Volání divočiny (adaptace) přehled

28.05.2023

Volání divočiny jsem poslouchala jako audioknihu a byla to velmi příjemná jednohubka a pro mne vlastně překvapivá. Přiznám se, že jsem vlastně moc nevěděla, co od knihy mohu čekat. Navíc úplně nečtu příběhy vyprávěné z pohledu zvířete, protože jsem se velmi často setkala s příběhy napsanými příliš zjednodušeně a naivně, že mi to ve výsledku nesedlo a spíš odradilo od dalšího čtení podobných příběhů. Ale tady jsem byla příjemně překvapena tím, jak to právě vůbec nepůsobí zjednodušeně, naivně či hloupě.
Autor tu vykresluje dvě "entity" stojící proti sobě - člověk jako tvor nadřazený versus pes jako tvor podřízený. A jak se vztah mezi člověkem a psem může proměňovat v závislosti na povaze obou. Vzájemný respekt a láska obou tvorů mezi sebou tu jasně vítězí nad povýšeneckým hrubým chováním člověka ke zvířeti, které pozná, hrozí-li mu nebezpečí. S tím, že jakkoliv se člověk může chovat ke zvířeti laskavě, přirozené dávnověké pudy vyvolané svobodou přírody jako by byly silnější nad jakoukoliv domestikací. Autor tu skvěle vykresluje povahu vztahu člověk-zvíře, vyvolává tím různé podněty k přemýšlení -já to viděla hlavně v otázkách, jak se člověk chová ke zvířatům a k přírodě obecně? Jaké chování je správné? A do jaké míry má člověk právo zasahovat do chodu přírody?
Poslech knihy v podání Jana Vlasáka jsem si velmi užila a za sebe určitě mohu doporučit. Nevím přesně, proč nehodnotím naplno a "jen" 4 hvězdami. Asi proto, že jsou knihy, které mi jsou o něco bližší nebo mají pro mne větší přesah. Ale i tak si Volání divočiny zaslouží pozornost.