Vítězný únor 1948 a Československá strana lidová

13.05.2020

Autor knihy byl ten pravý, určený ČSL k sepsání morytátu o Vítězném únoru. Měl potřebnou kvalifikaci i pro odměnu, kterou od KSČ po slavné výhře dostal - křeslo ministra zdravotnictví. Ministr Václav Kopecký vzpomínal, že Josífek Plojharů byl vždy bezvadný parťák, který se naladil na vlnu t.zv. "Karlínských kluků". Nesnášel Pražského arcibiskupa Josefa Berana, otravoval ho katolický celibát, měl rád děvčata a holdoval alkoholu.
Prolog: V roce 1939 byl preventivně zatčen gestapem a přepraven do koncentračního tábora Buchenwald (později do Dachau). Zejména ten první si pochvaloval ve své knize Výmar-Buchenwald. (Měli tam ZOO, sokolinec, i lístek do biografu si mohl tamní obyvatel koupit, či zajít si na jídlo v kantýně. Je to možné, šéfem byl Karl Koch, který prý preferoval t.zv.táborová kápa) .
Léta po válce: Začíná kariéra pátera Plojhara, tedy ne církevní, ale připravuje se ona výnosnější-politická.
Z dokumentace o roku 1948 je patrno, že lidovci přes interní odpor uvnitř strany v únorovém finále podpořili komunisty, za což byli odměněni další existencí vedle vedoucí síly společnosti spolu se zbytkem národních socialistů a přechodem části soc.dem. do KSČ.
Páter-ministr to patřičně oslavoval : "Alkohol sice hubí národy, ale jednotlivcům neškodí" -vykládal soukmenovcům. A jako nositel tradic husitů dodával : "Na množství nehleďte! "
Arcibiskup Pražský jej suspendoval a exkomunikoval. Páterovi to nevadilo, jeho image s kolárkem byla snadno zapamatovatelná. Byl atrakcí pitek, kde zářil zejména výdržemi nad maršály z SSSR-ti ho milovali a oslovovali ho přátelsky - tovaryšč pop. Když vláda po XX.sjezdu komunistů v Moskvě rokovala o propuštění Josefa Berana z vězení, páter neměl slitování-byl kategoricky proti.
Rok 1968 : Páter se do nové vlády Černíka již nedostal. Ale má rekord -vydržel jako ministr 20 let ! Po srpnu 1968 jej lidovci alespoň zvolili čestným předsedou, ani vedoucí síla neopomenula na jeho zásluhy a zastával funkci poslance ve Federálním shromáždění.
Tradičně zván na sovětské velvyslanectví, ukončil svůj pestrý život při tamních oslavách VŘSR, v listopadu roku 1981. Věru symbolické...