Vláda vlčíc
Leigh Bardugo
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/480044/bmid_vlada-vlcic-KaG-480044.jpg
4
423
423
Nikolaj Lantsov série
< 2. díl
Ďalšia kniha z magického sveta gríš, ktorý ožil v seriálovom hite na Netflixe! Ravka sa pripravuje na rozhodujúcu bitku s Fjerdou, a ak chce mladý kráľ Nikolai Lantsov jej obrovskú armádu poraziť, bude potrebovať všetok svoj dôvtip a šarm – a dokonca aj monštrum vo svojom vnútri. Krajinu však sužuje aj ďalšia, oveľa temnejšia hrozba, na ktorej ani jeho nadanie robiť z nemožného možné nestačí. Generálka, Búrková čarodejnica Zoja Nazjalenská už prišla vo vojne o veľa. Zočila smrť svojho mentora a vzkriesenie najväčšieho nepriateľa, povinnosť ju však núti prijať novonadobudnutú moc a stať sa zbraňou, ktorú jej krajina potrebuje. Bez ohľadu na to, čo to bude stáť. Kým sa jej priatelia a spojenci pripravujú na osudový boj, Nina Zeniková riskuje život počas práce v utajení – priamo v srdci nepriateľskej Fjerdy. Jej túžba po pomste však môže pripraviť Ravku o šancu na slobodu a Ninu o možnosť zahojiť jej trúchliace srdce. Kráľ. Generálka. Špiónka. Spoločne musia nájsť spôsob, ako v temnote vykročiť k budúcnosti. Alebo sledovať, ako ich krajina ľahne popolom a celý svet zahalia tiene.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , Slovart (SK)Originální název:
Rule of Wolves, 2021
více info...
Přidat komentář
Druhý díl následuje plynule dění z první knihy a mě to vtáhlo asi ještě víc než první díl. Linka Niny, která mě v předešlém díle moc nebavila, mi tu přišla zajímavější než v předešlé knize a děj gradoval rychleji a svižněji. Hlavně pak posledních pár kapitol mě opravdu bavilo. A dočkala jsem se i nějakého postupu u Nikolaje a Zoji, v což jsem doufala už v jedničce. Čtivé, akční a i spousta sympatických postav (až na pár výjimek jako Rasmus a jeho poskoci), takže já jsem spokojená. Ale musím uznat, že ta industrializace se stroji mi tam taky úplně nesedla, ale dalo se nad tím přivřit oko.
Tenhle díl mě bavil mnohem víc než první. Nebyl tak zrychlený a chaotický, takže pokud váháte, jestli Vládu vlků přečíst, přečtěte si ji :)
Protože jsem první díl četla hoodně dávno, bála jsem se do knihy pustit. Obzvlášť proto, že mě tolik nebavil a četla jsem ho příšerně dlouho. Vláda vlků předčila moje očekávání. Bylo skvělé vrátit se znovu ke známým hrdinům, ačkoli spoustu postav jsem si už moc nevybavovala, takže jsem byla ráda za zmíněné klíčové momenty v textu. Ani tak jsem ale z hlavy nevydolovala kdo byla Jelizabeta nebo Juris a dost mě to štvalo.
Od začátku mě příběh vážně chytl a bavil. Jen mě štvalo, že autorka vždycky utla kapitolu v nejlepším a na pohled stejné osoby se muselo čekat, jelikož se vypravěči střídali. Ke konci už bych uvítala, kdyby kniha měla o něco méně stránek.
!SPOILER!
Jak už někdo zmiňoval, ty válečné stroje, tanky a bombardéry mi s tím prostředím nešly moc dohromady, stejně jako to, že ze sebe Temnyj dobrovolně udělal obětního beránka, jen výměnou za to, že se na něj nezapomene.
Autorka si očividně nechala otevřená vrátka, takže doufám, že se dočkáme dalšího příběhu s Kazem.
Příběh se rozjede od prvních stran a než se nadějete, je konec. Velmi povedené pokračování i zakončení, objevení postav z jiných knih dávalo naprosto smysl a bylo to celé prostě super. Hodně mě překvapil závěr Niny a jsem zvědavá, jestli se třeba dočkáme dalšího pokračování jejího příběhu. A obecně doufám, že se do Grishaverse ještě vrátíme, těch otevřených dveří je tam spousta :)
Já mám prostě slabost pro Vrány, takže mi udělalo radost setkání s Kazem atd.
Kniha mě bavila, ale přiznám se, že mi moc nesedí přeskakování z jedné postavy na druhou. Hlavně mezi Ninou a zbytkem byla vždycky dost velká mezera ve vyprávění a mě Nina bavila asi nejvíc.
Líbí se mi více než Griša i Vrany. Zoja a Nik super. I Temnyj dostal pár bodů navic. Přestože nejsem fanouškem tranzice postav cpaných do knih, tak tady mi to celkem sedělo. I když bych si pro Ninu přala něco jiného.
O vládě vlků se dá říct skoro to stejné jako o předchozí knize (Zjizvený král), snad z výjimkou toho, že tady byl rozjezd rychlejší a akce začala dřív, než v polovině knihy. Hlavní důvod, proč mě Vláda vlků příliš neoslovila je ten, že všechny postavy i události jsou pro mě velmi nepřesvědčivé. Něco jako když koukáte na film, kde hrají samí špatní herci. Král není král, generálka se vůbec nechová jako generálka, chování prakticky všech hlavních postav je dost nekonzistentní atd. Příběh je úplně zamořen různými dírami, které jsou velmi viditelné.
Spousta scén v knize nedává moc logický smysl a je na první dobrou vidět, že existují jen aby přidaly něco málo na dramatičnosti. Nepřesvědčivě působí i samotný fakt, že nějakou zemi kompletně řídí asi 4 osoby a veškerý zbrojní průmysl při přípravách na válku se zřejmě skládá z jedné "tajné laboratoře". Dále tu máme velmi proměnlivou rychlost cestování postav, nebo podivné míchání technologií. V některých scénách jsem měl pocit, že je na úrovni 18. století, v jiných létají bombardéry.
Rozvíjí se zde několik dějových linií a bohužel ta, která mi připadala nejzajímavější byla nejvíce zanedbána a měla velmi strohý a nepřesvědčivý konec. Pro cílovou skupinu je zřejmě velmi důležité, aby byla v knize romance. U některých postav ještě alespoň částečně fungovala, jinde to bylo čiré utrpení. Stejná věc se dá říct i o LGBT postavách, u některých je tahle jejich stránka zpracována smysluplně, jinde je to velmi povrchní a autorka spíše honí body za diverzitu. Ke cti knihy můžu říct, že i přes všechny zmíněné problémy byly pasáže, kdy mě bavila a četla se celkem dobře.
Trochu jsem doufal, že tenhle svět se spoustou potenciálu, který zůstal nevyužit autorka už nebude dále trápit, ale vypadá to, že ano. Bohužel ani Vláda vlků se nedokázala přiblížit podsérii o Šesti vranách. Na druhou stranu pořád jde zřejmě o lepší počin, než je původní Griša trilogie.
(SPOILER)
Bardugo stvořila další nádhernou knížku se skvělým příběhem. Do děje nám přibyly nové postavy, ale na slovíčko se dostaví i staří známí. Sledovat Zoju s Nikolajem a jejich boj za sebe i svou zem mě nikdy neomrzí. Nina jakožto agentka v utajení odvádí dobrou práci i přes všechno to rozptýlení, které jí dělá společnost. :) Nová postava Mayu nám spíš pomáhá zjistit, co dál se děje s princeznou Ehri a jak se se svojí vypečenou sestřičkou dokáže vypořádat. Návrat Temnyje v jeho nové podobě ve mě vyvolal smíšené pocity. Nemám ráda neustálé návraty záporáků, ale přimhouřila jsem očko, protože přeci jen změnil trochu strategii a ve finále člověk nikdy neví, jaký trik vytáhne z rukávu tentokrát.
Knížka je vydařená, ale přeci jen ze začátku jsem měla problém se do příběhu ponořit. Jsou místa, kde se nic moc neděje a postavy si akorát povídají nebo přemýšlí. Tanky a rakety mi do Grishaversu příliš nesedí, ale zaznamenala jsem v tom i hlubší myšlenku. Vláda vlků je důstojné (a až pohádkové) prozatimní zakončení děje, ale naštěstí autorka si nechala otevřená vrátka pro další dobrodružství. ;)
Zatím poslední z příběhů ze světa Griš je za mnou. Duologie Zjizvený král vůbec není špatná, ve spousta ohledech mě to bavilo, ale určitě nedosahuje takové kvality jako Šest vran. Přiznám se, že druhý díl série mě lehce zklamal, do světa Griš mi nějak nezapadají tanky a bombardéry, zároveň mi trvalo celkem dlouho, než jsem se do příběhu začetla. Dalo by se říct, že mi to začalo odsýpat až ve druhé části knihy
Další vizuálně nádherná kniha z úžasného světa, do kterého se budu vždycky ráda vracet. Nikolaj a Zoja jsou fajn postavy a především skvělá dvojice, jejíž popichování mě hrozně baví - ale bohužel nestačí na to, aby zachránilo mé hodnocení tohoto dílu. Celá dvojdílná série nezačala špatně, ale asi se nedokážu ubránit srovnání s Vranami, které byly prostě geniální, takže mi tady něco trochu chybělo. Nebo možná přebývalo. Příliš pohádková magie, taková trochu přeplácanost vším; zvraty, výmysly, klišé, propojováním, postavami (oceňuju snahu zatáhnout do knihy staré známé z předešlých sérií, ale působilo to na mě tak nějak uměle, přehnaně, zbytečně...)... Prostě spousta skvělých myšlenek, postav a nápadů, ale podle mě zbytečně a nepřirozeně naplácaných do jedné knihy.
(Ani Nina mi v tomto díle nesedla - a to je Vrána!)
Bardugo nezklamala, opět skvělá kniha! :) O hodně víc vyspělejší jak Griša, ale jsem za to ráda. Velmi čtivé, doporučuji všemi deseti!!
Po lehkém zklamání z prvního dílu, mi to tenhle díl vynahradil plnou měrou. Naprosto úžasné
Konec dobrý, všechno dobré. Po lehkém zklamání z prvního dílu jsem se trošku bála, kam nás Vláda vlků zavede, ale dopadlo to dobře. Velké množství vypravěčů mi vadilo už ve Zjizveném králi a tady bylo dějových linek a postav snad ještě víc. I přesto se příběh povedlo napsat poutavě a svižně, hluchých míst bylo pomálu a konec byl hezky až sluníčkově vymyšlený.
Jediné, co mi pořád vrtá hlavou, tak myšlenkové pochody Temnyje a chudák Juri, který je v tom namočený s ním. Jsem zvědavá jestli autorka využije tahle pootevřená vrátka k dalším dobrodružstvím.
V tomto díle bylo vše, co mi chybělo v předchozím..
Opět mi to ukázalo, proč miluji svět Grišů a proč považuji Bardugo za velmi dobrou spisovatelku..
Těším se na další pokračování z tohoto kouzelného a drsného světa..
Skvělá kniha
Jedna z nepovedenějších knížek od Leigh Bardugo. Miluju její styl psaní, i příběh jako samotný je dokonale promyšlený a naprosto výjimečný. Charaktery byly, přesto že byly některé už z jiných knížek od ní, skvělé, a čtenář si je hned zamiluje. I já, a to jsem docela vybíravá čtenářka. Rozhodně neváhejte, a přečtěte si ji, nebudetet toho litovat
(SPOILER)
Zjizvený král mě dost zklamal ale Vláda vlků to napravila. A i přes to, že situace kterou předchozí kniha nastavila, mě opravdu nenadchla, autorka z ní vymáčkla všechno co šlo a udělala to misterně. Zatím co Zjizvený král se snaží najít své místo mezi originální triologií a duologií Šest Vran, tak Vláda vlků je opravdu svérázná kniha a řadí se kvalitou na úroveň Šesti Vran.
Líbilo se mi poznat Shu-han a Fjerdu a vidět do pozadí jejich politiky - všechno tam do sebe zapadalo a dávalo skvěle smysl. Na chvíli jsme se zastavili do Ketterdamu a to mě potěšilo. :)
Dějová linka Niny mě nebavila ale líbilo se mi, kam její příběh autorka dotáhla. Děvče si zasloužilo trochu štěstí. ;) Za Zoyu a Nikolaje jsem upřímně ráda - hrozně jsem jim fandila a jejich scény byly opravdu pohlazení na duši. Ale to už jsem si u Bardugo všimla dřív, že jak přidje na scény mezi potencionálními budoucími partnery, vždycky cítím všechno, co mám.
Co se týče Temnyje... no... sice jsem nebyla ráda, že ho autorka zase vytáhla, ale líbilo se mi, jak jej zapracovala. Vyloženě jsem si užívala, jak trpěl se svými následovateli a vlastně je dobře, že skončil tam kde skončit, a dostal takový osud, jaký dostal. Ale i tak si myslím, že ty knihy mohly dost dobře fungovat i bez něj.
Co se mi moc líbilo, byla finální bitva. Ta mi chyběla na konci původní triologie a tady autorka konečně ukázala, že to umí. Byla moc dobře napsaná, lehce se v ní orientovalo a bylo to napínavé. Takže super.
Zjizvený král ode mě dostal jen 2 hvězdy ale Vláda vlků dostala 4. Opravdu se mi kniha moc líbila. Doufám, že se Bardugo do Grishaversa ještě někdy vrátí. Opravdu se mi vůbec nechce tohle universum opouštět... achjo...
Jo, Bardugo je čím dál lepší, našla se a svět který miluje. Střídání postav je zábavné, všechny si člověk zamiluje.
V jedné chvíli jsem se lekla, že se z ní stane druhý G.R. Martin, to když postavy začaly přibývat a příběh bobtnat ale podařilo se ho ukočírovat a dotáhnout k velkolepému závěru. Skoro jsem poskakovala nadšením. Autorka umí překvapit a vyřešit zapeklité situace nečekaným způsobem. Hlavním hrdinům už tolik nenakládá, jako Alině. Mihnou se tam snad všechny oblíbené postavy z minulých knih.
Občas mě v hlavě bleskly nějaké logické mezery fungování Gryšaverse a občas postavy věděly hned něco co neměli šanci se dozvědět ale pro hladký běh příběhu to čtenář zkousne. Rozhodně to byla zase jízda i když Vrány nepředčila.
(SPOILER)
Kdybych měla udělat žebříček mých oblíbených knih z Grishaverse, tak Vláda vlků by byla hned po knihách ze série Šesti vran, protože Kaz a jeho parta jsou prostě TOPKA a pak je Nikolaj Lantsov.
Nikolaj si získal mé srdce v knize Bouře a vzdor. Ať už jako princ Nikolaj nebo Strumhold. Je to charismatický sympaťák, který by sebevědomí mohl rozdávat. Nezavře pusu, i když jsou chvíle, kdy by měl raději mlčet.
Bylo pro mě překvapivé, že se vzdal svého nároku na trůn a předal ho Zoje. On přece vždycky toužil být králem, tak mi to trochu hlava nebrala, ale nakonec jsem ho pochopila. Jako Strumhold bude mít větší svobodu a o to mu asi šlo.
Doufám, že autorka napíše další knihy a klidně by mohla o Strumholdovi.
Celou grišovskou sérii hodnotím maximálním počtem. Opravdu od prvních tří Griš, přes knihy o Kazovi až po závěr o Nikolajovi z paměti už nikdy nevymažu. Excelentní
Štítky knihy
magie intriky čarodějnictví králové nadpřirozené schopnosti fantasy bojovníci
Autorovy další knížky
| 2017 |  Šest vran |
| 2017 | Světlo a stíny |
| 2018 | Prohnilé město |
| 2019 | Zjizvený král |
| 2017 |  Bouře a vzdor |
Co se mi ve Vládě vlků dále líbilo, byl Zojin příběh. Přiznám se, že Zoju jsem v Griše neměla úplně ráda a mé srdce si spíše získala Žeňa, ale když jsme měla možnost se plně ponořit do jejího příběhu a poznat její dětství, získala jsi mě a věděla jsem, že ona je skutečně hodna toho, co ji čeká.
Konec byl třešničkou na dortu. Ačkoliv mnoho postav nečekal hezký osud, mnoho z nich padlo, mnoho z nich truchlilo, ale nakonec vše dopadlo tak, jak mělo a myslím, že lepší uzavření příběhy jsme si nemohli přát.
Duologie o Nikolaji Lanstovovi si úplně nezískala moje srdce jako Šest vran, přesto jsem opět nebyla zklamaná a dostala jsem příběh plný napětí, zrady, nebezpečí, intrik, útrap, bolesti, ale také lásky, přátelství, magie a víry v lepší budoucnost.