Prokletí
Michaela Burdová
Volání sirény série
1. díl >
Larissa je siréna. Už stovky let jí moře přikazuje zabíjet muže. A ona tak činí. Touží však z tohoto bludného kruhu uniknout. Je rozhodnuta udělat pro to cokoliv. Svojí krásou ovládne černomága Liama, a ten se do ní bezhlavě zamiluje. Nabídne jí dohodu: pokud se stane jeho ženou, pomůže jí zpřetrhat pouta, která ji spojují s nemilosrdným mořem. Larissa souhlasí.Cestu jí však zkříží Liamův bratr. Je to první muž, který jí neleží u nohou a odolává jejímu uhrančivému půvabu. Derrenova odtažitost začne Larissu přitahovat a ona není schopná se svým citům bránit. Dokáže si vybrat toho pravého? Bude ochotná obětovat lásce třeba i svoji nesmrtelnost?... celý text
Přidat komentář
Na tuhle knihu asi nemám ten správný věk a správné povolání. Jak může autorka definovat dobu, kdy se příběh odehrává (středověk, asi tak okolo páté odpoledne), a pak používat slova jako "vypařit se z večírku"? Jakou má vůbec představu o sociálních rozdílech té doby? O společenských konvencích? Ale o to tu zjevně nejde. Tady jde o košile a nahá mužská těla, střídaná s vražděním, za které může moře. Mimochodem, proč vlastně?
Ještě bych chtěla dodat že to, že jsem oba díly přečetla během 2 dnů, vypovídá o tom, že jsem knihu opravdu odložit nechtěla. Příběh byl velice poutavý :-) !
Tak jsem k Vánocům dostala oba dva díly Sirény. Počínaje dnešním ránem je mám přečtené. Je pravda, že se mi mnohem víc líbil první díl. Ten druhý mi k Míše nějak moc nesedí... Mám ráda knížky, kde se promítá "dnešní" doba, ale u této knihy mi to moc nesedělo :-) myslím, že se k autorce víc hodí ten středověk..Přesto se mi knížky příběhem líbily, doporučuju.
Ještě než jsem začala číst, tak z komentářů pode mnou to nevypadalo zrovna růžově. Věčně samé, že autorka zklamala apod. Rozhodně nic, co člověka nakopne, aby se ještě dravěji pustil do četby. Říkala jsem si, že to nemůže být tak strašné. Od slečny Burdové jsem přečetla většinu jejích výtvorů a všechny bez výjimky se mi velice líbili, tak proč by to najednou byla nějaká katastrofa?
Ho hooo! :D
Do knížky jsem se začetla okamžitě, dělalo mi opravdu velký problém jí jen tak odložit. Doslova a do písmena mě bavila. Příběh byl prostě zase něco "jiného" zase něco, čemu holduje jedině autorka. Takovému tomu světu. Byl tak skvěle na/popsaný a především i "humornou" formou, že jsem se nepřestávala debilně uchichtávat a culit se. Přiznám se, že miluju milostné trojúhelníky, takže tohle mi prostě hrálo do noty.
To, jak byli hlavní hrdinové vyobrazeni charakterově - nemůžu si stěžovat. Tohle je prostě a jednoduše můj šálek čaje/kávy! :))
Rozhodně musím slečně Burdové opět přiznat, že dokáže fakt perfektně navnadit na pokračování. Napnutá jsem jako kšandy, a teď jsem sama zvědavá, po jakejch čertech budu shánět druhý díl. :D
Jsem naprosto spokojená. Nemám tomu co vytknout. Upřímně, nerozumím, ani těm negacím, ale budiž, každý na to samozřejmě má vlastní názor, přístup a jednoznačně to pro každého není.
Však za mě velké doporučení! :)
Tato kniha mě už zpočátku nadchla ! Nejdříve asi pár deset stránek jsem si myslela že tato kniha bude jen o zabijení lidí a podobné věci co moc popravdě nemusím, ale asi na 30 stránce mě knížka absolutně nadchla! Přečetla jsem ji jak říkám na jeden nádech a přitom jsem stránky hltala jednu po druhé, milostné příběhy jsem vždy měla moc ráda, ale ti kteří jsou na romantiku ''alergičtí'' bych nedoporučovala, někdy je tam až moc milostných scének, celkově se mi knížka moc líbila i když to zezačátku vypadalo beznadějně, dávám 4 a půl hvězd :)
Jednoduchý příběh s lehkou, nijak výrazně nepromyšlenou zápletkou. V knize se toho vlastně moc nestane a to kam to bude směřovat je jasné už od prvních řádků. Přesto se kniha čte dobře. Míša Burdová píše čtivě a čtení jejích knih je příjemné. I tak jsem od ní četla už lepší a promyšlenější příběh. U tohodle však ani nevím jak by šel více promyslit. To jaký je stačí. Zkrátka příběh o lásce, nenávisti a zradě posazený do líbivých kulis mořských příšer a čarodějů. Námět je vskutku zajímavý a Burdová ho popsala zajímavě, jen mi při čtení stále něco chybělo. Nějaká větší myšlenka a zajímavější popisy kterých bych se mohla chytnout. Kniha je napsaná jednoduše a občasné rozsáhlejší popisy moc nevybočují ze zavedeného stylu. "Prokletí" je fajn oddechovka na chvíle, kdy se vám nechce nad dějem nijak výrazně přemýšlet. Hrdinové jsou sympatičtí a ve vaší hlavě vlivem popisů i krásní. A to někdy stačí. I když já asi čekala trochu víc. I tak mě konec navnadil na další čtení a četlo se to dobře.
Začátek mi nejdříve moc nedošel, ale pak se všechno vysvětlilo :-)
Příběh mě bavil a byl zajímavý. Konec jsem nečekala a proto jsem zvědavá na další díl...
Trochu mě zamrzel Liam.
Kniha se odvíjela podle klasického vzorce Míšiných knih, takže nic extra nečekejte. Jediným ozvláštnĕním jsou ilustrace a námĕt sirén. Kniha není tak hrozná jako Syn pekel, ale i tak bych ji doporučila jedinĕ neználkům Míši Burdové nebo hodnĕ nenáročným čtenářům.
Další úžasná kniha od Míši Burdové. Nemůžu jinak než opět chválit, Míša prostě zatím nezklamala a jestli takhe bude pokračovat dál, řekla bych, že tu máme autorku, která by proslavila fatasy literaturu i mimo Evropu! :)
Knížky od Míši se mi moc líbí, nejvíc asi Křišťály moci. Ale přece jenom té romantiky je až moc. Tolik lásky a vášně bych do jejích knížek nepletla, vůbec se to tam nehodí. I když je ddobrá ve fantasy její "lásku na bitevním poli" bych přenechala románům.
Ráda čtu knížky od Míši, ale tato mě zaujala asi až na posledních 10 stránkách. Děj se mi zdál trochu nezáživný. Možná i dost. nevím jestli jsem čekala něco ve stylu Křišťálů, ty mě bavily dost. Možná, že si koupím i druhý díl, ale moc se mi do toho nechce. U jiných sérií jsem nedočkavě běžela do knihkupectví a byla snad mezi prvníma, co si knížku koupila. Asi to risknu, ale celkově, tato kniha se prostě nepovedla.
Jedno moje očekávání se přeci jen vyplnilo - že mě Míša opět zklame. Opravdu, jak už jsem psala u předchozích knih, každým jejím dílem jde dolu a dolu. A u Sirény to platí dvojnásobně.
Do knihy se mi vůbec nechtělo a po přečtení prologu ještě víc. Vše bylo naprosto nereálné, včetně chování postav, jejich mluvy, oblečení apod. A konec... Typické Míšino zakončení knihy - končí vždy, když jde někomu o život. V tom "nejnapínavějším".
Pak bych ještě ráda zmínila část knihy, kterou má Míša očividně nejraději. Na každé páté stránce někdo někoho svádí, líbá, svléká se...
Myslím, že je na nic nadávat tady na nepovedenou knihu, jelikož kolegyně tady pode mnou (Maggy) to vystihla přesně..
Super. Začala jsem číst ukázku druhého dílu ,ale tam Larissa vůbec nebyla. Specialita Míši Burdové-Skončit knihu ,když je nejnapínavější.
Text níže obsahuje spoilery.
Co si představíte, když se řekne taková klasická Burdovka?
Já si představím následující - stupidní hlavní hrdin(k)a, stupidní postavy obecně, stupidní klišé a hlavně nesmyslné dialogy, primitivní, nudné a klišé vymyšlené světy a rasy, klišé zápletka, klišé Vyvolení, klišé mise za záchranou světa. Přesně tohle nám Michaela Burdová předvedla ve svých devíti předchozích knihách. A pak přišla ta desátá, která se od těch ostatních zcela lišila.
Totiž zcela... Stupidní postavy, včetně té hlavní, zůstaly, stupidní dialogy taky a zápletka jakbysmet. Jen tentokrát Burdová vynechala své vlastní světy a rasy (až na sirény), Vyvolené a misi za záchranou světa. Ale to nemění nic na tom, že Volání Sirény je dost špatná kniha.
První kámen úrazu byly postavy. Špatně vykreslené postavy bez špetky osobnosti - tedy snad krom "tajuplný sexy bad boy" a "tajuplnější sexy bad boy 2" a "tajuplná sexy mrcha". Ehm, zhruba tak. To je zhruba tak všechno o hlavních postavách - Liamovi, Derrenovi a Larisse. Nevím, co dál o nich napsat, protože:
1) se fakticky dali shrnout těmito pár slovy
2) neměli žádnou větší hloubku na psychologické úrovni
3) byli nerealističtí - jako, někdo takový vážně může existovat?
4) byli naprosto předvídatelní a obkreslení z těch nejzákladnějších archetypů
5) a pokud udělali něco nečekáno, vůbec to nezapadalo do jejích osobnosti (jaké???!??!!!!) a autorka tu 'šokující scénu' napsala jen proto, aby se neřeklo.
Tak! Prostě taková burdovská klasika (tj. brak). Ostatní postavy samozřejmě vůbec nestojí za řeč, poněvadž když se ani hlavní a důležité postavy nepovedly, jak by mohly ty vedlejší? Každá z nich by se nedala definovat třemi slovy, ale rovnou jedním - debil, andílek, stydlivka. A to je špatně.
Dialogy mezi postavami byly přirozeně vrchol novodobé literatury. Taková specialita této autorky, nechávat postavy mluvit jak puberťáky ze současnosti. Víte, v předchozích knihách, které se odehrávaly na totálně jiných planetách, výmluva, že takhle tam lidi prostě mluví, mohla fungovat. Tady ne. V Siréně se to odehrává na planetě Zemi, v Angii, ve středověku. STŘEDOVĚKU. To je takové to období s brněníma a mečema, kdybyste nevěděli.
Připomínám to, protože slečna Burdová to očividně zapomněla. Jasně, nikdo nemá rád středověkou literaturu a navíc je dost nedostupná, takže si ji jen tak asi nepočtete, ale zkuste tohle - zajděte do knihovny a najděte si nějakou hru od Shakespeara s překladem, který zachoval ten archaický styl, ok? Je to celkem sranda číst, ne? Takhle přece nikdo dneska nemluví, že? No... a teď si představte, že Shakespeare žil v renesanci, zhruba dvě století po tom, co se odehrává Siréna. Hm... No jo, ať žijou reálie.
Prostě, pokud chcete psát o středověké Anglii a nevíte o ní zhola nic takhle to dopadá. A netýká se to jen mluvy postav, ale reálií obecně, jako víra v Boha, měšťanské domy, styl oblékání atd. Prostě... fuj fuj, příště burdovka z dalšího vymyšleného světa, prosím.
A teď se dostáváme k tomu nejlepšímu. K zápletce!
K zápletce? K jaké zápletce...?
No, však víš... K zápletce... Ehm. takové to tentononc.
Aháá. Ty myslíš ''zápletku''?! Jako tamto, kde si Larissa vezme Liama, vyleze na souš a pak... ehm... no, něco se sexy tajemným dvojčetem a mořem a bla bla bla mám city a tak. Tahle zápletka?
Tak jo. Co říct o zápletce? Nic moc. Hlavně když vezmeme v úvahu, že jde o knihu pro čtenáře 15+, od kterých se tak trochu očekává, že už budou přemýšlet. V této knize se nic moc nedělo, aspoň tak mi to přišlo. No a pokud se něco dělo, bylo to také nijaké a nudné a předvídatelné.
A konec byl doopravdy fascinující, mohla bych napsat celý článek jenom o tom, jak blbý byl. Ach jo. Prej šokující.
A teď přichází na řadu ta část knihy, které se Burdová věnovala - jako obvykle - nejvíc. Romance!!! (*skřeky mučených hříšníků z pekel*) Co za mor tohle je, že autorky mají nutkání cpát úplně všude? Chci říct - jasné, Larissa musí flirtovat s Derrenem, to je přece zákon, ale fakticky TO MUSÍ BÝT NA KAŽDÉ DRUHÉ STRÁNCE, SAKRA??!!!!!11§1
Jo, já vím, že jo. Kdyby to aspoň za něco stálo, ale veškeré popisy té romatiky se mi zdály naprosto přehnané nebo nucené. A co má Burdová s tím svlékáním těch postav? Buďto jsou v nocních košilích (Larissa) nebo nahoře bez (pánové).
Shrnutí: Celkový dojem katastrofální. Burdová se dle mého názoru zhoršuje a zhoršuje. Její předchozí počiny také nebyly nic moc, ale aspoň měli nějakou šťávu, nějaké něco, co z nich dělalo sice naivní, ale vcelku zajímavá díla. Tohle něco posledních pár knih chybí. No, uvidíme, co dál.
Čekala jsem, že kniha bude úplně o něčem jiném a proto mě tak překvapila :D Příběh Larissy mě bavil, hlavně ze začátku, poté se ale všechno tak trochu opakovalo. Neskutečně mi vadilo její chladné chování.
Kniha byla super. Konec mě, vzhledem k jednotvárnému příběhu, ohromil. Super zakončení.
Štítky knihy
láska magie středověk česká fantasy pro dospívající mládež (young adult) sirény (mytické bytosti)
Autorovy další knížky
2013 | Vlčí krev |
2010 | Zrada temného elfa |
2008 | Strážci dobra |
2014 | Prokletí |
2013 | V moci démonů |
Kniha se mi líbila. I přes skutečnost, že kniha neobsahovala žádnou pořádnou zápletku, jsem ji nedala z ruky. Hlavní postavy byly zajímavé a konec mě celkem dost překvapil. Ovšemže měla kniha nedostatky, které jsou v mnoha komentářích zmiňovány, ale mě to nijak neovlivnilo. Míša má zkrátka tak skvělý styl psaní, že všechny ty nedostatky přebije! :-)