Volání divočiny (adaptace)
Jack London
Pes je ukraden svému pánovi v Kalifornii a několikrát prodán. Ve větší části příběhu žije tvrdým životem ve smečce saňových psů u drsných lidí. Seznámí se však s vlkem a nakonec neodolá volání divočiny a stane se po bojích se silnými vlky vůdcem vlčí smečky. Kniha je přizpůsobena dětem středního a staršího školního věku. Anglický text je adaptován, v úvodu je stránka o autorovi a přehled hrdinů knížky s jejich vzájemnými vztahy a správnou výslovností anglických jmen. Je tu mnoho černobílých ilustrací.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1999 , BB artOriginální název:
The Call of the Wild, 1903
více info...
Přidat komentář
Přečtená před lety
Edice : rodokaps
Příběh na pokračování pro mládež o dlouhé a namáhavé cestě psa Bucka z teplého pohodlí domova do severské zimy a nehostinných končin. Soudcova laskavost a volnost po celém domě se jednoho dne změnila na otroctví, boj o život, hladovění a hlavně touhu a odhodlání vydat se na dlouhou cestu a opět najít domov. Pokračování Bílého tesáka. Kniha obsahuje také krátké povídky ze zamrzlých krajů konkrétně Aljašky.
Volání divočiny jsem poslouchala jako audioknihu a byla to velmi příjemná jednohubka a pro mne vlastně překvapivá. Přiznám se, že jsem vlastně moc nevěděla, co od knihy mohu čekat. Navíc úplně nečtu příběhy vyprávěné z pohledu zvířete, protože jsem se velmi často setkala s příběhy napsanými příliš zjednodušeně a naivně, že mi to ve výsledku nesedlo a spíš odradilo od dalšího čtení podobných příběhů. Ale tady jsem byla příjemně překvapena tím, jak to právě vůbec nepůsobí zjednodušeně, naivně či hloupě.
Autor tu vykresluje dvě "entity" stojící proti sobě - člověk jako tvor nadřazený versus pes jako tvor podřízený. A jak se vztah mezi člověkem a psem může proměňovat v závislosti na povaze obou. Vzájemný respekt a láska obou tvorů mezi sebou tu jasně vítězí nad povýšeneckým hrubým chováním člověka ke zvířeti, které pozná, hrozí-li mu nebezpečí. S tím, že jakkoliv se člověk může chovat ke zvířeti laskavě, přirozené dávnověké pudy vyvolané svobodou přírody jako by byly silnější nad jakoukoliv domestikací. Autor tu skvěle vykresluje povahu vztahu člověk-zvíře, vyvolává tím různé podněty k přemýšlení -já to viděla hlavně v otázkách, jak se člověk chová ke zvířatům a k přírodě obecně? Jaké chování je správné? A do jaké míry má člověk právo zasahovat do chodu přírody?
Poslech knihy v podání Jana Vlasáka jsem si velmi užila a za sebe určitě mohu doporučit. Nevím přesně, proč nehodnotím naplno a "jen" 4 hvězdami. Asi proto, že jsou knihy, které mi jsou o něco bližší nebo mají pro mne větší přesah. Ale i tak si Volání divočiny zaslouží pozornost.
Líbilo se mi jak je Buck sebevědomý a nakonec se stal leaderem vlků. Mám doma dlouhosrstou kolii a představa je to groteskní.
Jako milovník psů jsem četl některé pasáže vícekrát, je to skvěle napsané. Perfektní popis psích citů k člověku. Bucková láska k Thorntonovi je bezmezná.
Kniha vypráví příběh Bucka. Velkého míšence Ovčačky a Bernandýna. Sledujeme jeho vývoj od zdomácnělého pejska až po dravou šelmu. Buck na své cestě narazí na mnoho příhod, ať už lepších, či horších. Jednou sledujeme, jak bojuje o život a velení s dalším psem. V dalším okamžiku sledujeme, jak si vytvoří to nejsilnější pouto s člověkem, jaké lze mezi psem a svým pánem může být.
Příběh je velice poutavý. Bude vás nutit číst jej dál až se nakonec dostanete na konec a zeptáte se sami sebe "To už je konec? Já chci víc."
Jedním z hlavních témat je zde svoboda, po které každý z nás nějakým způsobem vnitřně touží.
Za mě úžasná kniha, kterou by si měl každý jednou přečíst.
První kniha od Jacka Londona a za mě naprostý skvost. Před začátkem četby jsem byl skeptický a nedokázal jsem si představit, že mě kniha psaná z pozice psa Bucka bude bavit, ale opak byl pravdou. S každým dalším Buckovým dobrodružstvím jsem k němu čím dál víc lnul a přál mu co nejšťastnější konec, byť v nehostinných podmínkách, kde se děj odehrával byl takový konec značně nepravděpodobný. Nakonec jsem však byl spokojen i s ukončením celého příběhu a Jack London mi ukázal, že má jeho vypravěčský styl co nabídnout. Určitě mohu Volání divočiny doporučit a rád "zavítám" i do dalších Londonových knih.
Kniha mého dětství, četla jsem ji tolikrát až byl obal celý potrhaný. Je o zvířatech i lidech, ale hlavně ta příroda. To miluju.
Za mě 70%.. Bílý tesák se mi líbil více. Povídky na konci knihy nejsou špatné, kupodivu ta první se mi zdá nejhorší. Jinak zřejmě klasická literatura.
V dětství mě příběh psa Bucka záhadným způsobem minul, tudíž jsem musela tento čtenářský rest dohnat v dospělosti. Bála jsem se, že příběh bude psaný takovou formou, aby zaujal primárně dětské čtenářstvo, ale nakonec mě až zarazilo množství drsných "dospěláckých" scén, plných krve a smrti. Co na knize obdivuji je to, jak autor dokázal na pouhých pár desítkách stranách vykreslit plnohodnotný příběh s myšlenkou a pointou. Vyprávění z pohledu psa už bylo takovou třešničkou na dortu. Jediné, co mi maličko chybělo, byl barvitější popis drsné kanadské krajiny a dobové atmosféry života během zlaté horečky, který by mi napomohl se do příběhu o to víc ponořit.
Boj o život divoké šelmy s velkým odhodláním dostat se domů.
databazeknih.cz, téma 8 - kniha vydaná před 100 a více lety
Moc se mi líbí, jak se autor vcítí do mysli zvířete a jeho popisy . Po Bílém tesákovi jsem musela dát i tuhle knihu - i když jen v poslechu. Jsou tak smutné, ale krásné, hlavně s dobrým koncem. A samozřejmě miluji i filmy natočené podle nich.
Pro mě nejoblíbenější knížka od Jacka Londona, příběhem mnohem barvitější než Bílý tesák.
Zabij nebo budeš zabit.
Sežer nebo budeš sežrán.
Takový je zákon přírody.
Neexistuje střední cesta, musíš ovládnout nebo se podřídit.
Bucka si oblíbí snad každý. Moc pěkně popsané instinkty psa, který se musí změnit a přizpůsobit se novému životu, aby přežil, až nakonec zvítězí Svoboda a pud přírody . Některé pasáže pěkný hnus, jak se někdo dokáže chovat ke zvířatům
Můj 50ti kilový bobtail by neslezl z gauče ani kdyby mu divočina řvala přímo do ucha. Jsem přesvědčená o tom, že by sám venku v boudě nepřežil noc. Přesto vzešel z těch krásných a divokých zvířat, která byla součástí neúprosných zákonů přírody. Nebudu lhát, téma zvířat mě dojímá vždycky a ve sporu člověk vs zvíře je jasné koho jsem fanoušek. Jack London měl neobyčejný cit pro vykreslení drsné přírody, zvířecí duše, lidské krutosti i laskavosti. Stále se mi v hlavě pletou Volání divočiny a Bílý tesák, možná proto, že jsou obě knihy stejně nádherné, hluboké a dojemné.
Tohle už je moje druhá knížka od autora Jacka London. Jsem nadšená. Způsob, jakým umí autor popsat myšlenky a chování psa, je úžasný a zcela uvěřitelný. Opět se v kníže nachází několik smutných i krásných chvil. Kniha mám hořkosladký krásný, ale smutný konec. Pokud se vám líbil Bílý tesák, bude se vám líbit i tato kniha.
Kniha mě moc nezaujala, četla se mi pomalu, asi nebudu fanda knih o zvířatech s velkou absenci přímých řečí.
Krásná a hluboká kniha. Nikdy bych neřekla, že kniha se psem v hlavní roli bude mít takový potenciál něco předat, nějak čtenáře obohatit. Je to jedna z těch knih, u kterých máte i po dlouhé době pocit, že se Vám vryla hluboko pod kůži. Na Bucka se zkrátka nezapomíná.
Autorovy další knížky
2020 | Tulák po hvězdách |
2002 | Démon alkohol |
2003 | Bílý tesák |
1974 | Bílý Den |
1988 | Mezi zlatokopy |
Čteno podruhé od dětsví, ale dnes už mě nesedí i přes svou dramatičnost styl vyprávění. Děsně nesnáším týrání zvířat, zvlášť psů, nejvěrnějšího přítele člověka, který je pro dobrého pánička ochoten nasadit vlastní život. Viděl jsem několik filmových zpracovámí a každé se mě líbilo, přesto mě uteklo jedno s mým oblíbeným hercem Harrisonem Fordem což musím hned napravit. Kniha i film se mě pletl s Lvicí Elsou se stejným názvem.
Tak film s HF hned po přečtení knihy se mi ani trochu krom přírody nelíbil. Digitální psi a pohádka.