Temný měsíc
John Sandford (p)
Virgil Flowers série
1. díl >
Tři vraždy v malém městečku ve státě Minnesota mají za následek, že se Virgil Flowers z Úřadu kriminálního vyšetřování ocitá ve víru událostí rozpoutaných vrahovou osobní pomstou - a ta teprve začíná dostupovat svého vrcholu. Virgil Flowers je třikrát rozvedený, na policistu má možná trochu dlouhé vlasy, a než se dal do služeb minnesotského Úřadu kriminálního vyšetřování, vystřídal během tří let několik zaměstnavatelů. Nikdy se ale nesetkal s ničím podobným: ve venkovském městečku Bluestemu kdosi spoutá ve sklepě osaměle stojícího domu jeho stárnoucího majitele, polije jej benzinem a dům zapálí. Tři týdny předtím se v Bluestemu stal obětí vraždy postarší manželský pár. Jak se ukáže, oba případy spolu souvisejí a mrtví ani zdaleka nejsou jedinými, kdo přijde o život… ... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2011 , BB artOriginální název:
Dark of the Moon, 2007
více info...
Přidat komentář
Vyšetřovatel Virgis je člověk podle mého gusta, nemá rád zbraně a nosí je jen z nutnosti, byť je vášnivý lovec a rybář. Jeho velkou devizou je jeho mozek, má správnou dedukci a pomaloučku si skládá střípky a detaily. Je odhodlaný nenechat se ovlivnit žádným člověkem a je ochotný připustit i chyby ve vlastních řadách. Z jednoho vyšetřování se stane jedno velké obrovské, kde není jen jeden zločin. Virgil postupně jde tvrdě za svým - odhalit vraha. Vraha jsem si tipla až ke konci příběhu, přesto mě ta závěrečná tečka trošku překvapila. Každopádně - Virgil si mě získal a já se budu těšit na další setkání s ním.
V této řadě není slabých knih a tato není výjimkou. Pátráme po vrahovi a tajemství leží v hluboké minulosti. Mnoho falešných stop, podezřelí jsou i mnozí hodně blízcí a vztahy jsou popsány bez barvotiskového sentimentu. Nechybí ani tvrdé přestřelky s mnoha mrtvými, takže pro čtenáře tohoto žánru je kniha svátkem, tak jako je to i u ostatních děl hlavního autora.
Říkala jsem si, že už nebudu rozečítat další série. Hlavně ne detektivní, těch už mám rozečtených dost. Ale koupila jsem si Krvavou pomstu, aniž bych tušila, že jde o druhý díl série. Tak jsem si půjčila první. Že jde o "doplňkovou" sérii k jiné sérii jsem se dozvěděla nějak během čtení Temného měsíce :D. Ale nevadí.
První co mě u této knihy napadne je nesympatický vyšetřovatel a vyšetřování celkově - Flowers si mě nedokázal nijak získat a jeho vyšetřování mě moc nebavilo. Přišlo mi, že ho něco jen tak napadlo a dělal si celkem co chtěl. Napětí a nějaké motivace číst tam bylo pomálu. Nějaká místa - spíš místečka - byla napínavá velmi, ale bylo jich vážně málo. Občas jsem ztratila přehled o postavách, nebo o tom, co se tam už stalo.
Zápletka byla docela složitá a neodhadla jsem skoro nic a můj domnělý vrah byl někdo jiný.
Krvavou pomstu přečtu a pak uvidím. Možná zkusím i Pravidla oběti. Ale jenom možná.
Celkem čtivě napsané. Pár pěkných míst, jinak spousta balastu, vcelku nuda, takové plácání sem a tam...
Měsíček. Co si pod takovým slovem představíte - usmívající se půlměsíc z kreslené pohádky nebo oranžovou léčivku? Sériového vraha asi ne. Naštěstí nám překladatel nepočeštil jméno vyšetřovatele, i tak jsem dostala zabrat při zahánění představ květinových pugétů a rozkvetlých zahrádek zalitých sluncem. Virgil Flowers, agent BCA (Úřadu kriminálního vyšetřování), byl přizván k odhalení pachatele dvojnásobné vraždy v městečku Bluestem. Zatímco detektiv se svými otázkami pendluje mezi obyvateli, svědky i podezřelými, počet obětí narůstá. A já to měla naprosto u zadele. Autorova práce s postavami sice nepostrádá šmrnc, dialogy jsou přirozené, navíc mám obtížně definovatelnou slabost pro venkovské či maloměstské prostředí, ovšem zápletka „Temného měsíce je podána nezáživně a chvílemi chaoticky. Štvalo mě umělé udržování čtenáře v nejistotě (Flowers získá klíčovou informaci, leč dozvíme se ji až při závěrečné vysvětlovačce atd.), místy nepomáhal ani překlad: kupříkladu se v našich končinách ujal výraz zástupce šerifa, nikoliv „náměstek“, a oprávněnost střelby policisty na pachatele vyšetřuje komise, neschází se kvůli toho „předsednictvo“.
Děj bych přirovnala ke sledování závodů ve sprintu v dobách, než bylo zavedeno přísné pravidlo „ulitý start = diskvalifikace“. Nejdříve dlouhé seznamování s účastníky, zatímco se rozcvičovali a dělali ksichty na kameru, potom startér zavelel k zakleknutí do bloků, závodníci rozvážně uposlechli; sotva se všichni soustředěně uhnízdili, jednomu se znelíbili hlučící diváci a zvednutím ruky start přerušil, sprinteři se zvedli, šli vzad, poskakovali, vše se opakovalo, znovu dřepli do bloků, na povel zvedli zadky, vzápětí kdosi vyběhl před výstřelem, následovalo zkoumání, kdo se pohnul první, ten dostal výstrahu v podobě červeného puntíku, celý start se opakoval, zase někdo vyrazil dřív, další puntík... a tak pořád dokola, někomu se podařilo ulít i podruhé, pustil se do vehementních protestů proti vyloučení a minuty plynuly. Po půlhodině se odehrál desetivteřinový úprk, v cíli se všichni promíchali s pořadateli, kameramany, fotografy, jinými atlety a otupělý divák už jen zmateně čuměl.
Je mi líto, pane Sandforde, od zkušeného spisovatele jsem čekala lépe ukočírované řemeslo. Ještě zkusím nakousnout sérii s Lucasem Davenportem, jestli však zanechá podobně vlažné, rozpačité dojmy, končím s Vámi.
Autor nezklamal, začátek nové série je slušný a mě nalákal k přečtení dalšího pokračování.
Temný měsíc - po první stránce jsem si myslela, že stíhaným bude Virgil Flowers, jak tam pobíhal s puškami. Omyl - byl z Úřadu kriminálního vyšetřování a podezřelými byli všichni ostatní, takže milý Virgil měl co dělat, aby vyhmátl toho pravého. Protože nejen prací je živ člověk, tak příjemným stránkám života se taky nebránil.
Některá místa knihy se mi jevila zbytečně dlouhá, hlavně když nastoupili agenti jakési americké policejní složky. Ale za přečtení stojí.
Touto knihou otevírá John Sandford novou sérii s ústřední postavou vyšetřovatele Virgila Flowerse. Ten byl evidentně stvořen již v předchozích románech, protože zde vystupuje už jako čtenářův starý známý a také Davenportův žák a podřízený. Sám Lucas Davenport se tu mihne v podobě několika telefonních rozhovorů, při nichž ho Flowers žádá o radu. Takže tolik k oproštění se od staré série.
Temný měsíc je slušně vystavěný thriller, jenž uspokojí především ty, kteří si už na styl Johna Sandforda zvykli. Tohle je přesně ten typ románu, podle něhož jedou různé Kriminálky Las Vegas, New York, Miami a jim podobné. Přímočarý děj, ve kterém zvraty prohlédnete několik stran dopředu, není zbytečně komplikovaný, nebo náročný. Hrdina je férový sympaťák, prostředí je správně maloměšťácké a vraždící psychopat jako by vypadl z vysokoškolské příručky. Výsledek mi však tak trochu připomněl parafrázi na Stepfordské paničky, kdy přes všechny ty stylové parádičky kolem nenacházím uvnitř lautr nic zajímavého.
Knihy tohoto spisovatele mám rád a pár knih ze série ,,Oběti'' mě celkem chytly ale tahle kniha byla pro mě celkem zklamání. Virgil Flowers mě moc nechytil a uvidím zda mu dám ještě šanci.
Můj první John Sandford...
a určitě ne poslední... :-) s Virgilem Flowersem si dám určitě pokračování... Za mě ano, doporučuji k přečtení...
Byla jsem docela zvědavá na knížku, která nebude součástí cyklu o obětech. Sandford opět nezklamal a knížku jsem přečetla jedním dechem, nicméně musím říct, že Lucas Davenport z obětí mi k srdci přirostl mnohem víc než Virgil Flowers.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Mise Saturn |
| 2001 | Pravidla oběti |
| 2011 | Temný měsíc |
| 2014 | Zlá krev |
| 2013 | Drsná země |
V knihovně jsem popadla Sandforda, který ležel na pultě. Ouha, on to nebyl další Lucas Davenport. Takže nová série. Ne, že by se mně to nelíbilo, ale přece jen... Virgil není Lucas. Třeba si zvyknu až zkusím další díl.