Vojáci od Salaminy
Javier Cercas
I v dobách válečných hrůz lze nalézt stopy lidskosti. Strhující kniha už vyšla ve Španělsku ve 40 vydáních a byla přeložena do všech světových jazyků (obzvlášť velký polemický ohlas sklidila v Německu). David Trueba podle ní natočil film, uvedený na filmovém festivalu v Cannes 2003, který je letošním španělským kandidátem na Oscara. Když na konci španělské občanské války ustupují republikánské oddíly k francouzské hranici, rozhodnou se zastřelit skupinu zajatých frankistů. Mezi nimi je i Rafael Sánchez Mazas, zakladatel a ideolog falangy. Podaří se mu ve zmatku popravy uniknout, skrývá se v lese, až ho vypátrá anonymní republikánský voják, který ho má na mušce, ale bez vysvětlení mu daruje život. Na tuto příhodu náhodou narazí novinář a neúspěšný spisovatel, protagonista Cercasovy knihy, který se rozhodne celou událost rekonstruovat a nalézt onoho anonymního vojáka. Při psaní svého „skutečného vyprávění“ narazí na celou řadu otázek, které zůstávají aktuální i dnes, kdy je občanská válka pro Španěly podobně vzdálená jako bitva u Salaminy, a které jsou vysoce zajímavé i pro české čtenáře: co je hrdinství, jaké zločiny lze promlčet, jak se vypořádat s minulostí apod.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2004 , Mladá frontaOriginální název:
Soldados de Salamina, 2001
více info...
Přidat komentář
Po více než polovinu knihy jsem (ve shodě s vypravěčem) měl pocit, že té knize něco podstatného chybí. Naštěstí to "něco" dodal autor v poslední části. Moc mi neseděl ani ten suchý, žurnalistický styl. Ale k pozitivům knížky patří to, že jsem se (jako už v mnoha knihách krásné a nikoli odborné literatury) poučil o něčem, o čem jsem měl dosud jen velmi vágní představu - v tomto případě o španělské občanské válce a vývoji ve Španělsku po ní.
(SPOILER) Ano, to je velmi zajímavý pohled na občanskou válku ve Španělsku prostřednictvím osudu jedné konkrétní historické postavy. Je ale důležité dodat, že je to opravdu román, nikoli literatura faktu. Onen komunistický voják z poslední části knihy opravdu existoval, ale autorovi se ho v dijonských starobincích už nepovedlo dohledat.
Dost mě ale iritovalo opakované tvrzení o zbabělosti Sáncheze Mazase, aniž by to autor (s jasnými levicovými tendencemi) jakkoli doložil. Je pravda, že Mazas nebojoval na frontě, protože se místo toho poflakoval v cele smrti. Na druhou stranu asi sotva lze označit jako zbabělce někoho, kdo se takhle veřejně exponoval v době, kdy ho za to mohl kdokoli přímo na ulici umlátit.
Ještě se zastavím u mého konkrétního druhého vydání knihy. Uznávám, že jsem knížku dostal zadarmo k týdeníku Mladé fronty a je mi celkem jedno, že je na laciném recyklovaném papíru. Ale redakce si mohla dát víc práce s místními španělskými a francouzskými místopisnými názvy, plnými zparchantělé diakritiky.