Stírací losy přehled
Kerstin Ekman
Ingefrid vyráží do malé vsi jménem Černá Voda, která leží u temného jezera obklopena nekonečnými lesy. Musí zde vyřídit dědictví po matce Myrten, kterou nikdy nepoznala, neboť ji vychovávali pěstouni. Na čas přijímá místo zdejší farářky a pouští se do pátrání po matčině i své vlastní minulosti. Do ruky se jí díky Myrtenině ošetřovatelce Risten dostává pár starých dopisů i zažloutlých fotografií, a na světlo světa tak vyplouvají dávno zasuté události, tajemství, bolestivé ztráty…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2017 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Skraplotter, 2003
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Stírací losy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (12)
Zase moc pěkné.Krásná severská trilogie,která asi není úplně pro všechny čtenáře.
Ale mě se stejně nejvíc líbila dvojka-Poslední pramen.
Nádhera! Oproti druhému dílu, který se mi nečetl snadno, mě tento závěrečný díl trilogie nadchl.
Třetím dílem se mi vše z předchozích dvou knih konečně propojilo, občas jsem musela nakouknout i do nich a pak jsem se začetla více než při jejich prvním čtení, protože jsem se nyní více orientovala.
Okouzlil mě intimní popis duchovní cesty hlavní hrdinky, její obrácení, její opravdové hledání Boha a touha po hlubokém vztahu s nim.
Pro milovníky a přívržence Kerstin Ekmanové poznamenávám, že podle jedné epizodky z tohoto dílu byl natočen i film Vlk (Varg 2008), který sice není nic extra, ale můžete zde vidět věrohodnou představitelku románové Risten, její syny, Eliáše i osmistěnný domek po strýčku Larsovi a nakouknout tak do oné slavné vesnice Černá Voda. :-)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2003 -
Augustova cena
(beletrie)
Kniha Stírací losy v seznamech
v Přečtených | 27x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Knihotéce | 38x |
v Chystám se číst | 17x |
v Chci si koupit | 3x |
Dávám méně hvězdiček ne proto, že by se jednalo o horší četbu, ale nejsem si jistý, jestli jsem plně pochopil její obsah. Možná je to i proto, že čtu sérii knih odprostředka, i když si myslím že se jedná o samostatný příběh a nemusím jednotlivé části číst chronologicky tak jak byly napsány.
Avšak některé části děje mě zaujaly. Například úvahy farářky o víře a zvláště to, kolik pochybností může mít věřící člověk, ačkoliv je věřící. Jak lidské.
Velmi by mě zajímal také vztah Švédů k norštině, což je problém s kterým jsem se setkal i v jiné severské literatuře a zřejmě je stále aktuální. S tím také souvisí vztah obyvatel k Laponcům (Sámům), což je věc v Evropě unikátní.
Velmi se mi líbila část, která popisuje jak se Ingerfrid stará o ovce a popisuje jejich bahnění.
Abych to shrnul, tak je tento příběh plný zajímavého severského prostředí.