Volnost, která neví
Jiddu Krišnamurtí
Více než půl století cestoval autor z jednoho kontinentu na druhý a při svých konferencích, přednáškách a rozhovorech poukazoval na jednoduchá fakta našeho života a kladl zdánlivě prosté otázky. Kdo se však s hovory tohoto v Indii narozeného světoobčana setkal, býval hluboce zasažen podmanivou atmosférou jeho rozprav, které k sobě přitahovali tisícovky lidí, neznámých i slavných. Tématem, k němuž se autor stále vrací, je lidská svoboda. Tím slovem však nemyslí nic, co si lze vydobýt nebo přivlastnit. Krishnamurti dokonce tvrdí, že svobody není možné dosáhnout ani vzpourou, ani zápasem, ba ani úsilím o ni. Tato vybíravá, nepodplatitelná dáma vstoupí jen tam, kde došlo k porozumění povaze naší mysli. Volnost se člověku otvírá jen sebepoznáním. Volnost se člověku otvírá jen sebepoznáním. Kniha je podmanivé čtení o této volnosti. Svoboda nečeká někde na konci nekonečných duchovních blouznění, nýbrž je hned na počátku a všem na dosah. Více než půl století cestoval J. Krishnamurti (1895–1986) z jednoho kontinentu na druhý a při svých konferencích, přednáškách a rozhovorech poukazoval na jednoduchá fakta našeho života a kladl zdánlivě prosté otázky. Kdo se však s hovory tohoto v Indii narozeného světoobčana setkal, býval hluboce zasažen podmanivou atmosférou jeho rozprav, které k sobě přitahovaly tisícovky lidí, neznámých i slavných. Mezi jeho posluchače, přátele i partnery v diskusích patřili Aldous Huxley, Bertrand Russell, G. B. Shaw, David Bohm, Rupert Sheldrake – spisovatelé, vědci, výtvarníci, hlavy států i církevní představitelé, zájemci ze všech končin světa. Tématem, k němuž se autor stále vrací, je lidská svoboda. Tím slovem však nemyslí nic, co si lze vydobýt nebo přivlastnit. Krishnamurti dokonce tvrdí, že svobody není možné dosáhnout ani vzpourou, ani zápasem, ba ani úsilím o ni. Tato vybíravá, nepodplatitelná dáma vstoupí jen tam, kde došlo k porozumění povaze naši mysli, k odmítnutí všeho, co z nás dělá lidi „z druhé ruky“. Volnost se člověku otvírá jen sebepoznáním. Jazyk, jímž autor o těchto věcech mluví, je podivuhodně prostý; není to řeč orientálního specialisty na věci mezi nebem a zemí. Krishnamurti jako by jen zval ke zvláštnímu rozhovoru mezi přáteli pociťujícími potřebu nahlédnout do povahy našeho světa – do povahy toho, co je. Svoboda nečeká někde na konci nekonečných duchovních bloudění, nýbrž je hned na počátku a všem na dosah.... celý text
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 1997 , AquamarinOriginální název:
Freedom From The Known
více info...
Přidat komentář
Jsem dlouhodobý student Krišnamurtiho učení. Krišnamurti je jedním mála tzv. guru, který skutečně mohl být osvícený podobně jako třeba Buddha, Kristus atd. Za ta léta jsem toho od něj spoustu přečetl a spoustu i přeložil. Tato jeho knížečka je považována za vstup či seznámení se s jeho učením. Nejsem schopen se vyjádřit ke kvalitě překladu, protože jeho díla jsem četl vždy jen anglicky a kvalita spousty jeho překladů mi přišla pochybná. "Freedom from the known" je přeloženo jako Volnost, která neví. Toto už je na můj vkus docela volný překlad, na druhou stranu chápu, že přeložit to doslovně by neznělo moc dobře. Každopádně doporučuju každému se zájmem o duchovno, a nejen toto, ale cokoliv od Krišnamurtiho
Přála bych si někdy plně pochopit Krišnamurtího učení a umět ho sladit se svým životem. Ušetřila bych si spoustu stresu.
Autorovy další knížky
1999 | Krishnamurtiho deník |
1997 | Volnost, která neví |
1995 | Tázání po nemožném |
2013 | Svoboda na počátku i na konci |
2021 | Co děláte se svým životem? |
Ano, mnohé Krišnamurtiho překlady (a nejen ty před- a prvorepublikové včetně samizdatů, nýbrž i ty soudobé) trpí nejen tím, že se vyjadřoval složitě - i v nahraných projevech je v jeho hledání slov znatelné, že angličtina mu nebyla rodným jazykem -, ale i tím, že je překládali nadšenci bez valné překladatelské zkušenosti pocházející z kruhů teozofie, již on sám zavrhl jako další pověru.
Souhlas i s názorem, že jde v zásadě o novodobého Buddhu.