Vlastní životopis
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/13030/bmid_vlastni-zivotopis-Xoz-13030.jpeg
5
339
339
V půvabně napsaném Vlastním životopise se vrací Agatha Christie ke svým kořenům, k dospívání, ke svým láskám a manželstvím, ke svým zálibám v cestovní a archeologii a ke svým odborným znalostem z medicíny a toxikologie. Její kniha je víc než životopis; je to strhující příběh života ženy, která – ač se ve svých románech tak často zabývá posledními okamžiky lidského života – dokáže mít ze života náruživé a všestranné potěšení.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 1999 , AcademiaOriginální název:
An autobiography, 1977
více info...
Přidat komentář
Úžasný životopis. Čte se sám, i když je trošku tlustší, za dva dny čtení v MHD se po něm jen zaprášilo :D Opravdu skvěle napsaný, to, že přeskakuje je jen dobře, alespoň se člověk nenudí a nahlédne opravdu do mnoha stránek nejen života A.CH., ale také období a podmínek, ve kterých žila. Skvělá knížka, kterou rozhodně všem doporučuju k přečtení! :D
Jeden z nejlepších životopisů, který jsem kdy četla. Oceňuji i obraz doby a popis způsobu života. Kniha, ke které se hodně vracím. Stačí otevřít kdekoliv a prostě si číst.
Dobře, že jsem tuto knihu četla až poté, co jsem přečetla snad všechny detektivky A.CH., protože bych si ty její napínavé příběhy tolik necenila, kdybych věděla, jak snadno, bez většího zaujetí, rozmyslu, tvůrčího trápení, leckdy jenom z "nízkých" finančních pohnutek je psala. Ve Vlastním životopisu je pozoruhodných tolik epizod a informací, že jsem nestačila zírat. Je jasné, že hodně, opravdu hodně ze svého života autorka zamlčela - ať už úmyslně, nebo ve vyšším věku zapracovala špatná paměť. Proto snad víc, než jako svědectví jejího života beru knihu jak úžasné svědectví dané doby. Některé epizody o životě a vztazích služebnictva mi připadaly jako předobraz nedávno shlédnuté TV série Panství Downton; kapitoly pojednávající o Agathiných pobytech na Blízkém východě jsou smutným dokladem toho, že tato oblast nebyla vždy životu a civilizaci nebezpečná, jako je tomu dnes, informace o struktuře anglické společnosti mezi dvěmi světovými válkami, o trapných, směšných i hodně užitečných konvencích, rodinných vztazích, postřehy z cesty kolem světa - dalo mi to opravdu hodně. Moc dobré čtení!
Ke knize jsem se dostala náhodou, když jsem ji odvážela mance z lázní a odložila ji doma. Dlouho mi tam ležela. Už jsem ji chtěla vrátit, ale nejdříve jsem nahlédla.. a bylo to. Život paní Aghaty mě pohltil. Tato kniha není jen o vzpomínkách, ale hlavně o životním optimismu, nadhledu a toleranci. Paní Aghata měla úspěch protože byla moudrá a přestože (nebo spíše také protože) nechodila do škol..
Život Agathy Christie byl velice zajímavý a já jsem ráda, že jsem si tuto knihu mohla přečíst.
Vážená paní Christie, vždy jsem si vážila Vaší práce a milovala Vaše detektivky. Po přečtení Vašeho vlastního životopisu, který jste napsala s nebývalým nadhledem, pokorou, skromností a moudrostí jste mi dala možnost pochopit mnohé z Vašeho díla, poznat Vás a mít Vás ráda nejen jako spisovatelku, ale i jako člověka. Děkuji.
Měla jsem opravdu dobrou vůli knížku přečíst, ale nepovedlo se. Tolik rozvleklosti a opakování jsem nedokázala zvládnout. Chtěla jsem se dozvědět, jak dokázala psát ty úžasné knihy, ale nezjistila jsem to. Pokud to bylo v druhé části knihy, mám smůlu.
Tak já se přiznám, že mě kniha trochu zklamala.... psáno hezky, ale na mě moc zdlouhavě... ještě na straně 100 jí bylo 6 let, na straně 200 si ještě furt hrála s obručí... těšila jsem se, že se dozvím, co jí vedlo k tak krásným námětům, nebo co na ni mělo takový vliv.... no, nevydržela jsem a knihu nedočetla....
Musím uznat, že tuhle knihu jsem četla opravdu dlouho. Nebylo to tím, že by kniha měla tolik stran, ale z důvodu, že se občas nečetla lehce. Je velmi zajímavé číst něčí vlastní životopis, napsán přímo tím člověkem. Jsou chvíle, kdy se u čtení nudíte, protože autor popisuje věci, kterým moc nerozumíte, někdy vlastně vůbec, možná i proto, že tento životopis je z jiného období, než jste vy sami. Ale dávám této knize nejlepší hodnocení, jelikož byly i chvíle, kdy jsem knihu nemohla odložit a samotný konec mě opravdu dojal. Když jsem dočetla poslední řádek epilogu, nemohla jsem uvěřit, že už je konec. Skončí se něčí život a vlastně, jako kdyby jste to prožívali vy sami. Neuvěřitelné jak něčí kniha- životopis, může ve vás tolik zanechat. Knihu doporučuji :)
Ti co zbožňují tuto Paní autorku, budou rádi za možnost nahlédnout nejen do jejího dětství, soukromí vůbec:o)..... a srovnávání s životopisem S.Kinga...každý je jedinečný a přistupuje ke psaní po svém, proto NESROVNÁVEJTE!!
Kniha se mi zdála zajímavá, protože mne zajímá autorka. A ona svůj život a sebe sama dokáže podat opravdu přitažlivě. Od toho kdy začíná vypočítávat, které věci má v životě ráda - a nejsou to věci okázalé a rádoby zajímavé, ale úplně obyčejné - jablka, východ slunce, psy, smetanu... V tom okamžiku jsem si řekla, že bych se s Agathou ráda potkala - ne jako s autorkou detektivek, ale jako s přítelkyní.
Ve své době byla pro mě docela náročná na přečtení, ale ve výsledku jsem byla nadšená.
Byla to má první kniha od Agathy a moc se mi líbila. Vlastně mě nadchla tak, že mě přivedla k jejím knížkám.(18.1.2012
26.10.2012 - vzhledem k tomu, že jsem po několika letech četla životopis znovu, musím říci, že tentokrát se mi četl těžkopádněji. Chtěla jsem si ale osvěžit některé informace, když jsem se dostala na místa z života A. Christie
Chtěl jsem se dozvědět o tom, jak tvořila knížky, ale ona vyprávěla o svých vychovatelkách, chůvách a o tom, co měli k jídlu. Lepší je King a jeho O psaní. To, co se týkalo knížek, bylo chaotické a zpřeházené. Trochu mě zklamala
Vyprávění paní Agathy, její pohled na život, plachost a další vlastnosti jsou mi velmi blízké. Uchvátilo mě právě hlavně její vyprávění o dětství a dávné době, ve které žila. Tolik kouzelné a zajímavé pro někoho, kdo už tuto dobu nemá šanci zažít. Připadalo mi, že spousta z toho se odráží v pro mě viditelné "rozvernosti" jejích detektivek, protože v jejím podání je to vždy především vyprávění o lidech.
A jak zde bylo dříve poznamenáno, že je v životopise málo o tom, jak psala (případně jak psát detektivky), mi vůbec nevadilo. Ani jsem to nečekala. A to, co autorka zmínila, mi připadá srozumitelné a pochopitelné. Myslím, že k jejímu "stylu" se nehodí vysvětlování "pravidel psaní". Zdá se mi, že to prostě "měla v sobě", jednoduše dělala to, co ji baví:-)
Kniha pro mě velmi zajímavá, pozitivní a plná radosti ze života. Těším se, že si přečtu znovu.
Tuto knihu jsem četla už několikrát a ráda se k ní vracím. Načerpám z ní tolik pozitivní energie, které se kdysi říkalo jednoduše "radost ze života". Tato dáma uměla možná lépe než psát knihy skutečně s radostí ŽÍT....a to si na ní cením ještě víc. (I když její detektivky mám také ráda). Prožít svůj život s radostí a vztyčenou hlavou, je skutečné umění. A já se to od paní Agathy ráda učím.
Jde to, ale je tam hodně stránek o dětství. Lepší je Kingův životopis, ten má grády a říz. O psaní toho A. moc neprozradila. Zajímalo by mě, jak vznikaly její knížky. A uvítala bych rady, jak psát jako ona:-))) To King čtenářům radí. Jeho nejlepší rada je: Chcete psát knížky? Tak je pište:-)))
Štítky knihy
archeologie slečna Marplová vzpomínky viktoriánská doba spisovatelé Hercule Poirot autobiografieAutorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Detektivky paní Agáty jsem v 70-tých a 80-tých letech milovala. Ale její životopis je o celé světelné roky zajímavější ...