Egon Erwin Kisch

česká, 1885 - 1948

Populární knihy

/ všech 31 knih

Nové komentáře u knih Egon Erwin Kisch

Pražský pitaval Pražský pitaval

Čekal jsem kriminální historky z mocnářství a první republiky, ale autor se ponořil mnohem hlouběji do historie, až do renesance - což mne jedině příjemně překvapilo, protože historie mne na rozdíl od zločinu opravdu baví (sáhnul jsem po Kischovi, jen abych si "doplnil vzdělání"). Jazykovou formou i volbou jednotlivých příběhů velmi zdařilá kniha.... celý text
MilanBrabec


Pasák Pasák

Reportáže šli EEK psát lépe, tohle mě nijak neoslovilo.
vvikingg


Caři, popi, bolševici Caři, popi, bolševici

Mistr reportáže,, zuřivý reportér,, skvěle popsal život v tehdejším bolševickém Rusku (SSSR) a všímal si perfektně i podrobností detailů a nijak nepřikrášloval tehdejší režim i když sám byl od roku 1919 komunista. Dělník v Leningadě chodí oblékaný lépe, než lumpen proletariát na Donbasu. V Moskvě koupíte v krámě lahev 30% vodky za 1 rubl 50 kopějek, na černém trhu domácí samohonku 40 % za 1 rubl :-) Zajímavý je i postřeh z 1 . máje v Moskvě, kde byla v průvodu loutka E. Beneše , tehdejšího ministra zahraničí, který v dubnu 1926 protestoval proti německo - ruské smlouvě o spolupráci a neutralitě. Za nitky loutky Beneše tahal anglický lord Mac Donald a francouzský zbrojní průmyslník Schneider- Creuzot. Donbas přirovnával k německému Porúří, Arťomovsk ( dříve Bachmut) , už tehdy strategicky důležitý bod, změnil za občanské války 24x vojenský a politický režim, Děnikin, Petjura, Wrangler, Škuro, Machno atd. EEK byl nadšen tvůrčí silou bolševiků, reportáže skoro po 100 letech velmi čtivé a přináší řadu velmi zajímavých historických faktů a údajů , třeba gruzinské město Tbilisi se nazývalo Tiflis. Člověk se při čtení i místy zasměje, jeden ze psů profesora Pavlova ( Pavlův reflex) jmenoval Vodka. Za mě plný počet hvězd.... celý text
vvikingg



Vstup zakázán Vstup zakázán

Sbírka literárních reportáží z pera pražského rodáka, ve své době jednoho z nejznámějších a nejoceňovanějších světových novinářů. Sbírka se soustředí na reportáže z cest „zuřivého reportéra“ v třicátých letech 20. století. EEK vycizeloval žánr literární reportáže téměř k dokonalosti. Přes svoji angažovanost (levicovost a členství v komunistické straně) jsou reportáže napsány profesionálně – autor se vždy držel kréda, že: „Reportér nemá tendence, nemá co ospravedlňovat a nemá stanoviska“. Reportáže jsou napsány velmi bohatými jazykovými prostředky (hra s jazykem), stylisticky na vysoké úrovni, a mohou svým způsobem sloužit i jako doplňkové zdroje pro studium historie, díky autorově cílení na detail a snahu zprostředkovat popisovaný jev nebo událost detailně a ve své celistvosti i kontextu. Egon Ewin Kisch je dnes podle mého neprávem polozapomenutá postava dějin žurnalistiky. Přitom je jeho dílo stále živé a díky velmi kvalitním zpracování stále schopno podávat zprávu o dané době a událostech, které autor pokrýval. Rozhodně je zajímavé číst jeho tvorbu i v dnešní době.... celý text
tomas6658


Hřbitov bohatých psů Hřbitov bohatých psů

Pohled na svět očima naivního komunisty je mi blízký. Dojímal bych se na stejných místech a také by mě ty okolnosti a postoj společnosti trochu štvaly. Škoda jen, že je lidstvo takové, že to vždy vezme špatným směrem a z dobrého ideálu vytvoří peklo.... celý text
1871