Vladykova pomsta
Katarína Soyka (p)
Fantasy o pomste, ktorá zaslepuje. Ale aj o láske, ktorá by možno dokázala liečiť. Bratia v zbrani si pozreli do očí, plamienok zdieľanej nenávisti medzi nimi preskočil a rozpálil okolie. Ako na povel sa rozbehli k miestu, odkiaľ sa ešte niesla bojová vrava. Zbehli dole schodiskom, rovno do hodovnej siene. Hodovalo sa vo veľkom. Krv striekala, ľudia ručali a vrieskali. Obaja muži však zastali na poslednom schode. Váhali. Ako spoznajú, kto je nepriateľ, a kto by mohol bojovať s nimi? Ľahko! Karoliho ľudia len čo zočili vladyku, rozbehli sa mu v ústrety, na seč očividne pripravení. Sekeráš zrazil päty, prstami zovrel rukoväť svojho Pomstiteľa a sekeru nechal, nech sa mu zahniezdi v dlani. Potešila sa.... celý text
Přidat komentář
Veľmi zaujímavý Fabtasy príbeh o zrade, pomste a lásky - či už lásky k svojim spolubojnovnikom alebo k žene
Čo sa týka Fantasy sveta , veľmi sa mi páčila čarodejnica a všetky jej čary ktoré pomáhali Vladykovy dosiahnuť svoje.
Dávam 4 z toho dôvodu, že zrovna tento tým fantasy z "minulosti" veľmi neobľubujem ale autorka sa krásne vyhrala zo všetkým aby kniha dávala zmysel a tak aby čitateľ sadol a čítal .
Ďakujem Katka za možnosť prečítať si tvoju knihu a určite sa teším i na ďalšie tvoje diela.
a samozrejme ďakujem za k ohňu poskytnutú na recenziu
Fantasy o pomste, ktorá zaslepuje.
Ale aj o láske, ktorá by možno dokázala liečiť.
"Zradca zradí každého, koho viac nepotrebuje"
Úvod knihy, začína mučením - a nie len tak hocijakým, fakt som nečakala až takú spúšť :-O
Ale hneď bolo jasné, akým smerom sa bude kniha uberať, keďže je to aj v názve knihy ...
Kto môže komu veriť ?
Doba, v ktorej sa dej odohráva, nie je skôr tak pre mňa, ale našťastie, bola kniha obohatená o fantasy, takže tam už som sa našla aj ja a čarodejnica tam skvele zapadla - tá ma veľmi bavila :-)
V knihe nájdete aj dychberúce boje, s ktorými sa autorka naozaj vyhrala !
K obálke sa nejako netreba vyjadrovať, tá je úžasná a dokonca, čo je za mňa obrovským plusom, boli ilustrácie - síce by som si ich tiež vedela predstaviť aj viac, ale aj tie, čo tam boli, do knihy zapadli!
Koniec bol fantastický, pri ňom som skoro ani nedýchala ...
"Spolu dáme tomuto svetu novú nádej"
Celkovo knihu odporúčam, pretože autorka vie, ako napísať knihu, aby človeka nenudila a hlavne, aby mala hlavu a pätu !!!
Autorovy další knížky
2018 | Koleje smrti |
2012 | Lokaj |
2019 | Čas hrdinov 2 |
2015 | Rozmarná fantastika |
2012 | Sklený vrch |
Sekeráš, vladyka a panovník, který byl oklamán, jeho přátelé byli povražděni a jeho hrad vypálen. Vpřed ho žene už jen pomsta. Zabít toho, kdo to všechno způsobil. Na cestě za pomstou potkává čarodějnici Mironu. Tu zradil ten stejný muž. Navíc ji ještě zneužil a předhodil k pobavení svým mužům. Cíl je tedy jasný, nejprve zotročit a potom Karoliho zabít. Jenže to by bylo moc jednoduché. Karoliho ochraňuje mocný čaroděj Meridak. I s ním se tedy musí vypořádat.
Aby toho nebylo málo naši hrdinové se do sebe pomalu ale jistě zamilují. Čemu ale dají nakonec přednost, pomstě nebo lásce?
Prvních 30 stran knihy bylo úžasných. Velká bitva, skvělé morbidní scény a sarkastický, černý humor. Znásilnění, samá akce a napětí. I když byli scény vykresleny krutě, musela jsem se u čtení místy prostě usmívat.
Chlapa zohlo, stratil rovnováhu a zapichol sa hlavou do zeme. Tak ostal.
,,Šiesty? Si šiesty, človeče?! Ostaň šiesty!" zaprosil nahlas knieža.
Jenže pak přišlo zklamání. Putování Sekaráše a Mirony, k cíli pomsty, mne vůbec nebavilo. Vše se až moc opakovalo, a tím příběh ztrácel na čtivosti. Čarodějnici unesli, Sekeráš ji zachránil, jen kvůli tomu, aby ji následně opět unesli a on ji zachraňoval znova.
Po třetím únosu už jsem prostě byla otrávená.
Oba mi navíc připadali jako superhrdinové. I přes veškerá zranění vždy zvítězili a ještě se vyléčili. Neříkám, že léčení bylo jednoduché a nestálo Mironu kupa sil, ale ve finále vyvázli bez zranění a mohli ihned bojovat dál.
Konec byl fajn a docela nepředvídatelný. Což se mi moc líbilo.
Ale stačí dobrý začátek a dobrý konec, když zbytek je nemastný, neslaný?
Co musím vyzdvihnout jsou ale krásné ilustrace od Eriky Adamcové.
Hodnocení: ,5/5 (tedy 50%)
Věřím tomu, že kdyby se scény neopakovaly nebo se 100 stran putování vynechalo a vytvořila se z knihy spíše povídka, byla bych spokojenější.