Volání na ďábla
Wilbur Smith
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/2815/volani-na-dabla-2815.jpg
4
104
104
Píše se rok 1914 a Patrik O'Flynn žije svůj život naplno. Se svou dcerou a anglickým dobrodruhem Sebastianem se potlouká po řekách a džunglích německé východní Afriky. Vyžívá se v pokořování sadistického německého komisaře Fleischera, avšak na úsvitu války se úsměvné hrátky rychle změní v nenávist.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2003 , AlpressOriginální název:
Shout at the Devil, 1968
více info...
Přidat komentář
Mně tady to koloniální hledání dobrodružnosti v exotice asi moc neláká, po knize jsem sáhla jen kvůli čtenářské výzvě. Přišlo mi to divné, už když jsem četla knihu od Julese Verna odehrávající se v Africe, a ani o sto let později to Smith nepojal jinak. To bizarní zbožšťování bělošských "hrdinů" je strašné, autor dokonce nezapomene zmínit, že má hlavní postava nadměrně veliké přirození, když se koupe v řece. I proto mě mírně překvapilo, jakým směrem se kniha potom vydala, a samotný konec mě vyloženě zaskočil. Sice se nenapravila všechna příkoří, protože to bez pořádné sebereflexe nejde, ale i tak se kniha trošičku vykoupila z toho počátečního znechucení.
Knihu bych rozdělil na 2 části. V té první předválečné jsem úplně cítil duch Bosamba od E.Wallace. Autor ho zjevně v mládí miloval stejně jako já. Nádherné popisy přírody a zajímavých postav koloniální Afriky. Pak ale přijde přitvrzení s počátkem války. Pohoda je pryč a zbývá jen spíš průměrný dobrodružný román. Škoda.
Tato kniha mi přišla taková trochu obtížně čitelná, přišlo mi, že jsem se až zas tak neztotožnil s hrdiny románu a úplně jsem mu nepropadl, jako v jiných dílech Wilbura.. Asi nejvíc mne upoutala pasáž s bitevní lodí Blucher ( samozřejmě, co od fanouška těchto námořních kolosů nelze jinak čekat) a docela mne překvapil závěr knihy, protože většinou knihy od Wilbura Smitha tímto způsobem nekončí....Ale jak říkám, četl jsem od Wilbura už..ne snad lepší, ale víc poutavé knihy..
Knížky tohoto autora jsem měla vždy hrozně ráda – dobrodružství, napětí, akce, láska….. prostě parádní počteníčko. Teď jsem od nich měla hodně dlouhou pauzu, a proto jsem se na čtení další moc těšila. Nadšení se bohužel nedostavilo a do čtení jsem se musela nutit. Přišlo mi, že se v knížce nic neděje. Na konci první části se to lehce rozjelo, ale s druhou částí hned zase konec. Od asi poloviny druhé části už to zase začalo mít spád. Někdo níže psal, že konec byl, jaký od Wilbura nezná. Mě by naopak zklamalo, kdyby konec byl jiný a vlastně až na tom konci jsem si říkala, tak tohle je ten pravý Wilbur. Nevím, jestli je to opravdu touhle knížkou nebo tím, že poslední dobou čtu jiný žánr, ale tak nějak jsem čekala víc.
Tak tahle kniha mě trochu zklamala. Možná je to jedna z jeho prvotin, jak jsem se na databázi knih díval. Knihy Wilbura Smithe miluji, ale v této knize mi prostě scházel ten náboj a umná zápletka několika lidských osudů najednou hned od začátku, jak to jinak Wilbur předvádí v jiných knihách. Gradovalo to vše spíše až ke konci. V jiných jeho knihách je gradace napětí již od záčátku a zápletka je vždy na několika úrovních najednou. Rovněž konec knihy je trochu jiného stylu, než jak ho obyčejně u Wilburovek známe. Jiný druh konce samozřejmě nevadí. Body strhávám jen za to, že to postrádalo ten správný náboj. Jinak kniha se samozřejmě číst dá a určitě se mnohým bude líbit. Za mě tři hvězdy u této knihy, ale i tak je Wilbur stále jeden z mých neoblíbenějších autorů. :-)
Souhlasím s ostatními pozitivními komentáři. Knížka má všechno - dobrodružství, napětí, lovecké i bojové akce a také lásku. Takže s klidem dávám pět hvězd.
Knižka byla zfilmována v roce 1976 - https://www.csfd.cz/film/13315-volani-na-dabla/prehled/
Opět čtivá kniha, tak jako už jsme si nakonec u tohoto autora zvykli, nezklamala. Chvílemi, v první části knihy, se setkáme i úsměvnými pasážemi.
Příběh má spád a čte se velmi dobře. Jediným nedostatkem je nemotornost a naivita hlavního hrdiny, který má obrovské, až neuvěřitelné štěstí přežít v podstatě cokoli.
Střet bílých lovců slonů s německoafrickým Trautenberkem ve skopčácké uniformě a s houfem askarů (domorodých vojáků) za prdelí. Příběh se odehrává převážně v povodí divoké řeky Rufiji, jejímiž pány jsou nilští krokodýli a po jejích březích se potuluje kapitální trofejní slon zvaný ,,Pluh země." Když vypukne 1. světová, tak se malebá oblast řeky Rufiji změní lovcům v nečekané peklo, které s sebou přiveze německý křižník Blücher.
V jedné větě v knize si zřejmě překladatelé originálu spletli afrického hrabáče s americkým mravenečníkem (nevyhrabává si nory).
Zajímavá kniha. Hodně jiná, než Řeky bohů. A se závěrem, který jsem opravdu nečekal - to si ovšem nestěžuji, ale chválím.
Trochu slabší román od mého oblíbeného autora, první část se mi líbila víc a z druhé části mne docela překvapil závěr.