Vojákem pražského sboru
Egon Erwin Kisch
Deník, který si později světově proslulý reportér psal jako voják rakousko-uherské armády za první světové války z největší části na jižní frontě v Srbsku. Zachycoval nejrozmanitější události a prožitky, jak je přinášel frontový život a utrpení, a třebas na to nepomýšlel, napsal v nich jedinečný dokument a žhavou výzvu proti válce a jejím strůjcům.... celý text
Válečné Literatura česká Biografie a memoáry
Vydáno: 1965 , NPL - Nakladatelství politické literaturyOriginální název:
Schreib das auf, Kisch!
více info...
Přidat komentář
Autor ve svém deníku brilantně zachytil vpád R-U armády do Srbska roku 1914 a neslavný průběh operací. Srbové se statečně bránili a R-U armáda krvavě platila za neschopné vyšší velení a zastaralý způsob vedení boje. Autentické líčení zážitků by mohlo být stručně shrnuto slovy Karla Havlíčka Borovského: ... pán sklouzne a sedlák si za něj nohu zláme.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) Srbsko deníkové záznamy vojenské prostředí čeští vojáci v 1. světové válce rakousko-uherská armádaAutorovy další knížky
1969 | Pasák |
1962 | Tržiště senzací |
1929 | Zuřivý reportér |
2008 | Pražský pitaval |
1968 | Pražská dobrodružství |
Je to opravdu deník, který nádherně ukazuje na nesmyslnost války. Ukazuje zároveň jak R-U bylo na válku připravené. To jak velitelé vlastně ani nevěděli co mají dělat, jak jeden nesmyslný rozkaz střídá druhý. Jak dobyváte jednu ztracenou vartu za druhou, aby jste ji za chvíli byli neceni opustit.
A hlavně jak vám mizí jeden kamarád za druhým. Je to opravdu nepřestavitelné, když se Kisch zamyslel, kolik od počátku války za pět měsíců zbylo důstojníků v jejich divizi. To opravdu až bere dech, jak záleží na tom, mít štěstí a nebo smůlu. Je to malinko jiný pohled na první světovou válku, je takový syrový....