Vítězství
Joseph Conrad
Román líčící neúspěšný pokus švédského podnikatele realizovat svůj soukromý život v odloučení na malém ostrově a jeho neschopnost ubránit se zlu představovanému trojicí vetřelců prchajících před zákonem.
Přidat komentář
Úvod knihy člověka trochu odrazuje od dalšího čtení, ale poté co se příběh rozjede je kniha moc pěkná. Conrad snad mohl knihu trochu zvýraznit nějakými akčnějšími scénami, pro čtenáře by to bylo trochu zajímavější, ale pak by se zase odklonil od stylizace knihy.
V příběhu je pěkně poznat jak se člověk těžko brání pomluvám a zlým lidem, co se k vám neobrátí čelem, ale čekají na chvíli kdy se nijak nemůžete bránit.
Ne tak známá kniha od Conrada, ale rozhodně jedna z jeho pěti nejlepších. Na jednom malém tichomořském ostrůvku se protnou osudy několika lidí. Postupně houstnoucí atmosféra se nakonec promění v šílenství, hrozný sen pro všechny - bouři, z které nemůže nikdo vyjít nedotčen a málokdo živý.
Kniha na svou dobu neuvěřitelně pracuje s napětím, takže vůbec nemáte pocit, že byste četli dílo staré skoro sto let. Vše se stupňuje až je vám z toho při čtení úzko. Hltal jsem ji celá dopoledne, každý odstavec a dialog. Nic mi nesmělo utéct. A když jsem ji dočetl, dlouho jsem ještě hleděl na prázdný papír za poslední tečkou, jakobych tam mohl ještě něco nalézt. Ve skutečnosti se mi znovu hlavou honil celý děj a to jak to nakonec dopadlo. Že to jinak skončit nemohlo... i když jsem si celou dobu přál, aby ano.
Pokud Srdce temnoty je podobenstvím o cestě do pekla, pak Vítězství je podobenstvím o boji dobra se zlem.
Navíc Conrad má skvělý styl, takže stoprocentní čtenářský zážitek.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2010 | Srdce temnoty |
2004 | Lord Jim |
2006 | Srdce temnoty / Na pokraji sil |
1957 | Hranice stínu |
2011 | Před očima Západu |
Místy snad trochu šroubované, ale to lze přejít. Kdybych měla knihu vyjádřit jedním slovem, tak tedy konfrontace. Postavy mají určité sebepojetí, určitý přístup k životu - a do tohoto prostoru vstupují události, jimž se nelze vyhnout. A jimiž se leccos v člověku odhaluje. Napjatost a donucení ke střetu jsou tu strašně silné. Zase jsem si musela vzpomenout na Bernanosovu větu o tom, jak jsme všichni společně svázáni hříchem - jedni aby se jím kochali, druzí aby jím trpěli.