Volání hvězd
Emma Donoghue
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/462318/bmid_volani-hvezd-FlN-462318.png
4
256
256
Irsko bylo zpustošeno hned nadvakrát ― nejprve válkou a pak epidemií španělské chřipky. Julie Powerová pracuje jako zdravotní sestra v dublinské nemocnici na oddělení pro nemocné nastávající matky. Nemocnice se potýká s velkým nedostatkem zdravotnického personálu, a do tohoto uzavřeného světa vstoupí dvě ženy: doktorka Kathleen Lynnová, která je na útěku před policií, a mladá dobrovolnice Bridie Sweeneyová. Během tří dnů, kdy se neúnavně starají o své pacientky a přivádějí na svět nový život, se jim všem obrátí život vzhůru nohama...... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno:
2020
,
Cosmopolis
Originální název:
The Pull of the Stars, 2020
více info...
Přidat komentář
„Vím toho už tolik, že vím, že nic nevím.“
Knížka se nečte vůbec lehce, i když je napsaná velmi čtivě. Vypráví totiž o velice nelehké době, ale člověk se aspoň během četby dozví spoustu informací o španělské chřipce a porodech a udělá si obrázek, jak to vypadalo v Irsku na konci války. Některé scény popsané v knize mě opravdu dojaly, jiné mi připadaly příliš drsné. Líbilo se mi, jak se zdravotní sestřička Julie obětavě starala o ty nejchudší pacientky, a získala si mě i mladinká pomocnice Bridie. Moc jsem jí fandila. Je dobře, že vznikají takové knihy, jako je tato. Člověk by myslím neměl před minulostí zavírat oči, ale poučit se z ní.
Neradostné čtení, ale naprosto skvěle napsáno. Kdo se chce dozvědět něco o španělské chřipce a porodech v té době, tak doporučuji.
Mám ráda příběhy z lékařského prostředí a tuto knihu mám vybranou hlavně kvůli čtenářské výzvě. Ale čeho je moc, toho je moc. Smutné neradostné čtení.
Kniha, která přináší víc smutku, jak radosti. I když naše doba není jednoduchá, tak bych v žádném případě nechtěla žít v době 1. světové války, pandemie a ještě do toho všeho rodit. A tak jsem si vzpomněla na svou babičku, která v té době žila, ale nijak se nevracela do minulosti, asi toho měla také plné zuby. Doufám, že nás ani naše potomky nějaké větší hrůzy už nepotkají.
Přečteno v rámci čtenářské výzvy.
Knihy od tejto autorky mám celkom rada, tak som sa tešila aj na túto. Téma mi prišla veľmi zaujímavá - lekárske prostredie, prvá svetová vojna, španielska chrípka... Čakala som, že sa aj dozviem niečo nové. A síce som sa dozvedela, ale nie tak, ako som si predstavovala. Príbeh sa totiž odohráva iba v priebehu troch dní a v podstate len na tom oddelení, takže o pôrodoch sa človek dozvie aj to, čo nechce. Ako bavilo ma to, to zas nie že nie, ale predsa len, očakávania som mala trochu iné, čakala som nejaký širší záber na to, ako Írsko zvládalo tieto udalosti. A miesto toho som dostala taký komorný príbeh, aj keď príjemný. Postavy boli zaujímavé, aj keď ich tam nebolo veľa. Fungovanie takého oddelenia si dnes ani neviem predstaviť, Julie síce mala na starosť naraz iba tri pacientky, ale zas, dosť náročné. Taktiež na pozadí sú aj iné silné témy, napríklad výchova vo vtedajších katolíckych domovoch. Koniec mi prišiel neuzavretý, určite by som ocenila ešte pár kapitol alebo nejaké pokračovanie. Ak sa dočkáme ešte prekladu ďalších autorkiných kníh, tak si ich určite rada prečítam.
Při čtení této knihy jsem si říkala, jaké já mám štěstí, že jsem rodila pár let zpátky a ne několik století zpět. Vůbec si nejsem jistá, zda bych to dala, resp. zda bych po prvním porodu, pokud bych ho přežila, chtěla rodit znovu. Já vím, že to tenkrát bylo jiné, ale běhal mi z toho mráz po zádech. Knihu bych rozhodně nedoporučovala číst ženě, která chce založit rodinu nebo je těhotná a porod ji teprve čeká. Každopádně se mi kniha četla moc dobře a podobnost s Covidem mi přišla relativně "v pořádku", protože infekční epidemie se po určité době v Evropě opakují s tím, že se mění typ viru.
Připadalo mi, že jde v podstatě spíše o nějakou beletrizovanou příručku poválečného porodnictví v Irsku... jsou zde příběhy nebo spíše typy porodů několika pacientek, některé skončí dobře, některé špatně, vše je zkomplikováno celosvětovou epidemií španělské chřipky po první světové válce... kniha je jinak dosti ubíjející svou beznadějností a jednostranným zaměřením (průběhy porodů a porodními komplikacemi) , sice se dotkne i jiných témat ale jen velmi povrchně......v ostatním se naprosto ztotožňuji s komentářem uživatelky Han-nah .
Jsem cynik, a proto úplně nevěřím tomu, že autorka napsala knihu před covidem a panebože, dívejte se, ono to sedí!!! Ech, to mě dost odrazovalo. Ale jinak jsem se bavil královsky. Prostředí nemocnice, porodní oddělení i drastické metody, to všechno mi sedlo. Hlavní představitelka byla schopná a silná, takže tady taky všechno v pořádku. K tomu rebelantské období Irska? Ano, prosím. Tak proč tak nízké hodnocení? Ona je to totiž dost prázdná kniha. Vše se vlastně stane za tři dny, závěr je brutálně uspěchaný a těch neuzavřených konců... Nevím, jestli se autorka chystá na pokračování, ale jako samostatný román funguje Volání hvězd jen ztěžka.
Krásná, nádherná, smutná... Tři dny plné radosti z nových životů, smutku za ty kteří odešli. Julie, doktorka Lynnová, Bridie...,ale i Ita, Marry, Delia, Eileen, Honor...válka a španělská chřipka...
Nikde to není větší masakr než na dočasném porodním oddělení nemocnice v době první světové a pandemie španělské chřipky.
Mně se kniha líbila. Na 5* mi sice něco chybělo, ale i tak dobré čtení. Co se týče fyziologických procesů, jsem sestra, takže mi to nevadilo. A myslím, že každý si alespoň může říct - díky za moderní medicínu.
Neeee, proboha po 80 stranách odkládám. Detailní popis porodu a mě se navalilo tak, že jsem myslela, že budu muset na záchod. Jestli je v tomhle duchu celá knížka, tak děkuji, nechci.
A pokud mě to v něčem ještě více utvrdilo (pokud to ještě jde) tak v tom, že děti nechci!
Knihu jsem si vybrala díky výzvě a mé pocity jsou jaksi rozporuplné, dočetla jsem až do konce, protože jsem byla zvědavá, jak to všechno skončí, na druhou stranu jsem knihu musela odkládat kvůli detailnímu popisu operací, a tak nějak jsem se nevcítila do hlavních hrdinek. Je to však příběh, který by neměl být zapomenut, ale mě pro jednou stačilo.
Úžasná kniha. Přerušila mi dlouhé období "čtecí krize" :-) a bylo mi velmi líto, když jsem ji za dva dny dočetla. Příběh mě zcela fyzicky přenesl na to mrňavé oddělení, kde se naděje nastávajících maminek mísila s beznadějí z nevyzpytatelného onemocnění. Celý ten kontext skutečné historické události uvnitř nemocnice i za jejími zdmi byl mrazivý. Prožívala jsem každý boj o život nového miminka i jeho mámy. Porodnictví je i za běžných okolností pro mě milé téma v knihách i filmech, seriálech (Zavolejte porodní sestřičky) i v životě. Postaveno do světla celosvětové epidemie získalo ještě více na obdivuhodnosti. Historické reálie (jedna z postav je podle skutečné osobnosti irských dějin), poměry v irských klášterech a sirotčincích atp. jen dokreslují ponurou atmosféru, která s sebou ale zároveň nese osobní statečnost mnoha lidí a jejich touhu žít, přežít, pomoct. Určitě si přečtěte! P.S: V doslovu neopomeňte odstavec, v němž autorka uvádí, kdy knihu psala, kdy dopsala a kdy vydávala. Asi se nic neděje náhodou.
Volání hvězd - kniha o velké bolesti, smutku, smrti, ale i radosti z nového života, ale to musíte mít štěstí, aby vás nesemlel počátek dvacátého století se španělskou chřipkou a světovou válkou. Kniha vypráví o třech dnech na porodnickém oddělení irské nemocnice, o nedostatku zdravotního personálu, otřesných podmínkách, o životě visícím nad tak tenoučkém provázku, že žasnete nad snahou porodní sestry zvrátit nepříznivý osud rodiček i děťátek.
Kniha, která mi z paměti nezmizí.
Když jsem sahal po této knížce, tak jsem si říkal, že zkusím zabrousit mimo mé obvykle oblíbené žánry. No knížka Volání hvězd toto splnila, avšak o to víc mne překvapilo jak moc mě pohltila.
Knížka vypráví příběh zdravotní sestry v Irské nemocnici v době první světové války, během epidemie Španělské chřipky. Celý děj knížky se odehrává jen v několika dnech, během kterých zdravotní sestra Julie Powerová pracující na oddělení po nemocné nastávající matky, zažívá narození a smrt, lásku, naději i zmar. Příběh také poukazuje na tehdejší rozdíly společenských vrstev, hlavně s dopadem na nastávající maminky a jejich děti. A jen dodám, že jak název knížky, tak i hodinky na obálce mají v příběhu svoji roli....
Knížku jsem si vybral jako oddechové čtení, avšak při čtení tohoto příběhu jsem se radoval a nadával, ale i oči se zaleskly. A s jistotou vím, že si ji budu velmi dlouho pamatovat.
Jedná si o fiktivní příběh, který je založený na skutečných událostí během pandemie španělské chřipky v Irsku. V knize se setkáváme s vymyšlenými postavami teda až na jednu, a to doktorku Kathleen Lynnovou. Kniha jako celek byl velmi čtivý a děj rychle postupoval dál.
Štítky knihy
lékařské prostředí Irsko irská literatura zdravotní sestry nemocnice, špitály epidemie lékařky poválečná doba porodnictví španělská chřipka
Autorku mám ráda kvůli tématům, která volí. Její silnou stránkou je zachycení doby a prostředí, kdy se autorka nebojí kritického tónu. Především vedlejší postavy bývají dost barvité. Naopak hlavní dějová linka bývá trochu slabší. Obvykle se postavy zásadním způsobem promění v rámci několika hodin, kdy impulzy nejsou úplně zřejmé a takový překotný vývoj nebývá uvěřitelný. Navíc se obvykle dlouho nic moc neděje a na posledních padesáti stránkách přichází v životě hlavní postavy k jednomu zlomu za druhým - což je i případ této knihy.