Vláda vlčíc
Leigh Bardugo
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/480044/bmid_vlada-vlcic-KaG-480044.jpg
4
423
423
Nikolaj Lantsov série
< 2. díl
Ďalšia kniha z magického sveta gríš, ktorý ožil v seriálovom hite na Netflixe! Ravka sa pripravuje na rozhodujúcu bitku s Fjerdou, a ak chce mladý kráľ Nikolai Lantsov jej obrovskú armádu poraziť, bude potrebovať všetok svoj dôvtip a šarm – a dokonca aj monštrum vo svojom vnútri. Krajinu však sužuje aj ďalšia, oveľa temnejšia hrozba, na ktorej ani jeho nadanie robiť z nemožného možné nestačí. Generálka, Búrková čarodejnica Zoja Nazjalenská už prišla vo vojne o veľa. Zočila smrť svojho mentora a vzkriesenie najväčšieho nepriateľa, povinnosť ju však núti prijať novonadobudnutú moc a stať sa zbraňou, ktorú jej krajina potrebuje. Bez ohľadu na to, čo to bude stáť. Kým sa jej priatelia a spojenci pripravujú na osudový boj, Nina Zeniková riskuje život počas práce v utajení – priamo v srdci nepriateľskej Fjerdy. Jej túžba po pomste však môže pripraviť Ravku o šancu na slobodu a Ninu o možnosť zahojiť jej trúchliace srdce. Kráľ. Generálka. Špiónka. Spoločne musia nájsť spôsob, ako v temnote vykročiť k budúcnosti. Alebo sledovať, ako ich krajina ľahne popolom a celý svet zahalia tiene.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , Slovart (SK)Originální název:
Rule of Wolves, 2021
více info...
Přidat komentář
Chytlo mě to a nepustilo :) Kdo by tohle nemiloval :) Opět skvělé počtení. Líbí se mi styl autorky, líbí se mi provázanost všeho, líbí se mi celý Griša svět a srdce mi pláče, že ho musím opustit. Zakončení této duologie je skvělé a příběh Zoji a Nikolaje dostal krásný happyend. Tu jejich prořízlou pusu, jízlivost a chemii nejde nemilovat.
Konec nám nechal trochu pootevřená zadní vrátka k případným dalším knihám a já upřímně doufám, že se jich dočkáme. Protože my je chceme!!! :)
Bardugo ty druhé díly duologie prostě umí!
První díl je vždy trošku rozvleklý, jak se člověk musí seznámit s celou situací, 150 vedlejšími postavami a vzájemnými vztahy. Ale druhý díl už je nabitý a je to prostě jedna velká jízda.
Neumím si představit, že by člověk předtím nečetl Grišu nebo Vrány, to vůbec. A právě tím je to tak dokonalé, tenhle propracovaný svět prostě funguje na jedničku!
Nikolaj a Zoja jsou naprosto perfektní postavy a jejich věčné pošťuchovaní bylo přesně pro mě!
Ninu jsem si v tomto díle oblíbila, jako nikdy předtím. Ačkoliv jsem nejdřív úplně nefandila nové romantické lince. Nakonec si mě i ona získala. Takže spokojenost.
*mini spoiler*
Zároveň bylo milé, vidět se zase se starými postavami a (muhaha) strašně se těším na další případné knihy z Grishaverse. Protože rozjeté je to nádherně.
Nu a co se týká našeho "záporáka," tak možná nejsem tak docela normální, ale mně je ho vždycky strašně líto, taktéž je naprosto dokonalá postava, protože vše co dělá, dělá pro Ravku.
Knihu jsem četla dlouho. Nejspíš proto, že jsem se vnitřně nedokázala rozloučit s grišovským světem. Ve skrytu duše stále doufám, že se nad námi autorka smiluje a dopřeje nám další dobrodružství, protože pokud k tomu takový konec nevybízí, pak už nevím co by mělo. Nemá smysl se nijak sáhodlouze rozepisovat. Stejně bych se jen opakovala. Tenhle příběh má zkrátka všechno po čem čtenářovo srdce touží a tečka.
Svet Gríš milujem a vždy sa do neho rád vraciam. Najprv som si myslel, že dám knihe plný počet. S odstupom pár dní som zistil, že hoci som si čítanie veľmi užíval, tak ten celkový dojem bol v porovnaní so Zjazveným kráľom slabší. Asi nemá veľký význam hovoriť o štýle písania a použitom jazyku, pretože kto už sa chystá na Vládu vlčíc, tak je s nimi podrobne zoznámený z predchádzajúcich dielov. Hlavné postavy boli samozrejme úžasné ako v minulej knihe. Problém nastal na záver knihy, v Nininej dejovej linke. Prišlo mi, že autorka nevyužila potenciál jej schopností a naopak postave Hanne ich dala až príliš veľa. Ten nápad je síce vo svojej podstate dobrý, ale to prevedenie považujem za nešťastné. Záver tak na mňa pôsobil dosť neuveriteľne. Inak som s knihou veľmi spokojný a dúfam, že autorka sa do tohto sveta ešte vráti.
Jestli se mi první díl této série četl dobře, co mám pak říci o tomhle? Knihu jsem měla přečtenou za jedno odpoledne, protože jsem ji nemohla odložit. Jsou zde nové intriky, které autorka moc hezky rozvíjí, a vy jen se zatajeným dechem čtete dál, a fandíte svým oblíbencům. Tahle kniha má trošku jiný spád než ty předešlé, je zde hodně romantiky a sentimentality. Já jsem člověk, kterému to normálně nevadí, ale tady jsem si občas řekla, že by autorka nemusela být až tak hodná, viz konec knihy. Přesto ten svět naproto miluji, je skvěle napsaný, a i když se od něj autorka chce "odprostit" tak si myslím, že by si zasloužil ještě další knihy do této série. Celá atmosféra Griša světa je úžasná, a hrozně těžko se mi s ní bude loučit. Autorka má opravdu talent na psaní, takže mám v plánu se pustit do všeho, co ještě napíše. Za mě všechny Griša knihy jen a jen doporučuji.
Výborné. Bardugo mě znovu dostala svým vypravěčstvím. Vše plyne velmi rychle, vysvětluje se hromada věcí, občas se sice děj otírá o koncepty, které jsou ve fantasy trochu ošemetné, ale já to beru a chci víc.
V předchozích sériích mě Zoja moc neuhranula, měla jsem ji za padoucha, ale teď ji beru za jednu z nejlepších postav - je vtipná, je ostrá, ale pořád velmi lidská. To se dá říct vlastně o všech postavách, všem je přiřknuta jakási aura výjimečnosti a náznak dokonalosti, ale Bardugo je opřede takovým množstvím uvěřitelnosti a lidskosti, že si toho skoro nevšimnete.
"Svět se může rozpadat, a Nikolaj Lantsov bude jednou rukou přidržovat strop a druhou si smetat smítko z klopy, zatímco se bude všechno obracet v trosky."
"Nechť psi vyrazí na lov. Nebojím se smrti, neboť jsem ji nařídil."
"Zasmála se, znělo to, jako když chřestí kosti v šálku věštce, připravené se vysypat a zvěstovat jen neštěstí."
Začetla jsem se hned od začátku. Stránky jako vždy ubíhaly pod rukama. Bardugo to prostě umí. Opět se tu střídají kapitoly z pohledu více postav. Je tu Nina, s kterou mě to tentokrát bavilo více než v prvním dílu. Jen mi tam trochu nesedlo objevení její nové lásky, protože už si ji nedokážu představit s nikým jiným než s Mathiasem :-: Zoja opravdu velmi překvapila oproti tomu, jaká byla v Griše. Moc se mi líbilo kým se stala a nedovedu si představit nikoho lepšího koho mohl Juris vybrat. Nikolaj byl skvělý a vtipný jako vždy. Kapitoly s ním mě moc bavily a líbilo se mi, že nakonec dokáže vybruslit z každé situace :) V tomto dílu se objevilo i hodně postav z předchozích sérií. Největší radost mi udělala cesta do Ketterdamu :) některé postavy bych tu ale naopak znovu mít nemusela
Stále mě autorka dokáže při čtení překvapovat a opět mi zlomila srdce..
A velmi se mi líbil ten otevřený konec, protože je naděje na další knihy z tohoto světa :)
Tak asi mám málo hvězdiček na hodnocení. Zakončení série o Nikolajovi bylo famózní. Za mě nejlepší z toho co u nás od Bardugho vyšlo. Užívala jsem si tuto sérii od první věty, prvního dílu. Nikolaje jsem si oblíbila už v předchozích dílech a rozhodně mě nezklamal. Ta jeho úžasná výřečnost a drzost!! V kombinaci se Zojiným ostrým jazykem, byly jejich rozmíšky příjemným okořeněním příběhu. Zojina postava dokázala, že překážky se mají překonávat. Ne před nima zavírat dveře. Nerada bych spojlerovala, ale moje oblíbené létající zvíře z fantasy příběhů, bylo velice příjemným překvapením. Kdo ještě nečetl, neodkládejte to. Byla by škoda tuhle sérii vynechat, nebo odsouvat.
(SPOILER)
Za mňa veľmi dobre zakončená séria. Čítala som niekde, že autorka sa k sérii vracať nechce (aj keď to skončilo kadejako). Čo je škoda lebo ten svet mi bude naozaj chýbať. Ale deje postáv sa uzavreli, čiže neviem o čom by to malo byť ďalej.
Na knihe sa mi veľmi páčilo ako si Nikolaj uvedomil, že on vlastne nechce byť kráľ, on chcel bezpečie pre Ravku. A tú mohol a aj zabezpečil cez Zoju. Lebo griše by nikdy neboli naozaj slobodné, pokiaľ na tróne nebude sedieť Griša. Už v druhej knihe s Alinou to zaznelo. A podľa mna to je pravda. Takže táto dejová linka bola ukončená za mňa najlepšie ako mohlo. A Nikolaj síce nebude kráľ ale na tróne predsa len sedieť bude. No lišiak až do konca.
Čo sa týka Niny no, ako nedáva zmysel že Hanna zrazu bola krejčová lepšia než Žeňa. Ale ok nejako to spraviť museli. A opäť to čo hore, Fjerda by nikdy nezačala meniť prístup ku Grišám bez griše na tróne (dokonca dvoch ). Trošku sa neviem zmieriť so vzťahom Hanna a Nina, pretože stále s nou vidím Mathiasa (túto smrť autorke neodpustím). Ako najlepšie splniť aby bola k jeho zemi milosrdná? Staň sa jej kráľovnou. To bolo od Nini veľké gesto , že dokázala odpustiť.
No ale čo vôbec nechápem je Temnyj. Veľmi sa mi páčilo ako s nimi vybabral v tej veži potažmo s Alinou a tou stretavkou. Áno toto je Temnyj ktorý žil 500 rokov. Ale to čo z neho autoska spravila potom . Neviem, akože mal mať svedomie lebo bol v ňom Juri? Neviem, nechce sa mi veriť že po toľkých rokoch by sa pre Ravku obetoval len tak. To mi na jeho postavu akosi nesedí. (Áno stále dúfam, že to Temnyj proste výhra lebo ho autorka tak neskutočne vytvorila a Ben Barns ho tak neskutočne zahral ze az.)
Každopádne sa mi bude ťažko lúčiť z touto sériou.
(SPOILER) Doufala jsem, že pokračování této duologie bude o něco lepší než první díl a zpočátku mi to tak opravdu přišlo (což možná bylo tím, že se tam skoro neřešila zápletka s draky, nebo co to vlastně mělo být), ale nakonec byl možná ten první díl lepší. Opět bych chtěla vidět trochu víc politiky Ravky (a Fjerdy) a mnohem míň... no toho všeho okolo. Ninina zápletka, která mě v předchozím díle bavila o něco více, byla naprosto strašná a tak nějak mi přišlo, že mi k Nině prostě nesedla. Celá romantická linka mezi Ninou a Hanne, mi přišla absoultně nesmyslná. Nebo spíš uspěchaná. K Hanniným schopnostem se raději vyjadřovat nebudu. (Aneb kde k ním jako netrénovaná griša sakra přišla, protože jak stihla přetvořit dvě těla k nepoznání za tak malou chvilku, bez žádných zkušeností?) A ten konec? Radši bez komentáře. Co se týče Nikolaie a Zoyi. Tak tam jsem taky půlku nechápala, protože Nikolai se v půlce knihy najednou rozhodl, že vlastně král vůbec být nechce. (I když to byl jeho největší životní cíl.) Zoya se stala z ničeho nic drakem a shrábla všechny různý další schopnosti. (Za což byl Temnyj a dokonce i Alina kritizováni. Ale najednou je to v poho?) A pak se z ničeho nic stala královnou, protože proč ne? To že se nemůžu rozhodnout, která dějová linka byla zbytečnější, o téhle knize říká mnoho. Ale jakoby pravděpodobně vede asi Temnyj. Byla jeho dějová linka jen příležitost, aby se mohla znovu objevit Alina s Malem? Protože já fakt netuším. Chvíli to vypadalo, že se Leigh snažila o jeho nápravu, ale pak byl najednou zase strašně zlý. A já vážně nepochopila její záměr. Celá linka v Šuhanu, byla neuvěřitelně rušivá. Kaz, Jesper, Wylan a Inej byli asi to nejlepší, co se zde přihodilo, což říká hodně, vzhledem k tomu, že se objevili dohromady tak v čtyřech kapitolách. No líbilo se mi také, že se Leigh rozhodla věnovat problematice války a jak ovlivňuje lidské životy. Škoda, že to pak i hned rychle opět shrábla ze stolu. Takže hodnotím asi takhle, Leigh by udělala mnohem lépe, kdyby se rozhodla věnovat jedné dvoum dějovým linkám a né deseti najednou. Na druhou stranu plusový bod za styl psaní, protože děj jsem si vůbec neužila, ale četlo se to docela dobře.
Tohle byla skvěllá jízda. Ani nevím, kde začít. Ze začátku jsem se moc nechytala, protože jsem si minuký díl moc nepamatovala. Ale skoro hned jsem si vzpomněla. No a potom mě od té knížky nikdo nedostal.
Děj byl prostě skvělý. Líbilo se jak to autorka skvěle vymyslela. Dalo se to čekat, ale i tak to bylo překvapivé. Moc se mi líbilo, že tam byly i moment, kdy jsem si myslela, že je všechno v háji. Nejvíc nadšená jsem byla když se tam objevily moje oblíbené postavy z minulých sérií. To jsem skoro pištěla :D. Byly tam i smutné chvíle, které ale k tomu patří a myslím, že bez toho by žádná dobrá kniha nebyla. I když je pravda, že jsem měla na krajíčku.
Ovšem nejlepší byla Zoja s Nikolajem. Jejich rozhovory jsem si moc užívala. Jejich linie se mi moc líbila. Asi nejvíc z těch všech.
Konec mě překvapil. A to hodně. Podle mě to bylo skvěle vymyšlené. A k to mu ději to prostě sedlo.
Aby nebyla samá chvála tak mám jednu výtku. A to je Alexandr. Nějak jsem čekala, že tam bude víc zasahovat do děje. Ale to je jen malá výtka.
Bardugo si nechala otevřený konec. A já se teším na další díl z Griša verse. Doufám, že vyjde brzo.
Nakonec bych jen dodala, že se potvrdilo to co všichni víme a to, že Bardugo patří mezi skvělé autorky. Vymyslela originální svět a orginální děj a za to jí patří obrovský obdiv.
Výborné zakončení grišovské série, ve kterém se vrátí snad všechny postavy, které se v ní kdy mihly (ano, TAMTĚCH šest taky). V porovnání se Zjizveným králem, který trpěl několika klasickými young adult nešvary (typicky se například víc soustředil na vzdychání hlavních hrdinů po sobě navzájem než na děj), je Vláda vlků super epický počin, ve kterém vše nakonec zaklapne tam, kam má, a který znovu potvrzuje, že v žánru fantasy young/new adult dnes Bardugo jen těžko hledá konkurenci.
Hned po dočtení jsem ohodnotila 5*. Teď s odstupem pár dní musím dát o jednu hvězdu méně.
Celá kniha se veze na vlně jednoho velkého reunion všech možných postav z Griša verse. To je bezva a jako celek to působí jako taková pěkná party na rozloučenou s celým tímhle fantasy světem. Ovšem je pravda, že oproti jedničce tu potkáváme až moc hluchých míst, která prostě jen vycpávájí celý dej, který je jinak v pořádku. Sledujeme Nikolaje, Zoju, Ninu, Temnyje, postavy ze Šuhanu a tak opět dostáváme rozmanitou nálož PoVs a příběhů. Dohromady je pěkně učesané a nic mi tam neschází, snad jen právě místy přebývají hluchá místa, kde se děj vleče jako já ráno z postele.
Překvapivě, ačkoli je kniha delší než první díl, některé závěry, vyústění a rozuzlení mi připadala až moc rychlá a přehnaně optimistická. A v neposlední řadě, taky poměrně předvídatelná. Což je škoda, jelikož jsem si u Nikolaje, stejně jako u Kaze, zvykla nic nepředvídat a pak se jen divit a být překvapená.
Solidní příběh a pokud už nikdy nic z Griša verse do ruky nedostaneme, tak i velmi solidní sbohem celému univerzu.
Tohle se téměř rovnalo utrpení. Ne, že by kniha byla tak špatná nebo autorka tak hrozně psala. Jen mi to prostě přišlo hrozně dlouhé, nezáživné a úplně zbytečné. Absolutně nechápu smysl této dilogie. Proč vůbec vznikla a byla tak potřebná. Nepřineslo to žádné nové odhalení či konečné uzavření, jen mi připadalo, že šlo o spojení všech postav z předchozích knih a snahu je nacpat do jednoho příběhu. Vytahovaly se staré problémy jako Temnyj nebo válka se sousedními zeměmi Ravky. Samé komplikace.
Na knize jsem nenašla nic, co by mě pohltilo. Bohužel moc chvály nemám, je to prostě zklamání. Četla jsem ji skoro neuvěřitelných čtrnáct dní, protože mě ani nelákalo se k ní vracet. Momenty, kdy se třeba objevili svatí, nebo Juri a jeho nezvaný host, byly dost slabé. Nechápu, proč autoři musí neustále křísit staré postavy, místo toho, aby přinesli něco nového, nebo to zašmodrchat hůř než klubko nití. A na můj vkus autorka rozehrávala až moc partií, které zakončila v posledních stránkách, kdy už to působilo dost jako klišé, trapně a navíc příliš pozitivně...
Samozřejmě chápu, že někomu se to bude hodně líbit, ale já právě čekala víc. Víc akce, která mě chytne, nějaké nové silné charaktery, které potáhnou, silný příběh a ne jen dvě ohraná témata - válku (které nakonec moc nebylo) a lásku jako překážku. Největší potíž byla asi v tom, že jsem čekala, že hlavní postavou bude jen Nikolaj, jak už jsem zmínila u první knihy, a že se tím uzavře jeho kapitola po tom, co se stalo v Griši. Jenže se to spíš ještě víc zamotalo. Navíc jsem čekala nějaké velkolepé uzavření, ale podle konce je mi jasné, že zůstaly zadní vrátka a se světem Griši rozhodně není konec. Samotný závěr byl docela výsměch. Nebylo to špatné, nicméně mě to neohromilo.
2,5*
S druhou částí duologie jsem bojovala poměrně dlouho. Čekala jsem druhé Vrány a to byla chyba. Kapitoly s Tabanskými princeznami se nezáživně vlekly, kapitoly s Alexandrem byly čistě účelové a vzhledem k tomu, že pro mě bylo a je dost těžké sympatizovat s nepříjemnou Zojou, knihu táhnul vlastně jen příběh Niny. Jen s ní a s návratem Vran celá kniha zase ožila.
Přemýšlela jsem, co může za obrovský úspěch Vran a čím se Zjizvený král liší a vyšlo mi, že se Bardugo asi snažila moc; zatímco Vrány geniálně fungovaly v rámci jednoho města (s občasnými flashbacky do Fjerdy nebo Nové země), ve Zjizveném králi projdeme prakticky celou zeměkouli. Pořád se skáče z místa na místo na úkor budování té úžasné chemie mezi postavami, kterou autorka jednoznačně umí vytvořit (mít jako ústřední lovestory Nikolaje a Zoju, kteří z principu nemůžou dávat najevo svoje city, prostě nefunguje), technologický pokrok přišel tak nějak moc zhurta a jakkoli oceňuji zakomponování dalších tabuizovaných témat, Bardugo to prostě umí lépe... Jako obvykle vše hodně kompenzuje závěr, ale celkový dojem je "meh" a je mi to líto. Bardugo se vyjádřila, že už žádnou další knihu z Grishaverse nechystá a myslím, že je to moudré rozhodnutí.
(SPOILER)
Druhá kniha o Nikolajovi Lantsovovi mi přišla trochu slabší než první díl. Po konci Zjizveného krále jsem rozhodně musela přečíst Vládu vlků a dozvědět se, jak spisovatelka má v plánu rozuzlovat všechny zápletky a intriky v prvním díle a taky znovuzrození Temnyje. Asi jsem čekala od dalšího pokračování trochu moc.
Ráda jsem četla, že se zase setkáváme s našimi starými známými. Ať už to bylo setkání Temnyje s Alinou a Malem. Dokonce i naše partička z Barellu se zase objevila na scéně a nenechala si ujít příležitost něco ukrást.
Nejen, že nám spisovatelka davá nostalgii z předešlých knih, které jste snad i vy přečetli jedním dechem, ale taky nám způsobuje obrovskou bolest. Musím říct, že Davidova srmt mě zasáhla, zvlášť když to byl jeho svatební den a neubránila jsem se pár slzám.
Prozrazení Kherguudů a jisté zadotučinění vykonáno bylo, i když jsem čekala, že královna Makhi bude poražena silněji. Nikolaje a Zoju bych si možná dokázala představit spolu, i když nad tou myšlenkou pořád váhám. Bohužel Zoju si moc jako královnu představit nedokážu, ale Nikolaj musel udělat co bylo zapořebí kvůli svému původu. Nina a její tajná mise ve Fjerdě byla dobrá a byla jsem zvědavá jak Jarla Bruma, svého úhlavního nepřítele, porazí. Bohužel pak následný vztah s Hanne mě moc nenadchl a ani ten konec. Kdy se Hanne promění na koruního prince a pak spolu šťastně žijí. Já Ninu pořád vidím s Matthiasem. Temnyj, který se nám vrátil zase odešel, při hrdinském obětování, aby zase svět dal do pořádku a ochráníl ho před Vrásou a za výměnu prohlásit ho za svatého.
Kniha se hlavně točila kolem války a trochu toho politikaření. Asi to bylo to, co mi trochu ubralo na knize. Samozřejmě nehaním knihu, ale pociťovala jsem, že dynamika je trochu jiná oproti prvnímu dílu. Však konec mě taky docela zarazil. Podle toho otevřeného konce, bych snad i čekala další knihu nebo snad dokonce i novou sérii. Tak snad nás Leigh Bardugo obdaří další knihou ze světa Grishaverse.
Štítky knihy
magie intriky čarodějnictví králové nadpřirozené schopnosti fantasy bojovníci
Autorovy další knížky
| 2017 |  Šest vran |
| 2017 | Světlo a stíny |
| 2018 | Prohnilé město |
| 2019 | Zjizvený král |
| 2017 |  Bouře a vzdor |
Naprosto parádní počin, nemohl jsem se odtrhnout od čtení a upřímně doufám, že bude další série. Kniha tomu napovídá