Vládca sveta
Alexandr Romanovič Běljajev
Géniem zkázy ve vědeckofantastickém románě, odehrávajícím se v předválečném Německu, je vědec pracující na výzkumu mozku, který zdánlivě zanechává vědecké kariéry a přijímá místo v sekretariátě velké banky, avšak ve skutečnosti uskutečňuje zde své smělé plány na ovládnutí světa.. (SK)
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1959 , Mladé letáOriginální název:
Vlastelin mira, 1957
více info...
Přidat komentář
Běljajevův Génius zkázy mi v mnohém připomněl román Emila Vachka Pán světa. I tady je ambiciózní muž, toužící ovládnout svět, Německo jako mocenská základna a opozice, která má daleko k trpnému podřizování se. Jen tam, kde Robert Beer používá peníze a obratné politikaření, tam Běljajevův (anti)hrdina Ludvík Stirner nasazuje svůj vynález, jehož pomocí ovládá myšlenkové pochody lidí. Jeho generátor mu přičaruje bohatství, moc i lásku. Běljajev není kdovíjaký fabulátor a jeho styl psaní působí místy těžkopádně a kostrbatě. Génius zkázy je navíc zatížen ještě jedním dalším handicapem, autorovi totiž vidíte do karet už po několika prvních stránkách, a tak vás ve zbytku knihy už nečeká žádné překvapení. Plusem naopak je úspornost a naprostá linearita, takže člověk příběhem prosviští jako japonský šikanzen. Otázkou, kterou si už každý musí položit sám je, jestli ta jízda stála za to. V mém případě to bylo tak půl napůl.
Autorovy další knížky
| 1967 |  Člověk obojživelník |
| 1967 | Hlava profesora Dowella |
| 1960 | Ariel |
| 1985 | Poslední Atlantiďan / Hlava profesora Dowella |
| 1975 | Posledný človek z Atlantídy / Ostrov stroskotaných lodí |
Milovaný autor mého dětství, s jehož Géniem zkázy jsem se potkal až ve stáří. To už člověk má nějaké zkušenosti s literaturou a více vidí nedostatky. Ale přesto jsem si to rád přečetl.