Violka: Román o hledání domova
Mirka Skočílková
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/469705/bmid_violka-CAu-469705.jpg
4
333
333
Marika je samostatná mladá žena, která se nechce vázat, a aby si udělala v životě pořádek, rozhodne se odletět na Nový Zéland. Její plány zhatí tragická smrt její sestry Violy a jejího manžela – Marika se najednou musí postarat o malou neteř Violku, která po smrti rodičů trpí psychickými problémy, sehnat peníze na zaplacení dluhů sestřina manžela – a hlavně neustále bojuje s Violčinou babičkou, sestřinou tchyní, která je po všech stránkách ukázková mrcha. Maričin život najednou nabere úplně jiný směr, ale přes všechny problémy ale zjišťuje, že je šťastná.... celý text
Přidat komentář
Docela milý příběh o svobodné holčině co se stává mámou na plný úvazek. Marika byla sympatická, líbilo se mi, jak si úplně nenechala dupat po hlavě, snažila se vyřešit problémy i když situace vypadala beznadějně. A její vztah s Violkou byl kouzelný.
Romantická linka byla docela klišé, ale četlo se to dobře, takže mi to ani nevadilo.
Mínus dávám za docela dost pravopisných chyb a za věty které nedávaly smysl.
Moc pěkné. Ze všech knih, které jsem od autorky přečetla, asi nejlepší. Jen mi přijde, že místy jsou některé pasáže dost podrobné a na to navazují příliš stručné. Závěr mi přišel trochu uspěchaný. Ale jinak fajn čtení, od knihy se nešlo odtrhnout.
Kniha je čtivě napsaná, jak to paní Skočílková umí. Hezký příběh, místy ale velmi zdlouhavý. Klidně bych knihu zkrátila a bylo by to fajn.
Knihu jsem měla dlouho na seznamu a měla jsem radost, že jsem na ni v knihovně narazila. Začátek byl zajímavý, ale postupně se to táhlo a táhlo. Čekala jsem větší problémy s Violkou, ale nakonec to prošlo docela hladce, což mě tedy překvapilo. Celkově je to kniha, která mě moc nezaujala, nepřekvapila. Hodnotím jako průměr a jsem ráda, že jsem knihu nekupovala.
Knížka od které jsem nic nečekala a tolik mi dala.
Příběh mě bavil, byl čtivý, plynul si svým tempem, ale nenudil ani chvilku.
Příběh malé Violky mě chytil u srdce, bylo mi líto malé holčičky, kterou osud již v útlém věku nešetřil.
Marika byla pro mě vykreslena dost nereálně a občas mi lezla na nervy tím kolik toho dokázala a stíhala (kosmetika, výchova dítěte, vedení stavební firmy a provozní podniku).
I přes pár výtek ovšem hodnotím plným počtem a doporučuji knihu i dalším.
Hezky napsané, čtivé. Čekala jsem něco úplně jiného, protivnou starší dámu, která děti nemá ráda a ke které se Violka dostane, ale bylo to něco úplně jiného. :-) I když bych malinké výhrady měla a bavily mě asi tři fakt velké hrubky, které kdosi v knize z knihovny přede mnou podtrhl a opravil, dávám pět hvězd. :-)
Knížku jsem četla v posteli při nachlazení. Moje první knížka od autorky na doporučení naší knihovnice. Skvěle napsaný příběh, který krásně plyne. Vřele doporučuju.
Kniha, která mě velmi překvapila. Podle obálky jsem čekala nějake dětské čtení. Ale dostala jsem nakonec příběh o celkem náročném životě. A o hlavní hrdice, která je opravdu hrdinka. Příběh je tak dobře napsaný, že mě chytnul za srdce a všechny ty nepříjemnosti, ale i ty milé zážitky... jsem opravdu prožívala. A tyhle knihy, kdy mě hned na začátku osloví a táhne se do až do konce mám vážně ráda!
Česká spisovatelka a krásný příběh,možná v něčem těžko uvěřitelný,na jednoho dospělého člověka a malou holčičku je událostí až moc,ale Violku jsem si zamilovala a Marice jsem fandila a obdivovala ji.A jako bonus jsem objevila,další českou autorku,kterou jsem doteď neznala.
Smutný začátek,dal by se předpokládat zajímavý příběh. Po určitou dobu ano, ale pozdéji docela předvídatelný. Na můj vkus měla kolem sebe hlavni postava velké množství kladných a ve všem kdykoli pomoci ochotných kolegů přátel a pracovníků. To se hned tak nevidí. Příběh byl zbytečně dlouhý. K autorce se asi už nevratim.
Brutálně natahovaný děj.
Ze začátku mě kniha docela bavila, ale možná to bylo tím, že jsem jí četla na dovolené u vody a velkou literaturu jsem nečekala. Za to jedna hvězda.
Ale potom dovolená skončila a já jsem se u knihy trápila další týden.
Přesně u strany 242 jsem si řekla: ať už je konec!
Polovinu zabere vyprávění a popisování činností běžného dne. Kniha mohla mít opravdu již zmíněných 242 stran a všechno by se tam vešlo. A možná by kniha měla i spád.
Sloh je prostě hrozný! Co je za větu: "Přišlo mi se podívat (Na vedlejší nástěnku ; Ke dveřím)". Tenhle paskvil se opakuje několikrát. Jednou dokonce na dvou stranách za sebou. To už jsem, přiznávám, knihou chtěla hodit o zeď.
Shoda podmětu s přísudkem? Pche! To byla tipovačka...
Tolik pravopisných chyb jsem neviděla v knize hodně dlouho. Možná nikdy...
Nechápu ta vysoká hodnocení. Opravdu ne.
Moje druhá kniha od autorky, první byla Opuštěný dům, obě krásné a těším se na další :-)
V některých komentářích zde narážím na občasnou nevěrohodnost příběhu . Já takhle u knih většinou nepřemýšlím a beru to tak , jak to je.
On sám život nám občas napíše scénář , který je zdánlivě nezvládnutelný a přesto se nám podaří překážky zdolat .
Marika to rozhodně neměla jednoduché a malá Violka už vůbec ne . Každopádně se se vším statečně popraly a pro nás čtenáře vybojovaly šťastný konec .
Za mě super oddychové čtení .
Štítky knihy
pro ženy psychologické příběhy psychická traumata sirotci ztráta blízkých ztráta matky ztráta otce opatrovnictvíAutorovy další knížky
| 2019 |  Violka: Román o hledání domova |
| 2021 | Opuštěný dům |
| 2020 | Kdo věří na zázraky |
| 2023 | Vesničanka |
| 2024 | Červená nit osudu |
Docela pěkná oddychovka. Za mě zbytečně moc roztáhlá.