Vlak pro děti
Viola Ardone
Těsně po druhé světové válce je jih Itálie zbídačený a na pokraji hladomoru. Právě tehdy je zorganizována speciální akce – vybrané děti z nejchudších rodin budou vlakem poslány na sever, kde se o ně postarají místní. Pro desítky dětí to znamená zásadní životní změnu. Cítí strach, nejistotu, ale možná také trochu naděje. Ovšem malý Amerigo Speranza brzy zjistí, že ještě větší výzvou, než odjet na sever a najít novou rodinu, je vrátit se zpátky na jih k té pravé. Strhující příběh o lásce nalezené na tom nejméně pravděpodobném místě i o krutých rozhodnutích, které by neměli podstoupit žádní rodiče.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno:
2020
,
Ikar (ČR)
Originální název:
Il treno dei bambini, 2019
více info...
Přidat komentář
Vyprávění malého chlapce o životě v poválečné Itálii o bídě, hladu a strádání. Nic jiného nezná a je tak spokojený. Jak se bude cítit v nové rodině, zapomene na své kořeny, na svou mámu ? Krásná a dojemná kniha, plná emocí. Doporučuji
Hodně smutné čtení.
Rok 1946, válka skončila, ale chudoba a hlad ničí obyvatele jižní Itálie. Děti mají roztrhané oblečení i boty, nemají co jíst, nechodí do školy. Amerigo se toulá po okolí bydliště a hledá staré hadry, které jeho matka čistí a opravuje.
Komunistická strana našla řešení-pošle děti z hladového jihu na bohatší sever. Zoufalí rodiče se na určitý čas vzdají svých dětí... A Amerigo zde najde dětství... Učí se hrát si, chodit do školy... a zjistí, že život nemusí být jen přežívání a že může v klidu chodit do školy a nemuset hladovět. Jaké to bude, když se vrátí zpět ke své matce na jih? Co se změní?
Pro mne jako matku hodně smutné čtení, nedokážu si to představit. Určitě doporučuji k přečtení. Jediné, co mi vadilo, byl nespisovný jazyk. Ale chápu, že když Amerigo vyrůstal v chudých poměrech, nebude mluvit spisovně. Ale to mne hodně brzdilo při čtení.
Kniha o poválečné době v Itálii a chudobě na jihu a bohatšího severu. Sdružení komunistů vypraví vlak plný dětí, které opouštějí chudý jih, aby se o ně postarali cizí rodiny na severu. Jak by řekla Maddalena: Tomu se říká So-li-da-ri-ta.
Celý příběh sledujeme z pohledu sedmiletého chlapce a v závěrečné části z pohledu padesátníka. Kniha byla velice zajímavá a působivá. Četla se mi dobře, přestože měla pachuť hořkosti.
Dostáváme se do Itálie v době po 2. světové válce. Rok 1946. Jih Itálie je hodě poznamenaný válkou a rozdíl mezi jihem a severem je značný. Komunisti uspořádají akci, při které rodiče pošlou své děti z jihu na sever, kde budou umístění do rodiny, kde se o ně postarají.
Sledujeme příběh tří dětí. Jedním z nich je Amerigo Speranza.
Kniha je rozdělena na čtyři části. Pro mě byl úvod lehce vleklý a nezáživný, ale když jsem se dostala do druhé části nemohla jsem se od knihy odtrhnout.
Příběh začne být hodně čtivý. Každá část je něčím zajímavá. Každá se věnuje jedné části z dané doby. Asi úplně nejvíce mě zasáhla poslední čtvrtá část.
Knihu hodnotím hodně pozitivně ač je vcelku smutná. Poválečnou dobu mám moc ráda. Líbí se mi, jak se s tím každý autor jinak popere.
⭐️⭐️⭐️⭐️/5
V roce 1946 sužuje jižní Itálii bída a hladomor. V té době zorganizuje komunistická strana akci pro záchranu dětí z těch nejnuznějších a nejchudších rodin. Jsou poslány vlakem na sever Itálie, kde se o ně postarají místní. Osmiletý Amerigo svou matku opravdu nerad opouští, avšak až u nové rodiny pozná, co je to opravdová rodinná láska.
Po čase je poslán zpět do svého rodného městečka. Matka štěstím nezáří a Amerigo strádá, a to nejen materiálně, ale hlavně emocionálně.
Celá situace vyústí ve strašnou zášť, jejíž dopad má vliv na všechny, kteří životem Ameriga prošli.
Vina, ten vtíravý pocit bezcennosti, však zůstává v našich srdcích déle, než bychom si byli schopni přiznat.
Dojemný, ke konci až plačtivý příběh o krutých životních osudech a rozhodnutích, kterým se milující rodiče chtějí za každou cenu vyhnout. Někdy však není možnost volby...
"Často tě má rád víc ten, kdo tě nechá jít, než ten, kdo tě drží u sebe.“
Dílo, podle mého názoru, vhodné k filmovému zpracování.
Jediná věc mi při čtení vadila, a to bylo použití nespisovného jazyka. Ale to je věcí vkusu :-). Chápu to tak, že to mělo sloužit k odlehčení vyprávění už tak těžce zkoušeného malého chlapce.
Vynikající kniha , která má co nabídnout. Pěkně vykreslené osoby očima osmiletého chlapce , který zažívá takovéto poznání. On opouští matku , která je k němu poměrně chladná a nachází na druhé straně "rodinu " milující.
Příběh působí opravdově , myšlenka pomoci chudším rodinám , byla hezky vytvořená. Taky se mohlo stát , že by děti zase až tak hezky do nových rodin přijaty nebyli. Komunismus zde byl vykreslen jako solidarita , což v očích dětí , muselo vypadat jinak než pro nás dospělé.
Kniha od Italské autorky až neuvěřitelně splnila očekávání
Moc zajímavá kniha.Očima osmiletého kluka a stejnýma očima padesátiletého muže prožíváme jeho příběh.Nejsou tam žádné velké zvraty a dramata a přesto mě hodně chytla za srdce a donutila k zamyšlení.Konec byl pro mě hodně dojemný.Za mě super.
Viola Ardone napsala výjimečnou knihu, která čtenáře štve i rmoutí. Vlak pro děti - příběh vyprávěný jednou osobou, ovšem ve dvou etapách života: očima sedmiletého chlapce a očima padesátníka. Celé je to o hledání a možná i pochopení jeho vztahu k vlastní matce, což autorka zakomponovala do mimořádně složité etapy italských dějin. Příběh se totiž začne odvíjet rok po skončení války na jihu Itálie, která je zdevastovaná boji a sklouzává na pokraj hladomoru. Rodiny z bohatšího severu země se rozhodnou pomoci chudým rodinám z jihu tím, že se na půl roku, rok i déle postarají o jejich děti. Přijmou je u sebe doma jako vlastní. Děti to zcela vykolejí z jejich dosavadních nuzných životů a mnohdy to zcela převrátí i jejich vztahy k rodičům a k domovu. Vyprávění je vcelku humorné, byť v tísnivých kulisách, nenásilné tak, jak jen děti vidí svět kolem sebe. Kontrast štěstí na severu se strastiplným protloukáním na jihu je brutální. A hlavní hrdina už se nikdy nedokáže úplně vrátit. I když je to o nalezení štěstí, vyprávění je spíše v odstínech smutku.
Kniha občas působí jak komunistická propaganda (neboť právě komunisté celou akci organizují) a čtenáře ze země s totalitní komunistickou minulostí to občas dostane na hranici hysterie, ale víme, že Itálie má v tomto ohledu dost odlišnou minulost.
Dojemná, čtivá knížka, která mě i přes svou útlost zasáhla a dovedla k přemýšlení. Italští autoři mě poslední dobou opravdu moc baví!
Příběhy vyprávěné dětskýma očima ve mně většinou dokážou vyvolat obrovskou škálu emocí a ani Vlak pro děti v tomhle ohledu nebyl výjimkou. Malý Amerigo sice vyrůstá v chudobě, ale přijde mu to naprosto normální. Přesto však nic nenamítá, když ho jeho maminka jednoho dne posadí do vlaku, který ho odveze do úplně jiného světa. Bylo úžasné sledovat, jak se takové dítě vypořádává se strachem a nejistotou, ale také s nalezenou rodičovskou láskou, která mu byla v jeho vlastním domově cizí. Z knížky je cítit taková ta dětská naivita, která se ale vytratí v okamžiku, kdy se Amerigo vrací zpět do svého rodného města.
Vlak pro děti je krásná, dojemná a citlivě napsaná knížka, která mě velmi mile překvapila především svou hloubkou. Autorka dokázala na pouhých 192 stranách obsáhnout velké časové období, a přesto jsem neměla pocit, že by mi v knížce něco chybělo, nebo že by jednotlivé události byly popisovány příliš povrchně. Snad jen jednu věc bych autorce vytkla, a to skok o spoustu let dopředu, který se odehrál ke konci knihy. Osobně by mi vůbec nevadilo dozvědět se trošku podrobněji o událostech, které tomuto skoku předcházely.
Jinak jsem s knížkou maximálně spokojená! O událostech, které se v Itálii po skončení války skutečně děly, jsem dosud vůbec nic nevěděla, takže bylo skvělé objevit další kus historie. Pokud rádi čtete historické romány, je pro vás Vlak pro děti absolutní nutnost!
Vlak pro děti je pohodová kniha, která je vyprávěna z pohledu malého chlapce. Ten už v jeho věku vycítí, že ho vlastní matka příliš v lásce nemá, resp. že nedokáže vyjádřit své city. Je to pro něj velmi těžké přijmout, obzvlášť po tom, jaký přístup zažil v nové rodině.
Milá kniha bez větších zvratů, ač to zní jako kycovite označení. Moc hezky se čte i přes smutek, ktery z toho dýchá a v závěru je dominujici.
krásna kniha... čakala som nejaký zvrat, napatie, nic z toho nebylo ale kniha ma nesklamala , príjemné čítanie
Příběh začíná těsně po druhé světové válce na jihu Itálie, kde jsou vybrány děti z nejchudších rodin a budou poslány vlakem na sever, kde se o ně postarají místní. Pro desítky dětí to znamená zásadní životní změnu, strach, nejistotu i naději. Malý Amerigo však zjistí, že větší výzva nebyla odjet, ale vrátit se.
Knížka o novém tématu, o kterém jsem nic nevěděla. Děti z chudých rodin, které z ničeho nic nasednou na vlak a jedou za „lepším“, a které se budou za rok vracet zase zpátky domů. Příběh je vyprávěn pohledem malého Ameriga, který nám vše popisuje s dětskou nevinností. Jemu připadá normální, že je chudý a že si nemůže dovolit pořídit třeba nové boty. Když se však dostane na sever, ocitá se v úplně jiném světě.
Překvapilo mě, že zhruba ve 2/3 knihy je velký časový skok a potkáme zde Ameriga v dospělosti. V poslední části knihy si tak urovnává své myšlenky a pocity. Ač jsem si myslela, že bude kniha více dějová a akčnější, nakonec se z ní stala spíše kniha „přemýšlivá“, o uvědomění si spousty věcí a souvislostí, o lásce i o odpuštění.
Zvláštní a zajímavá kniha, která určitě stojí za povšimnutí.
Pěkné, zajímavé, smutné.