Egon Erwin Kisch
česká, 1885 - 1948
Populární knihy
/ všech 31 knihNové komentáře u knih Egon Erwin Kisch
Pražský pitaval
„Čekal jsem kriminální historky z mocnářství a první republiky, ale autor se ponořil mnohem hlouběji do historie, až do renesance - což mne jedině příjemně překvapilo, protože historie mne na rozdíl od zločinu opravdu baví (sáhnul jsem po Kischovi, jen abych si "doplnil vzdělání"). Jazykovou formou i volbou jednotlivých příběhů velmi zdařilá kniha.“... celý text
— MilanBrabec
Pasák
„Reportáže šli EEK psát lépe, tohle mě nijak neoslovilo.“
— vvikingg
Caři, popi, bolševici
„Mistr reportáže,, zuřivý reportér,, skvěle popsal život v tehdejším bolševickém Rusku (SSSR) a všímal si perfektně i podrobností detailů a nijak nepřikrášloval tehdejší režim i když sám byl od roku 1919 komunista. Dělník v Leningadě chodí oblékaný lépe, než lumpen proletariát na Donbasu. V Moskvě koupíte v krámě lahev 30% vodky za 1 rubl 50 kopějek, na černém trhu domácí samohonku 40 % za 1 rubl :-) Zajímavý je i postřeh z 1 . máje v Moskvě, kde byla v průvodu loutka E. Beneše , tehdejšího ministra zahraničí, který v dubnu 1926 protestoval proti německo - ruské smlouvě o spolupráci a neutralitě. Za nitky loutky Beneše tahal anglický lord Mac Donald a francouzský zbrojní průmyslník Schneider- Creuzot. Donbas přirovnával k německému Porúří, Arťomovsk ( dříve Bachmut) , už tehdy strategicky důležitý bod, změnil za občanské války 24x vojenský a politický režim, Děnikin, Petjura, Wrangler, Škuro, Machno atd. EEK byl nadšen tvůrčí silou bolševiků, reportáže skoro po 100 letech velmi čtivé a přináší řadu velmi zajímavých historických faktů a údajů , třeba gruzinské město Tbilisi se nazývalo Tiflis. Člověk se při čtení i místy zasměje, jeden ze psů profesora Pavlova ( Pavlův reflex) jmenoval Vodka. Za mě plný počet hvězd.“... celý text
— vvikingg
Vstup zakázán
„Sbírka literárních reportáží z pera pražského rodáka, ve své době jednoho z nejznámějších a nejoceňovanějších světových novinářů. Sbírka se soustředí na reportáže z cest „zuřivého reportéra“ v třicátých letech 20. století.
EEK vycizeloval žánr literární reportáže téměř k dokonalosti. Přes svoji angažovanost (levicovost a členství v komunistické straně) jsou reportáže napsány profesionálně – autor se vždy držel kréda, že: „Reportér nemá tendence, nemá co ospravedlňovat a nemá stanoviska“. Reportáže jsou napsány velmi bohatými jazykovými prostředky (hra s jazykem), stylisticky na vysoké úrovni, a mohou svým způsobem sloužit i jako doplňkové zdroje pro studium historie, díky autorově cílení na detail a snahu zprostředkovat popisovaný jev nebo událost detailně a ve své celistvosti i kontextu.
Egon Ewin Kisch je dnes podle mého neprávem polozapomenutá postava dějin žurnalistiky. Přitom je jeho dílo stále živé a díky velmi kvalitním zpracování stále schopno podávat zprávu o dané době a událostech, které autor pokrýval. Rozhodně je zajímavé číst jeho tvorbu i v dnešní době.“... celý text
— tomas6658
Hřbitov bohatých psů
„Pohled na svět očima naivního komunisty je mi blízký. Dojímal bych se na stejných místech a také by mě ty okolnosti a postoj společnosti trochu štvaly. Škoda jen, že je lidstvo takové, že to vždy vezme špatným směrem a z dobrého ideálu vytvoří peklo.“... celý text
— 1871
Egon Erwin Kisch - knihy
2022 | Říkaj mi Tonka Šibenice |
1969 | Pasák |
1962 | Tržiště senzací |
1929 | Zuřivý reportér |
2008 | Pražský pitaval |
1968 | Pražská dobrodružství |
1966 | Caři, popi, bolševici |
1959 | Americký ráj |
1962 | Egon Ervín Kisch se směje |
1950 | Přistání v Austrálii |
Žánry autora
Literatura světová Detektivky, krimi Fejetony, eseje Humor Literatura faktu Povídky
Štítky z knih
první světová válka (1914–1918) Austrálie Praha Čína satira cestopisné příběhy fašismus Mexiko Asie reportáže
Kisch je 15x v oblíbených.