Vlaštovka v bublině
Markéta Lukášková
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/434347/bmid_vlastovka-v-bubline-p8e-434347.png
4
913
913
Píše se rok 2045, Barbora leží v nemocnici a nemoc ji připravuje o poslední vzpomínky na minulost, lásku i rodinu. Důkazem, že skutečně žila, jsou hlavně její děti – nejistý Michal a suverénní Magda, která už stihla rozprodat matčin majetek. Díky novému léku se ale Bára pomalu vrací. Přes dvacet let vzdálené zážitky získávají jasnější kontury a současná Bára stojí před odhalením tajemství rozpadu své životní lásky.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Jak se nám bude žít za 22 let? Není to žádné scifi. Příběh na smrt nemocné Báry (babičky), která je vyléčena a zjiš´tuje, že se z nemocnice nemá kam vrátit. "Přítelkyně" Lucka jí rozbije skvělé manželství díky videomontáži. Jeden člověk a kolik zla může napáchat, je až k nevíře. Zajímavě rozkreslené charaktery syna Michala a dcery Magdy.
Zajímavé čtení, zase jiný způsob psaní, který mi perfektně sedl, prolínání dvou časových linií i výhled do budoucnosti. Určitě stojí za přečtení.
Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, kniha totiž nezačíná úplně vesele, ale naštěstí má šťastný konec.
Střídání různých časových linií je velmi povedené a postupně odhaluje motivace a charaktery jednotlivých postav.
Překvapivě (a děsivě) přesná mi přijde načrtnutá vize ne-tak vzdálené budoucnosti... ostatně, už teď se objevují hlasy, že domácí mazlíčci by měli být zlikvidováni, protože způsobují ekologickou zátěž...
Budoucnost bez psů a koček, tekoucí vody a kafe, zato s AI vykukující i ze záchodové mísy je pro mě děsivou představou, ale bohužel se zdá, že přesně tam směřujeme a ještě si u toho tleskáme.
Kniha je velmi čtivá, a za jedinou slabinu považuju linku Petr - Lucie, která se mi zdála naprosto nevěrohodná, a Petrův přístup mi vůbec neseděl na typ muže, jak byl prezentován.
Tak či tak, můžu s klidným svědomím doporučit nejen jako oddychovku, ale i jako materiál k zamyšlení o životě.
K této knize jsem se dostala díky Čtenářské výzvě 2022 a jsem za to vskutku ráda. Líbí se mi, jak je kniha poskládaná, různé časové osy. Zaujalo mě, jak paní spisovatelka popisuje svět, který má nastat ve 40. letech tohoto století. Není to veselý výhled. Snad se nesplní.
První kniha co jsem přečetla od této autorky a musím říct, že se mi četla super !!! Určitě si vyhledám i další knihy... Sice to bylo trošku sci-fi, ale možná že to tak opravdu bude.... ?
Pecka! Další skvělá kniha od mé oblíbené autorky. Navazuje na předchozí napsané knížky, proto doporučuji, číst je podle pořadí, ve kterém vyšly. Má to pak tu správnou notu. Já jsem si návaznosti všimla asi až u druhé nebo třetí knihy. Určitě si musím všechny přečíst znovu :) Jak asi bude vypadat budoucnost?
Skvělé! Moje letošní druhá knížka od autorky a ta se stává mojí další oblíbenou českou autorkou :-)
Je to moje první kniha od autorky.. Je velice čtivá, hodně odpočinková, dovolenkové čtení..
Za mě ale autorka rozvíjí mnoho myšlenek (obraz nedaleké budoucnosti, život s těžkou nemocí, více dějivých linek a mnoho vztahových peripetií..), které mi připadají ale trochu předvídatelné, trochu klišé.
Knihy Markéty Lukáškové mě vždy pohltí a nemůžu je odložit. S Vlaštovkou jsem to měla stejně, dojemný příběh.
Miloučce předvídatelný, ale přesto jsem to přečetla na jeden zátah. Čtivý a zajímavý stejně jako autorka. Už se těším na její další knihy.
První setkání s autorkou v rámci čtenářské výzvy a příjemné překvapení. Životní osudy ženy a její rodiny, odehrávající ve dvou časových rovinách nechávají nahlédnout do duší a myslí vnitřně lehce rozpolcených osobností. Střípky mozaiky se postupně skládají a kniha příjemně teče. Hezký příběh.
Od autorky jsem četla už dříve knihu Losos v kaluži. Ta se mi líbila, ale tohle bylo pro mě až překvapivě o řád lepší.
Dějové linky se střídají ve smyslu tehdy a teď, z pohledu několika postav. Autorka používá hovorovou češtinu, kterou obecně v knížkách moc nemusím, ale tady se díky tomu přirozeněji dostanete blíž k postavám příběhu.
Za mě velká spokojenost.
Dostala jsem se ke knize úplně náhodou a mile mě překvapila..už první strana mě chytla což se mi teda nestává... A líbil se mi příběh ( někdy ta budoucnost pěkně zamrazila) i styl..těším se na další a doporučuji
Moje první kniha od autorky. Hned na začátku mě překvapil styl, kterým je kniha psaná (poměrně neformálně a nespisovně), ale možná také proto mě ve výsledku příběh tolik bavil:). Moc doporučuji.
Asi jsem čekala něco víc. Takový plochý vyprávění, jako by mi vyprávěla kamarádka něčí životní příběh u kafe. Špatný to není, dobře se mi to četlo, ale zápletka nic moc.
(SPOILER)
Poslední kniha z volné trilogie a jen potvrzení, že knihy autorky budu rozhodně číst dál. Její styl psaní mi naprosto sedí.
V této knize se vrátila do hlavní role Bára z Lososa z kaluže, ale jako vedlejší postava tu nechyběla ani Tereza z Pandy v nesnázích. Toto propojení všech postav mě bavilo. Podobně jako v předchozích dvou knihách tu byl náhled ze dvou stran. Konkrétně na minulost (naši současnost) a budoucnost. Autorka si zahrála na věštkyni a zkusila odhadnout, jak naše budoucnost bude vypadat. Musím říct, že u určitých věcích bych se nedivila, kdyby se trefila. Nebo by nebylo špatné, kdyby se trefila. Rozhodně taková hodně rychlé adopce by byla ku prospěchu všem. Rodičům, kteří marně čekají na dítě a dětem, které nechtějí dospělým říkat jen teto a strejdo.
Kromě dvou časových rovin tu hlavní hrdinkou nebyla jen Bára, ale i její děti Magda a Michal, které měla s Petrem, se kterým se seznámila na konci Lososa.
Nejdřív bych začala asi krátkým komentářem k dětem. Magda mě ze začátku hrozně štvala (asi podobně jako její maminka v Lososovi), ale co se jí narodila Milinka (pojmenování po prababičce, super) tak se změnila a hrozně jí slušel ten závěr, že přece může být šťastná i bez chlapa. U Kláry jsem popravdě návrat k Pavlovi čekala.
Michal byl na začátku zase takový ňouma, co se nechává sekýrovat jak od sestry, tak od své holky Niny, ale po Mikaelově adopci jako kdyby se z něj konečně stal chlap. Sice to pořád byl takový ten typický ajťák, co není do života moc praktickej, ale to, že měl Mikaela u sebe a že se ho pak musel zase vzdát, ho hodně posílilo. A vlastně sám nezůstal, měl pak Ninu, se kterou si to taky jen díky Mikaelovi všechno vysvětlili.
A nyní komentář k Báře. U ní byla nakousnuto vážné téma Parkinsonovy choroby, ale v této blízké budoucnosti se stal zázrak a Bára se vyléčila. A mohla si tak znovu vzpomínat na svůj život s Petrem a na komplikace, kterém jim způsobila jakási Lucie, se kterou se seznámila na předporodním kurzu. Musím říct, že Báru ani Petra nechápu, že tolik let dokázali tajit, co je trápí. Bára to, že si myslí, že jí je nevěrný a Petr to, že ho tolik let pronásleduje psychopatka Lucie. Čím déle něco člověk tají, tím hůř přece ten druhý věří nějakému vysvětlování. A lhát tolik let, když se vlastně Petr ničím neprovinil, to nevěřím, že nikdy nebyla příležitost si to vyříkat.
Konec byl podobný jako u Lososa, asi aby si čtenář ten happyend domyslel. I když třeba já bych si ho ráda přečetla. Takže za to jedna hvězda dolů, ale i za chyby ohledně věků postav. Jakože třeba Magda byla v pubertě jak v roce 2033, tak v roce 2040. A myslím, že tam to bylo více.
Losos v kaluži se mi líbil tak moc, že jsem hned sáhla po Pandě v nesnázích, ta byla trošku depresivnější, silný krásně napsaný příběh, ale Losos se mi stále líbil víc. Po přečtení Pandy jsem ihned sáhla po Vlaštovce v bublině, příběh, který spojil obě předchozí knihy dohromady. Nemohla jsem se odtrhnout. Knihy jsem přečetla během několika dní. Styl psaní, příběhy, životní peripetie, psychika.. Všechno mi sedí. Knihy se čtou samy.
Taková lepší oddychovka. Je to má první kniha od Markéty Lukáškové a zezačátku jsem byla trochu zklamaná, nemohla jsem se začíst a byla jsem přesvědčená, že nic dalšího od autorky číst nebudu. Názor jsem změnila až někde za polovinou, kdy mě začalo zajímat, jak to celé dopadne. Kniha mě sice nenadchla, ale jako lehká oddychovka je vlastně ideální.
Štítky knihy
budoucnost tajemství rodinné vztahy těhotenství ztráta paměti, amnézie české sci-fi sourozenecké vztahyAutorovy další knížky
| 2017 |  Losos v kaluži |
| 2018 |  Panda v nesnázích |
| 2021 | Majonéza k snídani |
| 2020 | Vlaštovka v bublině |
| 2019 | InTyMně |
Dávám plný počet! Po dlouhé době mě zase nějaká knížka dostala! (A hrozně mě překvapují zdejší negativní komentáře a hodnocení, holt máme asi opravdu každý jiný vkus :)
Příběh vyprávěný ve dvou časových linkách ("minulost", i když pro nás spíš současnost) a ne až tak daleká budoucnost vyprávěná z pohledu hlavní hrdinky a jejich dětí. Kniha byla čtivá, ale ne povrchní, šla myšlenkami postav do hloubky, neklouzala jen po povrchu, jako většina knížek poslední dobou. Jaké to je, když člověk dostane v životě druhou šanci?
Líbilo se mi, jakým způsobem byla v knize vykreslená budoucnost, ne přehnaně růžově ani apokalypticky, zkrátka uvěřitelně a tak trochu depresivně (recepční Kara nemá chybu :D)
Od autorky jsem před pár měsíci četla Majonézu k snídani a byla jsem dost zklamaná, takže k Vlaštovce jsem přistupovala mírně skepticky a ona takováhle paráda. To snad ani nepsala stejná autorka :)