Vraní koně
Tarjei Vesaas
Venkovská tématika je blízká norské próze jako takové, ale i Vesaasovi coby jednotlivci. Děj Vraných koní popisuje úpadek jednoho statku, pověstného svými prvotřídními koňmi. Vztahy mezi příslušníky rodiny místo obývající se ale rozpadají a i kdysi hrdé a pevné osobnosti ze zoufalství nad neschopností napravit co bylo rozbito, podléhají čím dál více svým slabostem. Dřevoryt a grafická úprava Cyrila Boudy.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1939 , F. Topič (Praha)Originální název:
Dei svarte hestane, 1928
více info...
Přidat komentář
Opět nádherný Vesaasův román. Opět díky tomu, s jakým citem se dovede ponořit do niter svých postav. Do otce, zoufajícího nad svojí neohrabaností ve vztazích a nad tím, jak kvůli ní přichází o rodinu. Do syna, prožívajícího své první milostné vzplanutí (na to je Vesaas obzvláštní odborník, neznám nikoho, kdo by takové okamžiky dovedl vykreslit s větší jemností, důstojností a křehkostí). I do nejmladšího z potomků rodu, pozorujícího bouřlivé dění kolem sebe vystrašenýma očima ještě stěží chápajícího, ale plně cítícího dítěte.
Absolutní křehkost.
Autorovy další knížky
| 1975 |  Ledový zámek |
| 1939 | Vraní koně |
| 1948 | Dům v temnotách |
| 2015 |  Bělidlo |
| 1943 | Samota Grinde |
Četla jsem v červenci 2008. Podle mých poznámek:
Hezké, dějové, dobře se čte. Tragické od počátku, hlavně jako tragedie dítěte pro zarputilost rodičů.
Zajímavé je, že prý pro český překlad si autor nepřál uvádět poslední kapitoly. Tak vlastně nevíme, jak to dopadlo.