Vlažní a váhaví: Kapitoly o ekologickém luxusu
Hana Librová
Známá socioložka od úspěšné knihy Pestří a zelení, vydané před deseti lety, pokročila výrazně kupředu. Shrnuto do jedné věty, lze říci: Něco je lepší nežli nic. Fundamentální „zelené“ postoje nejsou autorce, pro jejich neproduktivitu, blízké. Kniha je mimořádně inspirativní nejen pro ekology, ale pro každého z nás.
Přidat komentář
Kniha vás nutí zamyslet se nad každodenním životem a jeho důsledky, často spíše vyvolá zmatení a nové otázky než odpovědi, což může být v některých situacích depresivní, ale asi je dobře, že nutí člověka přemýšlet o jeho dopadu na životní prostředí a okolí.
Vzhledem k tomu, že tři „Pestří a zelení“ jsou mí kamarádi, a vzhledem k tomu, že se možná po letech chystá další díl této sociologické studie, nakoukl jsem do knihy a nakonec ji také přečetl.
Je úžasné, jak nejednoznačně vše vyznívá, jak na každý argument má Hana Librová i protiargument, pobavilo mě to, inspirovalo a v některých věcech potvrdilo mé dilema. Je v tom cítit velká poctivost a pokora před tématem.
Pokud vás tu a tam napadne otázka jaký má vlastně váš život a život vašich blízkých vliv na prostředí, ve kterém žijete, či se vaše myšlenky dokonce rozlétnou i trochu globálněji – doporučuji k přečtení.
Po výborných Pestří a zelení, kterou jsem četl ještě jako student, Librová dál uvažuje o životnim stylu a hodnotách, které nám mohou pomoci přežít. Co je to vlastně luxus? Nemít třeba automobil?
Štítky knihy
ekologie civilizace životní styl společnost
Autorovy další knížky
1994 | Pestří a zelení. Kapitoly o dobrovolné skromnosti |
2003 | Vlažní a váhaví: Kapitoly o ekologickém luxusu |
2017 | Věrní a rozumní: kapitoly o ekologické zpozdilosti |
1988 | Láska ke krajině? |
2006 | Člověk a les |
Kniha nabitá informacemi, myšlenkami, názory a citáty moudrých. Přepadá mě beznaděj, ale aspoň něco se dělat dá, když ne pro záchranu všeho, tak aspoň pro můj vlastní dobrý (nebo lepší) pocit. Autorčin záběr je široký, kniha láká k tomu, aby si čtenář podtrhával nebo vypisoval. Bylo to většinou srozumitelné, ale přiznám se, že také náročné čtení - občas jsem se musela vracet nebo nutit k soustředění. Ale dobře popisuje věci známé, z jiného pohledu (bourá ideály), které se týkají každého z nás.
Potěšila mne chválou pěšího putování známou krajinou a jejího pozorování v různých ročních obdobích (to znám, to mě baví) - tak aspoň nějaké povzbuzení... a ničemu to neškodí.