl dvěma postupně se přílepivšími krasavicemi k hrdinovi). Na mne příliš jazzu a souvisejících jmen, audio systémů a bazarů s deskami, mrtvol (předvídatelných, byť výběrových) a hodně složitého tajemství.
Kočky byly fajn, ale mluvit na ně jako Nevada (také s mnoha opakováními téhož) - komunikace zcela pod felinní úroveň...
Autor je dle informací na obálce komik, navrch evidentně znalec jazzu, ale nikoli autor detektivek. A prý ho do psaní knihy někdo hodně navedl až uvrtal, proto se nelze divit, že objektivně vzato se to všem líbit nemůže...
Není to strhující detektivka, je to vyprávění jazzového a vinylového nadšence s krimi prvky, trochou humoru, kočkami a přátely, mix, který mě bavil.
Začátek byl klopotný, spousta informací a děje, ke konci se zasekla drážka a jako by se jelo odznovu.
I tak mě čtení bavilo, a kniha mi zůstane v paměti.
A navíc jsem zjistila, že už vyšel druhý díl!
Skvělé, prostě skvělé! Takhle komplexní zážitek mi už dlouho kniha nedala. No považte: dvojitá romance, detektivní pátrání, napětí, překvapení, zvraty (ten na samotném konci byl nejlepší, že jo?), spousta nových informací o jazzu, tipy na zajímavou muziku... A dokonce vyvolala i soucit... To s nelehkým údělem audiofilů a sběratelů. Fakt to nemají snadné. Ale jsou stateční a bojují s nepřízní poškozených nahrávek, nedokonalých reprodukčních soustav a osudy cenných nosičů roztroušených po těch nejnemožnějších místech. Prostě jsem se už dlouho tak dobře nepobavil.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány jazz krimi gramofony gramofonové desky, vinyl
Autorovy další knížky
| 2017 |  Poslední deska |
| 2017 | Čarojízda |
| 2021 |  Všechny kočky milují Valerianu |
| 2018 | Noční kouzelnice |
Naprostá spokojenost. První jsem sice četl druhý díl, ale i takhle na preskacku mě obě knížky moc bavily. Aspoň mi tady došly souvislosti, jak se celá parta dala dohromady.