Poslední pramen
Kerstin Ekman
Ve světě zuří válka. Nevyhýbá se ani obyvatelům vesnice Černá Voda, ležící v drsném a chladném prostředí severských hor. A právě Černá Voda je místem, kde se prolínají osudy hlavních hrdinů románu. Mladé ženy Myrten, odjíždějící do Stockholmu s tajemstvím, o němž neví ani její nejbližší. Kristin, Myrteniny milované nevlastní sestry, které uštědřila válka krutou ránu, přesto nadále zůstává silnou osobností. Do vesnice přijíždí i charizmatický malíř Elis, pro místní obyvatele zůstává však záhadou. Kdo ve skutečnosti je tento tajemný cizinec? A podaří se mu i nadále skrývat svou minulost?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2017 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Vargskinnet: Sista rompan
více info...
Přidat komentář
Je to kniha, která vyžaduje soustředění a asi i nějakou životní zkušenost, protože poměrně přesně odráží takový ten pocit "jak se to stalo, že je mi najednou padesát, a jsem nebo nejsem jiná než ve dvaceti?" Postavy doprovázíme po určité úseky života, pak je opustíme a potkáme je po letech, přičemž o spoustě událostí se dozvíme jen okrajově. Přesto mají postavy logický vývoj. Podobné to je i s místy, vracíme se stále na ta samá, ale nic není stejné... Je to nesentimentální, místy tvrdé a mně se to moc líbilo, i když to asi opravdu není kniha pro každého.
První díl se mi líbil více,příliš zdlouhavé,popisné.Nevím jestli dám šanci i třetímu dílu.
Pomalý nástup, ale po něm nastává krásná jízda plná neromantizovaných pohledů do krajiny i těžkého života v odlehlém kraji severního Švédska. Nastínění problémů Sámů, jejich vykořenění z navyklého způsobu života, ztracenost a nepochopenost i nepochopitelnost z hlediska místních obyvatel je podána bez pozlátek a s velkou znalostí lidských povah i vesnických podmínek. Čtení je to těžké, melancholické a velmi naplňující.
Pro mě naprostý zklamání. Jak píše Veronika, mělo by to mít polovinu stran a ten styl psaní... Totální chaos. V životě jsem nenarazila na knihu, ve které by se hůř orientovalo.
U hodnocení jsem se rozhodovala, zda dát dvě nebo tři hvězdičky. Dala jsem nakonec tři hlavně proto, že to samozřejmě není jen příběhem či knihou, ale také mnou. Možná by se mi román líbil víc, kdyby byl psaný jiným stylem a měl o polovinu méně stran, než má nyní.... více v mojí recenzi zde.
Moc se mi to líbilo a asi i víc než Vlčí kůže.Už jsem hlavní hrdiny znala,takže to bylo setkání se starými známými.
Jsem zvědavá na poslední díl.