Nechtěli jsme na moře
Arthur Ransome
https://www.databazeknih.cz/img/books/73_/73592/bmid_vlastovky-a-amazonky-nechteli-jsme--QZH-73592.jpg
5
197
197
Vlaštovky a Amazonky série
< 7. díl >
Vlaštovky se o prázdninách setkávají s mladým námořníkem Jimem a na jeho plachetnici Skřítek chystají plavbu po řece. Shodou nešťastných okolností je ale Skřítek jen s dětmi na palubě odnesen proudem z přístavu a ocitá se v mlze a větrné bouři na volném moři. Nejstarší chlapec John s vědomím odpovědnosti za životy svým mladších sourozenců se v obavě před nebezpečnými mělčinami při pobřeží vydává se Skřítkem na volné moře a děti tak čeká napínavá cesta z Anglie přes Severní moře do Holandska..... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1999 , Albatros (ČR)Originální název:
We Didn't Mean to Go to Sea, 1937
více info...
Přidat komentář
Moje nejoblíbenější Ransomova kniha. Z celé série je nejpůsobivější a jediná, která popisuje opravdové dobrodružství, kdy jsou děti vystaveny skutečnému nebezpečí a nejedná se pouze o hru.
Další z mých oblíbených knih Arthura Ransomea. Stejně jako ty předchozí, jsem ji přečetla už poněkolikáté. Tentokrát se v ní setkáme jen s Vlaštovkami, jejich maminkou, a poprvé s jejich čtyřletou sestřičkou Bridget. Všichni přijeli na východní pobřeží Anglie, kde se mají setkat s tatínkem, který se vrací z Číny.
John, Zuzana, Titty a Roger se náhodně seznámí s mladým Jimem, který se docela sám vrací na své lodi z noční plavby. Stanou se přáteli a Jim je pozve na jeho loď, a po setkání s jejich maminkou a jejím dovolením, se vydávají na dvoudenní plavbu po řece. Slíbí mamince, že za dva dny budou zpátky, aby nepromeškali příjezd tatínka.
Svůj slib nedokážou splnit. Stane se řada událostí a neočekávaných situací, kdy jsou sami, bez jejich přítele a kapitána Jima, v mlze odneseni na širé moře. Jak si s touto situací poradí?
Kniha je velmi napínavá, od samého začátku zajímavá až do konce.
Zajímavá kniha pro děti, která zároveň zprostředkovává dětským čtenářům jakési základní vzdělání v oboru jachtaření a zásady "dobré námořnické praxe".
U vydání z roku 2021 velmi oceňuji originálu věrnější překlad díla i doslov z klávesnice odborníka.
Ransemovka Nechtěli jsme na moře mně roky chyběla v knihovně. Asi jsem ji i záviděla kamarádce, která mi ji několikrát půjčila. Pak, už jako vdaná, jsem ji ulovila v antíku. Ještě dneska cítím tu radost z úlovku. Teď si říkám, že je možná dokonce nejlepší ze série o Vlaštovkách. Tehdy v dětství tím nejlepším byl Boj o ostrov. Byl totiž první, který jsem četla a byl to úžasný objev. A což to jméno autora. Když se vyslovilo (pravděpodobně špatně), bylo to jako hudba. A napsané bylo také krásné.
Naše děti si vztah k ransemovkám nevytvořili, možná proto, že jsem jim je pořád doporučovala. Tak teď se zdá, že s vnoučaty budu úspěšnější. Hlavně musím nenápadně.
Knihu jsem náhodou objevila ve školní knihovně. Když jsem ji doma otevřela, zcela mne pohltila. A raketově vyletěla na první místo mezi mými oblíbenými tituly. Hned jsem se začala pídit po dalších dílech, hledat na mapě, kde se dej odehrává a dokonce se i učit anglicky . Za to jsem Ransomovi nejvděčnější. Ovšem to bylo hodne dávno. Samozřejmě jsem četla starší vydání, které mělo krásné černobílé obrázky a John byl John nikoli Jan. Po letech jsem ty staré díly začala shánět po bazarech. Dnes musím uznat, ze nechápu, co mne tenkrát na nich tak učarovalo. Knihy zůstanou natrvalo v me knihovně jako krásná vzpomínka na knižní dětství.
Maličko odlišná Ransomovka. Vystupují zde „pouze“ Vlaštovky a prakticky celý děj se odehrává (jak napovídá název) na moři. Přesto se u knihy nikdy ani chvíli nenudím. Trochu mi občas leze na nervy Zuzanino vyšilování, ale určitě přispívá k zvýšení napětí. A i když čtu knihu po X – té, vždycky jsem na konci tak nějak příjemně dojatý. Doporučuji.
Velmi uspokojivé.
Ach, mít tak trochu povědomí o lodích a plachtění. Takhle je pro mě popis jakékoliv akce jen španělskou vesnicí. Suchozemec si ani neumí představit, jakému herkulovskému úkolu se děti Walkerovi postavily, když vypluly v mlze, noci a dešti na moře.
Další z mých milovaných ransomovek, opět napínavá, dobrodružná a vůbec nevadí, že už dávno nejsem dítě.Kdo jednou nasedne na některou z lodí, které Ransome stvořil, nechce přirazit ke břehu...
Návrat k dětství, návrat k Vlaštovkám a tentokrát od jezera na moře :-) I přesto, že můj věk od dětství poskočil, i mé srdce poskočilo, protože Ransome je prostě Ransome, čte se báječně, člověk si nastuduje kapku z jachtingu a ilustrace v knize jsou také krásné.
Ransomovky mám všechny z edice Střelka a vůbec mi to nevadí, že jsou děti John, Titty, Roger, Peggy... A jsem ráda, že Nancy je Nancy a ne Vlasta, jak někde někdo píše! Spíš mě překvapuje, že přechýlená do češtiny je Zuzana a Dorotka, ale zásadně to nevadí. Tento díl, z mých v pořadí čtení čtvrtý (a vůbec nevadí, že některé mezitím nemám), se mi dostal do ruky až v dospělosti. Oceňuju na něm hlavně to, že se konečně pořádně projevily emoce u Johna a Zuzany, kteří v pro mě předchozích (Boj, Trosečníci a Zamrzlá loď) byli prezentováni jen jako velmi svědomití, moudří, spolehliví. Zde je Zuzana taky trochu jako normální dospívající holka, ne jako malá dospělá, má strach, je jí zle, není jen vážná, dokáže plakat pod vlivem emocí... John si dělá i starosti, stydí se! Na úkor těchto dvou jsou upozadění Titty s Rogerem, ale vůbec to nevadí, mají svůj prostor v jiných knížkách.
Velmi napínavý příběh o dobrodružství malých dětí, které se ocitnou samy na moři. Kdo má rád knihy od Arthura Ransome bude velmi spokojený s tímto pokračováním :-)
Jedna z mých nejoblíbenějších Ransomeovek. Tady bych autorovi i odpustil, že tu chybí Nancy, Peggy a Dick s Dorotkou :-).
Moje zatím nejoblíbenější ransomovka. Ale je to už dost let, co jsem jí četl, nevím, zda se k ní chci vrátit - nerad sám sobě beru iluze...
Ve starším vydání se Skřítek jmenuje Hastrman, Jan je John.... Nevím, jestli jsou i další změny jmen u ostatních? Každopádně je to klasika mého dětství, spolu s ostatními knihami ze série.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1959 |  Boj o ostrov |
| 1988 | Trosečníci z Vlaštovky |
| 1958 | Zamrzlá loď kapitána Flinta |
| 1964 | Holubí pošta |
| 1961 | Petr Kachna |
Po mnoha letech jsem se vrátil ke svému oblíbenému autorovi z dětství a byl jsem moc spokojen. Prázdninový dobrodružný příběh je sice určen jiné věkové kategorii, přesto však nezklamal. Takže hodnotím všemi hvězdami.