Vítězové
Danielle Steel
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/226622/bmid_vitezove-c1j-226622.jpg
4
52
52
Sedmnáctiletá vynikající lyžařka Lily Thomasová usilovně trénuje s olympijským sjezdařským týmem na blížící se zimní hry. Tragická nehoda lanovky však v jediném okamžiku všechny její sny zhatí. Lilyin otec se odmítá smířit s tím, že jeho talentovaná dcera, která míří na prestižní univerzitu a aspiruje na olympijské zlato, už nebude chodit, natož lyžovat, a je ochoten pro ni udělat cokoli. Lily se v rehabilitačním sanatoriu učí žít znovu a objevuje, že i s postižením může opět sportovat. Velkou oporou je jí kamarád Teddy, který chce i přes poranění páteře a míchy vystudovat a stát se malířem. Nelítostný běh života je svedl dohromady, oba však nalézají odvahu znovu objevovat život se všemi jeho výzvami, nenechat se zlomit a přes zdánlivě nepřekonatelné překážky zvítězit.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2014 , Ikar (ČR)Originální název:
Winners, 2013
více info...
Přidat komentář
Miluju knížky od D. Stellové. Třeba k Palominu se pravidelně vracím, je moje oblíbená.
Nevěřím, že tuhle knihu napsala stejná autorka. Nesedí mi popisy scén, dialogy jsou umělé, smrt Tima ve dvou větách - tohle není ten styl, na který jsem zvyklá. Působí to na mě, jako kdyby autorka hodně spěchala, jen už aby to bylo hotové a ona si mohla na seznam přidat další dílo!
Po dlouhé době jsem sáhla po knize D. Steelové, lákal mě námět. Nechci vypisovat děj a kazit čtení ostatním čtenářům....
První půlka knihy "odsejpala", děj byl nabitý, pěkně navazoval.
Za to druhá půlka byla neuvěřitelný pel mel, dočetla jsem to jen silou vůle. Byla jsem zvědavá, jestli konec bude takový, jaký jsem čekala a ano, i tady se konal happy end.
Dala bych 3*, čtvrtou dávám za námět.
Odpočinkovka.
Asi jsem již trochu zhýčkaná severskou krimi a psychologickými romány jiných autorů, ale na mně poněkud trivální a snadno předvídatelný příběh. Třetí hvězda je za oddych a šťastný konec, který mi ženy máme rády.
Příběh jako takový špatný nebyl, mám na mysli námět, ale autorka pořád dokolečka připomíná některé detaily, tak je to takové "školácké" vypravování.
Po knize jsem sáhla kvůli lákavému ději... což je asi tak jediný, co oceňuji.
To, že bude příběh přeslazený, s tím jsem počítala, přesto jsem hned na první stránce poznala, že styl psaní vážně není pro mě. Nekonečné opakování jednotlivých scén a snaha autorky dovysvětlit i ty nejjasnější věci - to mě odradilo. Např. hned na první straně je věta: " ...před třemi roky, když jí bylo 14, získala..." Na další straně nechybí dovysvětlení, že dnes je jí 17 let, kdo by to byl řekl ?!
Na pozadí tragických událostí se příběh začal slušně vyvíjet, ale pak nastala červená knihovna s neuvěřitelným happyendem. Steelová není pro mne...
pro mě po velmi dlouhé době kniha od DS a byla skvělá! Kdyby chtělo na světě běhat víc takových statečných a silných lidí...
Po dlouhé době jsem si půjčila knihu od DS a musím říct, že to nebyla klasická romantika, ale docela příjemná kniha.
Přišlo mi to takové divné. Hrdinka se hned se vším smířila, tatíček vše zaplatil a všichni vše raz dva překonali... prostě bylo vidět, že je to takové celé dost nedomyšlené. Čekala jsem mnohem víc.
Po delší době jsem opět sáhla po Steelové a nelituji. Knížka se výborně četla, chvílemi i se slzami v očích...
Kniha úplně vybočuje z námětu ostatních knížek D.S., ale čte se celkem dobře. Zajímavý jak se hlavní hrdinka poprala se svým úrazem a nevzdala se ani jako postižená. Myslím že stojí za přečtení.
Byla to moje první kniha od této autorky a jsem moc zklamaná.Vybrala jsem si jí podle anotace.Dočetla jsem jí silou vůle.Námět je zajímavý,ale kde nic tu nic.
Bála jsem se po dlouhé době číst knihu od Steelové..Ale byla jsem příjemně překvapená.
Opět nádherná knížka,nádherné téma jak se dá z mínusu udělat ohromné plus.
Mám od této autorky všechny knihy a vždy u nového příběhu překvapí!
(SPOILER) Nerada dávam nízke hodnotenie a o to menej svetoznámym autorom, od ktorých mám málo načítané. Tuto však akosi... toho bolo nejak príliš. Prepáčte mierne rozrušený príspevok, možno som sa naň mala vyspať. Kto sa na to necíti, nech nečíta ďalej :D Ešte prvá polovica (ako píše väčšina) nejak ušla, ale potom som bojovala, bojovala a priala si nech už to skončí. Proste to nebolo absolútne uveriteľné! Lily nemá jedinú krízu, depresiu, nič, proste som prišla o nohy, okej, tak olympiáda padá, bude paralympiáda hurá (okamžite na monoski udrží rovnováhu, žiadne nácviky netreba) a tam si strihnem striebro (aspoňže nie rovno zlato, ale spolužiačka z triedy mala bronz! to chodia v Amerike všetky olympioničky do jednej školy?). Teddy ostane naveky kamoš, veď čo, že ju vytiahol z najhoršieho, príde zdravý a fešný Chris, naviac dokonalý pseudo otec rodiny a skrátka Teddy mi prišlo, že schytal ďalší na zozname odpisov, ako od rodičov, bol tam tak nejak do počtu (keďže nám autorka niekoľkokrát pripomenula, ako sa Lily premáhala za ním chodiť, keď mala po prepustení toho toľko, ale cítila povinnosť a ona je predsa povahou dokonalá celú knihu, otcovi nevytkne nič, spolužiačkam, bývalému, dokonalá snehová princezná). Prečo ho napr. nenechal veľký dobrodinec táta bývať vo svojom prerobenom dome, keď sa cítil tak osamelo a chcel pomáhať mladým ako jeho dcéra? No lebo to by bolo málo vidieť a stálo by to reálny čas a prácu, nie organizovanie iných... (Viem, o čom hovorím, ja som to totiž urobila a na rozdiel od celebrít a ich nadácií to nik neadoruje ;)) A jeho choroba, keď bol akože v ohrození života, si vyžiadala zmienku na pol strany, ale to hlavná hrdinka pri ňom sedela (!) celú noc bez dekubitov. Neváhali Craigovmu ústavu a ostatným inštitúciám, ktoré im pomáhali, pretiahnuť do nového zariadenia (na ktoré mal tata všetky financie sveta, vrátane súkromných lietadiel, a ako príhodné, zrovinka vedľa bol celý komplex prázdny a pripravený na ich projekt, to je ale náhodička) fyzioterapeuta, lekárov a nikomu to zo zmienených inštitúcií ani iným pacientom nevadilo! No a čo už vôbec som nepochopila, ako mám uveriť Jessii jej materinskú lásku, keď pre svoje uspokojenie fakt tie deti obetuje, presťahuje, ignoruje, že sú nešťastné a miesto toho, aby sa snažila s nimi hovoriť, len fňuká ostatným. Korunu tomu nasadil obrat detí, keď zbadali velikánsky nový dom s hromadou kúpelní a krbom, a to má byť príklad ako riešiť rodinnú krízu? :( Objednať hospodynku a byť matka roka... chápem, že stratila manžela, ale ak som neurochirurg, lekár, tak si proste zariadim toľko detí, koľko dokážem utiahnuť, mne prišla bezradná, akoby sa jej tam deti objavili bleskom z neba, to sa za 18 rokov nedokázala zorganizovať s varením, nákupmi, praním, len rozmrazovala pizzu? Sa asi hodne matkám dosť uľaví pri čítaní :D Nuž ale happy end sa konal. Všetci sa krásne popárovali, prijali ich na školy a lietali srdiečka. Pre mňa ale čitateľsky nelietali, lebo v reálnom živote by Lily upadla do depresie, v sanatóriu by ihneď nemali pre ňu miesto, lebo na také sú čakačky aj pol roka, tata by nemal prachy ani na prestavbu bytu a už vôbec by sa neotvorili dvere zaraz v prvej hodine sanatória s kamošom Teddy, čo všetky rany zahojí a nevadí mu ostať kamarátom (nehovoriac že nezatrpkol po odložení rodičmi a jak to, že tam mohol ostať ako v decáku a ostatní musia odísť?), pochybujem, že by reálny Walker pozval na tancovačku postihnutú spolužiačku a nie svoje dievča, a tak by sme mohli pokračovať v každej kapitole (štyridsiatnička po štyroch deťoch je dokonale štíhla a bez vrások, perfektne sexi krásavica je i druhá po liečbe rakoviny a chlapi nad 50 sú udržiavaní ako z fitka, no iste). Ja viem, že je to červená knižnica, ale predsa len... stačila tak desatina tých neuveriteľností a bolo by to akurát a krásne, takto proste... nepresvedčilo, asi nebudem autorku vyhľadávať.